Páteční irské referendum je první lidové hlasování o potratech, do kterého aktivně promluví kampaně na sociálních sítích, konkrétně na Facebooku. V době, kdy spousta lidí žije možná více právě na sítích, než ve fyzickém světě, může dobře mířená kampaň na Facebooku rozhodnout o těsném výsledku jedné či druhé strany.
Irky nemohou na potrat ani po znásilnění. Změnu může přinést květnové referendum |
Nejrozšířenější sociální síť Facebook se jen něco přes čtrnáct dní před konáním hlasování rozhodla zablokovat všechny reklamy, které jsou placené ze zahraničí a mají s referendem co do činění. Přesto boj o nerozhodnuté voliče pokračuje skrze soukromé účty i placené příspěvky.
Britský server Guardian zanalyzoval 800 příspěvků propagujících jednu ze dvou možností referenda. Obě strany přitom akcentovaly jiné problémy spojené s otázkou potratů, používaly také záměrně jiný jazyk.
Emotivní výroky proti legalistickým poučkám
Zastánci zachování zákazu potratů v ústavě se nejčastěji uchylovali ke slovům, která měla emotivní zabarvení. V jejich příspěvcích k referendu se objevovala slova jako „děťátko“, „nenarozené“ či „život“. Konkrétně slovo „dítě“ se u zastánců osmého dodatku k ústavě objevovalo až dvanáctkrát častěji, než u jejich odpůrců.
„Každý život je stejně cenný“, hlásá kampaň za zachování zákazu potratů.
Ti se naopak zaměřovali na fakta a právní výklad problému. Slova jako „ústava“ či „dodatek“ se u nich objevovala několikanásobně více. Některá slova používaly obě kampaně stejně, některá ale zůstala v podstatě exkluzivní jen pro jednu z nich.
„Slovník zastánců zrušení dodatku je mnohem více fakticky a akčně zaměřený, zatímco druhá strana používala jazyk emocí,“ popsala výzkumnice veřejného mínění Katharine Dommettová z univerzity v Sheffieldu.
Downův syndrom, negativní kampaň a „potratová turistika“
Možná nejožehavější témata se týkala potratů v případě, kdy je plod nějakým způsobem poškozený nebo se dá s jistotou určit, že bude mít například Downův syndrom. Statistikami z dalších zemí se oháněli odpůrci potratů, kteří poukazovali na vysokou míru potratovosti, pokud se přijde na to, že má dítě právě Downův syndrom. V sousední Británii jde podle nich až o 90 procent případů.
  |
Jiný jazyk naopak zvolili zastánci „volby“, kteří se Downovu syndromu zcela vyhnuli a naopak poukazovali na případy, kdy je velice pravděpodobné, že dítě zemře po porodu v rámci dnů. „Jak bych se mohla dívat na to malé tělíčko, jak se marně snaží nadechnout a nakonec umírá. To bych nemohla,“ cituje jedna z reklam odpůrců osmého dodatku irské ústavy anonymní ženu Tracey.
Politoložka z univerzity v Corku Theresa Reidyová upozornila na fakt, že v některých místech kampaň nabírala vyloženě negativní tóny. Vyzdvihla například využití slovesa „zabíjet“.
Kampaň za zrušení dodatku v praxi.
„Některé příspěvky odpůrců potratů jsou určitě více negativní,“ řekla Reidyová s tím, že ale právě negativní kampaň se může ukázat jako hodně efektivní. „Výzkum ukazuje, že negativní kampaň si lze lépe zapamatovat a lidé si ji lépe spojí s konkrétním kandidátem nebo stranou. Útočné reklamy mohou také přesvědčit některé opačně smýšlející lidi, aby nešli volit,“ vysvětlila politoložka.
Kampaň byla i soubojem čísel. Skupina proti potratům pracovala se „ztracenými a zachráněnými“ životy. Podle jejích členů osmý dodatek ročně před potratem zachrání pět tisíc nenarozených dětí. Situaci porovnávali opět s Británií, kde mělo od roku 1967 být potraceno na 8,8 milionů plodů.
Naopak na potíže spojené s podstoupením potratu se soustředili zastánci zrušení zákazu potratů. Podle těch až 170 tisíc žen bylo nuceno od zákazu potratů v roce 1983 vycestovat ze země, aby mohly zákrok podstoupit za hranicemi.
Osmý dodatek zakazující potraty platí v irské ústavě od osmého října 1983. První výsledky referenda by měly být známy v noci z pátku na sobotu. Oficiální výsledky budou vyhlášeny v sobotu ráno.
