Stejně dobře by ale mohla sloužit i jako ukázkový příklad organické architektury – tedy předchůdce projektů a staveb, jež proslavily Jana Kaplického nebo Zahu Hadidovou – Einsteinova věž v Postupimi.
Stavba postupimské věže se nepřímo vztahuje k jiné velmi významné instituci – Berlínské observatoři (Berlin Sternwarte), jejíž historie sahá až k samému počátku 18. století. A úctyhodná není jen její letitost, ale i jména s ní spojená: Gottfried Leibnitz, Alexander von Humboldt či Karl Friedrich Schinkel – architekt, který vystavěl v Berlíně první funkční observatoř. Dokončil ji v roce 1835 a o jedenáct let později byla právě z její kopule objevena planeta Neptun.
Na sklonku 19. století ale rušné místo přestalo být k pozorování noční oblohy vhodné, a vznikl proto nový, velkoryse pojatý areál v Postupimi-Babelsbergu, dokončený krátce před první světovou válkou podle projektu architektů Thüra a Brüstleina.
Organic
Již o půlstoletí dříve se ale objevil jiný výzkumný areál, asi dva kilometry odtud na návrší Telegraphenberg. Architekt Paul Emanuel Spieker zde vybudoval několik pavilonů a observatoří ze žlutých a červených cihel v parkově upraveném prostředí. Dnes je zde Vědecký park Alberta Einsteina (Wissenschaftpark Albert Einstein), kde sídlí několik postupimských vědeckých institucí.
  |
A právě tady byla na počátku dvacátých let minulého století vystavěna věž s teleskopem a laboratoří, která měla sloužit k ověření Einsteinovy všeobecné teorie relativity. Autorem pozoruhodného architektonického návrhu byl mladý architekt Erich Mendelsohn (1887–1953), teleskop pak sestrojil astronom Erwin FinlayFreundlich.
Mendelsohn se svým mladým asistentem (a později rovněž světoznámým architektem) Richardem Neutrou dali stavbě nezvyklý dynamický tvar, takže připomíná abstraktní plastiku. Stavělo se krátce po válce, kdy byl nedostatek kvalitních materiálů, a tak zčásti betonová a zčásti cihelná omítaná stavba trpěla různými neduhy a musela být autorem již v roce 1924 rekonstruována. Einstein tehdy spatřil věž poprvé a lapidárně prý k její formě pronesl jediné slovo: „Organic.“
Malá velká stavba
Dynamické formy se staly pro Mendelsohnovu tvorbu charakteristickými. Olštýnský rodák postavil v tomto stylu v Německu v meziválečném období hned několik obchodních domů. Některé byly později v průběhu druhé světové války zničeny, jiné se zachovaly, například přestavba Mossehausu v Berlíně, Schockenův obchodní dům v Saské Kamenici a Petersdorff Haus v tehdy pruské a dnes polské Vratislavi. Další – Bachnerův – stojí dodnes v Ostravě, bohužel je ale momentálně v nepříliš dobrém stavu.
V Praze máme také jednu mendelsohnovskou stavbu, ta však vznikla v meziválečném studiu Kotěrova žáka a pražského Němce Adolfa Foehra. Jde o Brandejsův obchodní dům na nároží Provaznické a Havířské ulice na Starém Městě. Ve dvacátých letech pracoval Mendelsohn krátce taky v sovětském Rusku, po nástupu Hitlera k moci se ale usadil v Londýně, kde měl společný ateliér s architektem rusko-židovského původu Sergem Chermayeffem. Společně navrhli například elegantní De La Warr Pavilion v Sussexu nebo Cohenův dům v londýnské Chelsea.
Mendelsohn působil rovněž v Palestině, kde byl podle jeho návrhu postaven dům pro významného vědce a později prvního izraelského prezidenta Chajima Weizmanna (stavba je dnes v Izraeli národní kulturní památkou a je přístupná veřejnosti), později i řada staveb v Jeruzalémě nebo Haifě. Další projekty vznikaly v Londýně a Spojených státech, kde pak architekt působil od roku 1941 jako profesor Kalifornské univerzity v Berkeley. V Kalifornii navrhoval nemocnice, obytné domy a synagogy. Dnes je Erich Mendelsohn řazen k nejvýznamnějším architektům první poloviny dvacátého století.
Rané Mendelsohnovo dílo Einsteinturm v Postupimi bylo v devadesátých letech rekonstruováno a slouží stále jako observatoř s laboratoří. Není ale problém je navštívit. Einsteinův vědecký park je otevřen veřejnosti a po patnácti minutách chůze mezi jednotlivými vědeckými ústavy se návštěvník dostane až k samotné věži. Ty, kdo ji znají z obrázků ve světových encyklopediích moderní architektury, asi překvapí drobné měřítko. Nejde o velkou stavbu, ale její tvar i takřka sochařsky tvarované detaily jsou velmi působivé.
