Rozsudky smrti nad 75 ze 739 lidí souzených kvůli účasti na protestu v roce 2013 na podporu Mursího vynesl káhirský soud 28. července, pak byl jeho verdikt postoupen k vyjádření velkému muftímu - nejvyšší náboženské autoritě v zemi. Jeho mínění není pro justici závazné, nicméně velký muftí rozhodnutí soudů obvykle schvaluje.
Pokud jde o ostatních více než 660 spoluobžalovaných, bylo vynesení rozsudku stanoveno na pátek. Nakonec soud vynesl rozsudek doživotního vězení nad 47 lidmi, včetně vůdce Muslimského bratrstva, 374 lidí bylo odsouzeno k 15 rokům za mřížemi, 22 lidí včetně Mursího syna Usámy k deseti rokům a 215 obžalovaných dostalo pětiletý trest. Proti rozsudkům se odsouzení mohou odvolat. Pět obžalovaných se pátečního vynesení rozsudku nedožilo, uvedla agentura AP.
V Egyptě poslali do vězení 33 stoupenců Muslimského bratrstva. Podporovali Mursího |
Ze 75 lidí odsouzených k hrdelnímu trestu bylo při pátečním vyhlášení verdiktu přítomno v soudní síni 44 z nich, 31 bylo odsouzeno v nepřítomnosti, upřesnila agentura AFP. Vznesená obvinění se týkala zejména podněcování k násilí, ničení veřejného majetku a také vražd.
K pěti letům vězení byl například odsouzen fotoreportér Mahmúd abú Zajd, zatčený v roce 2013 za krytí demonstrace potlačené krvavým policejním zásahem. Abú Zajd by ale měl vyjít na svobodu, protože si trest odpykal už pětiletou vazbou.
Agentura Reuters s odkazem na ochránce lidských práv uvedla, že při zákroku bezpečnostních složek při protestu na káhirském náměstí v srpnu 2013 bylo zabito více než 800 demonstrantů. Egyptská vláda tvrdí, že mnozí demonstranti měli zbraně a že při nepokojích přišlo o život 40 příslušníků egyptských bezpečnostních složek.Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) páteční rozsudky označila za odsouzeníhodné a vyzvala Egypt, aby se konal nový, spravedlivý soud. Při té příležitosti AI zároveň upozornila, že za masakr během protestu v roce 2013 nebyl odsouzen jediný příslušník bezpečnostních složek
Exprezident Mursí zatím na popravišti neskončí. Soud v Egyptě nařídil obnovit proces |
Mursí, někdejší člen Muslimského bratrstva, byl prvním demokraticky zvoleným prezidentem Egypta. Nynější prezident Abdal Fattáh Sísí, který byl během Mursího mandátu ministrem obrany, svého předchůdce ve vrcholné funkci v roce 2013 během vojenského převratu svrhl.
Sísí po vítězství v prezidentských volbách v roce 2014 tvrdě zakročil proti disentu. Zaměřil se především na islamistické stoupence Mursího a sekulární aktivisty, kteří požadovali demokratické reformy. Kromě věznění svých oponentů Sísího vláda potlačila i řadu svobod, kterých se Egypťané domáhali během takzvaného arabského jara v roce 2011, jež ukončilo třicetiletou vládu prezidenta Husního Mubaraka.
Muslimské bratrstvo bylo několik měsíců po svržení Mursího označeno za teroristickou organizaci.