Po sečtení 80 procent hlasů je jasné, že ti, kteří k urnám přišli, hlasovali v drtivé většině 91 procent hlasů pro dohodu. Na jejím základě se má bývalá jugoslávská republika nově nazývat Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie. Oprávnění hlasovat mělo zhruba 1,8 milionu občanů.
Přejmenování má za cíl ukončit spory se sousedním Řeckem, jehož součástí je i severní provincie Makedonie. Atény trvaly na změně názvu sousedního státu a blokovaly jakékoli jeho přibližování západním strukturám. Současný název sousedního státu Řecko považuje za problematický a vidí v něm hrozbu skrytých územních nároků do budoucna. Otázka v referendu zněla: „Jste pro členství v EU a NATO přijetím dohody mezi Makedonskou republikou a Řeckou republikou?“
Atény a Skopje nalezly kompromis. Ten však může zhatit lid v referendu |
Aby bylo referendum závazné, je podle makedonské ústavy nutná účast alespoň 50 procent oprávněných voličů. Vláda premiéra Zorana Zaeva však nedělní referendum svolala pouze jako poradní. To znamená, že by mohla výsledek i bez ohledu na volební účast interpretovat jako vypovídající odraz veřejného mínění. Podle průzkumů přitom pravděpodobně většina těch Makedonců, kteří k urnám přišli, hlasovala pro dohodu o změně názvu země.
Makedonské hranice
„Obrovská většina“ hlasovala pro členství země v NATO a v EU, prohlásil v neděli večer bez dalších podrobností Zaev v makedonském hlavním městě Skopji. Nyní podle něj musí být „toto přání přeměněno v politickou aktivitu parlamentu“. Pokud opozice odmítne dohodu podpořit, výsledkem budou předčasné parlamentní volby. „Tuto zemi povedu dál a Makedonie se stane členem NATO a EU,“ ujistil Zaev.
Řecké ministerstvo zahraničí v prohlášení konstatovalo „protichůdné“ výsledky referenda a uvedlo, že za vzniklé situace je zapotřebí opatrného postupu, aby „byl zachován pozitivní potenciál dohody“. „Klima nacionalismu a podezírání, falešných zpráv na denním pořádku a extrémního fanatismu bohužel neumožňují střízlivé posouzení značných přínosů dohody,“ citovala ministerstvo agentura AP.
Pozorovatelé však nedostatečný počet hlasujících u volebních uren považují za prohru vládního kabinetu. Proti změně se také zvedla poměrně silná vlna odporu, proti byl například i prezident Ďorge Ivanov. Ten už dříve dokonce vyzval k bojkotu referenda.
Pro případnou změnu názvu státu se musí vyslovit dvoutřetinová většina poslanců parlamentu. Vláda, která referendum iniciovala, v něm ale takovou většinou nedisponuje a opozice označuje vládou vyjednanou dohodu o novém názvu za protiústavní. „Je jasné, že dohoda s Řeckem nedostala od lidu zelenou,“ řekl novinářům po plebiscitu lídr hlavní opoziční strany VMRO-DPMNE Hristiajn Mickoski.
Spojené státy už daly najevo, že v případě kladného výsledku referenda by se Severní Makedonie mohla brzy stát 30. členem NATO. Podpořit dohodu s Řeckem před referendem přijela v uplynulých týdnech do Skopje celá řada významných západních politiků, včetně německé kancléřky Angely Merkelové, šéfa NATO Jense Stoltenberga či amerického ministra obrany Jamese Mattise. Ten během návštěvy také varoval před ruským vměšováním do referenda.
Eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn v neděli prostřednictvím Twitteru poblahopřál těm makedonským občanům, kteří se referenda zúčastnili. „Díky velmi výraznému hlasu pro ‚ano‘ je tu široká podpora“ pro dohodu a euroatlantické směřování Makedonie, domnívá se Hahn. Vyjádřil také naději, že všichni političtí lídři budou toto rozhodnutí respektovat a v zájmu země zodpovědně naplňovat.
Nízkou účast na referendu uvítal například řecký ministr obrany Panos Kammenos, který patří mezi řecké odpůrce dohody, ačkoli je zároveň spojencem premiéra Alexise Tsiprase, který je jejím podporovatelem. „Osmašedesát procent občanů dohodu zrušilo,“ napsal Kammenos na Twitteru.
