PRAHA Výroba elektřiny zajišťovaná z více než 90 procent z domácích zdrojů je v Evropské unii unikátem. Kromě České republiky se jí může chlubit jen Polsko.
Vyrábět co možná nejvíc elektřiny z tuzemského uhlí, uranu a obnovitelných zdrojů i v následujících desetiletích je jedním z hlavních cílů Státní energetické koncepce (SEK), jejíž aktuální verzi zpracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu během roku 2009. Na schválení však dokument stále čeká.
Původní záměry se však s ohledem na priority loni vytvořené vládní koalicí ODS, TOP 09 a Věcí veřejných budou měnit. Nejpozději na jaře příštího roku se má na program vlády dostat aktualizované znění SEK.
Návrh z dob ministra průmyslu Vladimíra Tošovského počítal s prolomením územních limitů těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji. Strany nové vládní koalice se však shodly na tom, že těžební limity zůstanou. Majitelé uhelných dolů mohou jen litovat, že rozhodnutí o SEK nepadlo dříve. Nestranická vláda Jana Fischera se však na schválení energetické koncepce necítila a rozhodnutí přenechala na politickou vládu, která vzešla z loňských květnových voleb.
Ministerští úředníci tak budou muset přepočítat podíl hnědého uhlí na výrobě elektřiny a tepla a částečně je nahradit jinými palivy. To bude znamenat značný zásah do podoby navržené koncepce. Loňský návrh totiž počítal s tím, že hnědé uhlí díky prolomení limitů zůstane hlavním palivem pro české teplárenství minimálně do roku 2050.
Jak je patrné ze srovnání energetické kapitoly programového prohlášení vládní koalice a navrženého znění SEK, jediným sporným místem jsou právě územní limity těžby uhlí. V ostatních bodech se oba materiály shodují.
Shoda se týká snižování energetické náročnosti české ekonomiky, dalšího rozvoje jaderné energetiky, co nejnižší závislosti na dovozu paliv, diverzifikace dodávek zemního plynu i opatrnosti vůči příliš rychlému nástupu obnovitelných zdrojů.
Otázkou nadále zůstává, jak se vláda postaví k možnosti další těžby uranu. Návrh aktualizované koncepce energetiky se k této možnosti staví pozitivně. Mluví se zde o potřebě „zajistit pokračování průzkumu a těžby uranu pro posílení energetické bezpečnosti a udržení dovozní energetické závislosti na přijatelné úrovni“.
Podle povolebních vyjádření zástupců ministerstev průmyslu a životního prostředí je reálná pouze hlubinná těžba uranu. Ta se nyní využívá v jediném fungujícím dole Rožná v kraji Vysočina a připadala by v úvahu také v okolí Polné či jiných lokalitách v uvedeném kraji. Ekologicky nešetrná metoda získávání uranu z hornin pomocí kyseliny sírové nemá šanci projít.
Kromě technických parametrů však bude hrát zásadní roli také cena na světovém trhu. Těžba v novém dole totiž vyjde výrazně dráže než dotěžení zásob ve starší důlní lokalitě. Aktuální cenová úroveň této komodity příliš nehovoří ve prospěch zahájení těžby.
Vývozcem zůstaneme Druhým unikátem české energetiky je vysoký podíl exportu elektrické energie na celkové produkci. Výrobu převyšující spotřebu elektřiny v Česku chce ministerstvo udržet i do budoucna. Od přebytků si ministerstvo slibuje jak vyšší bezpečnost provozu elektrizační soustavy, tak i nižší tlak na růst cen elektrické energie.
Předloni sepsaný návrh SEK počítá také s udržením volné výrobní kapacity (tedy pohotového výkonu po odečtení maximálního zatížení a systémových rezerv) v rozsahu 5 až 15 procent nejvyššího zatížení elektrizační soustavy.
S upřednostňováním jakéhokoli zdroje pro výrobu elektřiny SEK příliš nepočítá. Jejím cílem je totiž „vyvážený mix zdrojů založený na jejich širokém portfoliu“. Důležitou součástí tohoto mixu mají být jaderné elektrárny. Nejedná se jen o podporu plánovaných nových bloků, ale také o prodloužení životnosti existujících jaderných bloků na 50 až 60 let.
Na odpis zatím nejsou ani uhelné elektrárny. Podle SEK je třeba vytvořit legislativní a administrativní podmínky pro obnovu významné části stávajících kapacit uhelných elektráren, který je však podmíněn zvýšením účinnosti výroby elektřiny a splněním požadavků Evropské unie na množství vypouštěných emisí.
Poměrně zdrženlivě se SEK staví k výstavbě velkých paroplynových elektráren na zemní plyn, které zatím v Česku scházejí. Jejich výstavbu chce ministerstvo průmyslu vázat na zajištění dodatečné kapacity zásobníků plynu a varuje před nárůstem dovozní závislosti. Nevýhodou SEK dosud byla nevymahatelnost. Stát měl určité představy, ale v praxi záviselo na investorech, jaké elektrárny postaví. Situaci má změnit novela energetického zákona, kterou minulý týden schválila česká vláda. Zavádí mimo jiné státní autorizaci nových elektráren o výkonu nad jeden megawatt. Úředníci ministerstva průmyslu a obchodu tím získají značný vliv na budoucí směřování české energetiky.
Bez ministerské autorizace nebude investor moci následně získat územní rozhodnutí ani stavební povolení. Tentokrát se nejedná o nápad českých úředníků - zavedení autorizace nových energetických zdrojů vyžaduje Evropská unie.
Dopad unijních „dvacítek“ Podobu české energetiky do budoucna silně ovlivní i strategické priority Evropské unie. Jedná se hlavně o princip 20/20/20, kdy 20procentní podíl energie na celkové konečné spotřebě energie v zemích EU by měl do roku 2020 pocházet z obnovitelných zdrojů a současně by měl objem emisí skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 klesnout o 20 procent.
Není to však jediná „dvacítka“ v unijní strategii. Ta počítá také s 20procentními úsporami ve spotřebě energie díky zvýšení energetické účinnosti. V případě České republiky je cílová hodnota pro rok 2020 nižší. Podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě v Česku má k roku 2020 činit nejméně 13 procent, s čímž počítá také návrh SEK. Tento podíl by měl dále růst na 17 procent v roce 2030 a 23 procent v roce 2050.
Energetickým úsporám se SEK věnuje také. Jednou z priorit je snížení energetické náročnosti české ekonomiky na jednotku HPH (hrubá přidaná hodnota) do roku 2020 o 40 procent oproti roku 2005. Díky uvedenému poklesu by se energetická náročnost české ekonomiky mohla během deseti let dostat na úroveň průměru Evropské unie. Sporné limity těžby Pokud lze některé téma v české energetice označit za konfliktní, pak je to prolomení územních limitů těžby v Ústeckém kraji. Za územními limity na dolu Bílina je k dispozici dalších 104 milionů tun hnědého uhlí, v případě dolu ČSA na Mostecku dokonce okolo 750 milionů tun. Posun limitů by však znamenal nutnost přestěhování a zbourání třítisícového Horního Jiřetína, což je pro většinu politických stran nepřijatelné.
Stejně tak zůstává sporné případné využití zásob černého uhlí u Frenštátu pod Radhoštěm, s nímž návrh SEK počítá výhledově v období po roce 2020. Zahájení těžby je ovšem nepřijatelné pro obyvatele regionu, kteří se obávají negativních dopadů na životní prostředí v oblasti Beskyd. SEK dále hovoří o využívání moderních těžebních technologií, které umožní prodloužení životnosti stávajících černouhelných dolů na Ostravsku a Karvinsku.
Autoři energetické koncepce dále navrhují zajistit dlouhodobé pokračování těžby uranu, a to otvírkou nového ložiska ještě za provozu posledního činného dolu Rožná.
***
Uhlí uvolní cestu jádru a plynu
Loni v květnu ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo mírně přepracovaný návrh Státní energetické koncepce, ve kterém konkretizovalo další výhled české energetiky. V případě výroby elektřiny počítá s poměrně rychlým ústupem uhlí. Přístup k němu totiž mají mít přednostně teplárny, které mají omezenější možnosti přechodu na jiné palivo. Uhlí ve výrobě elektřiny nahradí další paliva: uran, plyn i obnovitelné zdroje.
Podíly na výrobě elektřiny 2010 (zdroj: Energetický regulační úřad) uhelné elektrárny - 60 procent jaderné elektrárny - 31 procent plynové elektrárny - 4 procenta vodní, sluneční a větrné - 5 procent Podíly na výrobě elektřiny 2030 (prognóza dle SEK) uhelné elektrárny - 22 procent jaderné elektrárny - 53 procent plynové elektrárny - 10 procent obnovitelné zdroje - 15 procent
