„Lidé mi přísahají, že je to pravda. A že jeden ze sousedů má dokonce schovaný ten padáček. Když se zeptám který, nemohou si vzpomenout,“ popsal LN brněnský ekolog a znalec plazů Mojmír Vlašín.
'Zmije tu nejsou'
Mezi odborníky ale není sám, kdo podobnou informaci zachytil. Hlásí ji i ze sídla Správy Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty v Luhačovicích. „Dokonce jsem ji slyšel několikrát,“ přiznává tamní ekolog Martin Tomešek. Už sklidil i anonymní nadávky za to, že tento postup ohrožuje obyvatele.
Nic na tom nemění ani fakt, že poslední skutečně prokázaný výskyt zmije v Bílých Karpatech je letos třicet let starý. „Pak jich bylo ještě několik, ale žádný z nich nebyl věrohodně podložený,“ dodal.
Představa, že ekologové mají farmu, kde množí zmije, je nepravděpodobná i z vědeckého hlediska. „Je to jak z fantastického filmu,“ řekl LN profesor Zdeněk Knotek z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Takovou „továrnu na zmije“ si neumí představit. „Množení naší zmije dá teraristům násobně víc práce než u exotických plazů,“ připomíná herpetolog Knotek. Jedna zmije má průměrně kolem deseti mláďat, z nichž velká část nepřežije zimu. Navíc často nemá mláďata každoročně.
Známý známého
Tvůrci časopisu Bílé Karpaty, který vydává Český svaz ochránců přírody, se nedávno na zprávy o podobném „množení“ zmijí zaměřili - a zaznamenali je také v Beskydech, na Třeboňsku či Královéhradecku. A také na Slovensku. Vždy ale se zdůvodněním „známý známého slyšel“, nic konkrétního.
Podle Vlašína je to typické. „Problém je také v tom, že mnoho lidí ani nepozná zmiji, plete si ji s dalšími druhy hadů,“ připomíná. Letos se už první hadi objevují, nečekají ani na dubnový svátek sv. Jiří, kdy podle pranostik vylézají na povrch.
