O dalším směřování Řecka rozhodnou již druhé volby, které se uskuteční za dva týdny. Ty první dopadly patem, ty druhé bohužel slibují podobnou situaci, tedy že se vládu nebude dařit sestavit žádné ze stran. Mohou Řekové takto hlasovat donekonečna? Těžko.
S Řeckem ale souvisí i další problém, který bych tu chtěla zmínit: na zemi je silně navázaný Kypr a jeho ekonomika už se také začíná potápět. Situace je až tak špatná, že kyperský prezident Demetris Christofias nevyloučil, že budou muset, v pořadí už jako čtvrtá země eurozóny (po Řecku, Portugalsku a Irsku), požádat Brusel o finanční pomoc. Což nevěstí nic dobrého. Kyperské banky byly vždy silně napojené na Řecko, druhé největší bance v zemi Cyprus Popular hrozí dokonce znárodnění, pokud si do pár týdnů nenajde nového investora. A kdyby Řecko případně opustilo eurozónu, na Kypr by to mělo nedozírné následky.
Samozřejmě další vývoj lze těžko předvídat, nicméně kyperští úředníci již raději pracují na krizových plánech pro případ, že by k řeckému krachu došlo. Až dosud Kypr žádný záchranný balík peněz od Unie nepotřeboval – půjčili jim totiž 2,5 miliardy Rusové. Pro turisty a zejména oligarchy z této země se totiž ostrov, tedy jeho jižní část, stal ideální destinací, zejména kvůli daňovému zvýhodnění. Ruské vklady v kyperských bankách a investice do nemovitostí prý dosahují až 10 miliard eur.
Kypr a předsednictví EU
O Kypru tady mluvím ale i z jiného důvodu. Tato země by totiž 1. července měla od Dánska převzít předsednictví EU. Samozřejmě půlroční šéfování EU už nemá po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost takovou váhu, když existuje i takzvaný prezident EU a unijní ministryně zahraničí, jenže stále je to důležitá role. A jestliže si Kypr bude muset zažádat o finanční pomoc, stane se tak první zemí eurozóny, která sice bude Unii předsedat, ale zároveň bude pod totálním dohledem a bude mít značně omezenou suverenitu.
ČTĚTE VÍCE: |
Což znamená třeba i to, že inspektoři takzvané trojky, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, budou zemi navštěvovat co pár týdnů a zjišťovat, jak dodržují všechna pravidla záchranného plánu. (Vtipným paradoxem je, že po Kypru by mělo EU předsedat Irsko, které je rovněž příjemcem pomoci, poté Litva a v roce 2014 nejdříve problémové Řecko, a poté Itálie, která má rovněž finanční trable).
Jak ale připomněl EU Observer, nejde o jedinou spornou věc, která souvisí s Kyprem a jeho předsednictvím. Půjde o vůbec první předsednickou zemi, která se potýká se "zamrzlým konfliktem" na svém teritoriu, navíc jsou v zemi zahraniční základny a metropoli Nikósii rozděluje zeď podobná kdysi té Berlínské.
Přístupové rozhovory s Tureckem
Hlavní jistotou jejich půlročního šéfování EU je každopádně jedna věc: nikam se nepohnou přístupové rozhovory s Tureckem. Kypr je od roku 1974 rozdělen na dvě části, řeckou a tureckou, když v reakci na řecký pokus o puč Ankara obsadila severní část ostrova.
O pár let později vznikla Severokyperská republika, kterou však uznává pouze Turecko. Řecká část Kypru se stala členskou zemí EU v roce 2004. Turci již loni vyhrožovali, že jakmile Kypr začne "předsedat", zmrazí své vztahy s Unií. Pak toto prohlášení ale začali zmírňovat s tím, že prostě se jen nebudou bavit s Kyprem, protože "s ním nemají žádné vztahy a neuznávají ho".
Když Kypr nezabředne do žádných výše zmíněných problémů, čeká ho během předsednictví řešení zásadního tématu – hledání shody na dalším sedmiletém rozpočtu EU. Díky své blízkosti k Sýrii se pak chtějí Kyperští Řekové zabývat i společnou azylovou a imigrační politikou. Údajně už i vypracovávají krizové plány pro případ, že by došlo k obrovském odlivu uprchlíků ze země Bašára Asada, kteří by mohli směřovat právě i na Kypr. Hlavním úspěchem jejich předsednictví by nicméně bylo hlavně to, kdyby se jim podaří finančně nepadnout. Možná si to Rusové pohlídají...
