Většinu káhirského odpadu (asi 60 procent) tvoří zbytky jídla. Tyto zbytky konzumovala prasata sběračů odpadu, takzvaných zabbalínů. „Není to práce, je to život,“ citoval deník International Herald Tribune Isáta Náima Gindyho, pravnuka jednoho z prvních zabbalínů. Jenže kvůli tomu, že vláda nechala vybít všechna prasata v zemi hrozí zabbalínům ztráta zaměstnání. „Když něco uděláte s odpadky, zabijete celou čtvrť, je to jejich život,“ říká koptský kněz Abraham Fahmi.
Do sbírání odpadků se zapojují celé rodiny. Do školy chodí většinou jen nejstarší syn, ostatní chlapci sbírají večer a v noci odpad v ulicích, ženy a dívky jej třídí a zhodnocují. Zbytky jídel dostávala prasata, kterých chovali sběrači odpadků více než čtvrt milionu. Kvůli zamítavému postoji islámu k prasatům a vepřovému masu byli právě zabbalínové takřka jedinými chovateli prasat v Egyptě. Vybití všech prasat Egypt nejdříve zdůvodňoval takzvanou prasečí chřipkou, později však uznal, že se pokouší „vyčistit“ prostředí, ve kterém žijí zabbalínové. Pokoušel se o to již dříve, ale soukromé firmy najaté na sběr odpadků jimi byly doslova zavaleny.
Vybíjení prasat, včetně způsobu jeho provádění, bylo opakovaně kritizováno. „Vláda plně nepochopila ekonomické a sociální dopady (svého rozhodnutí),“ říká Syada Greissová, poslankyně a předsedkyně nevládní Asociace na ochranu životního prostředí. „Možná má vláda vznosné cíle,“ myslí si pan Gindy, jehož nezisková organizace provozuje školu pro děti zabbalínů. „Ale způsob, jakým se k problému postavila, není dobrý,“ dodává.
V převážně muslimském Egyptě žije na 400 tisíc zabbalínů. Káhira vyprodukuje každý den okolo 8000 tun odpadu. Pouze 2000 tun však posbírají popeláři. Zbytek mají na starosti rodiny zabbalínů. Tento systém sběru odpadků se datuje od konce 40. let 20. století.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
