Předpokládalo, že díky uvolnění nových zásob bude uhlí hlavním palivem pro teplárny až do roku 2050. Nyní tak teplárny budou muset hledat dražší alternativy: přechod na zemní plyn nebo dovážené černé uhlí.
„Tady jsou potřeba analýzy, jestli nám nevadí, že vzroste dovozní závislost. A jestli se vyplatí přebudovat technologie na dovážené uhlí. Za všemi alternativami je potřeba vidět vyšší ceny tepla,“ uvedl pro LN místopředseda Energetického regulačního úřadu Blahoslav Němeček.
Ve většině bodů se jinak priority energetické koncepce shodují s programovým prohlášením nové vlády. Ať už jde o snižování energetické náročnosti české ekonomiky, rozvoj jaderné energetiky, co nejnižší závislost na dovozu paliv, diverzifikaci dodávek zemního plynu i opatrnost vůči příliš rychlému nástupu obnovitelných zdrojů energie. Státní energetická koncepce je ovšem v rozporu s návrhem Politiky ochrany klimatu, kterou loni vypracovalo ministerstvo životního prostředí. Ta sází na obnovitelné zdroje a úspory energie.
„Na vládu půjdou oba konkurenční scénáře současně. Je možné, že vláda rozhodne tak, že máme navrhnout jiné varianty nebo vypracovat kompilát obou strategií,“ odhaduje náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Aktualizace státní energetické koncepce z roku 2004 měla být schválena již loni. Fischerova nepolitická vláda se však na rozhodnutí necítila.
Více čtěte na straně 13
