Politická debata o energetice se vždy stočí na dvě základní témata - atomovou energii a ČEZ. Zatímco na dostavbě jaderné elektrárny Temelín se většina stran shoduje, v otázce využití zisků ČEZ má každá z nich jiné priority.
PRAHA Čím větší zisky hlásí energetický gigant ČEZ, tím širší je paleta nápadů, na co je využít. Někdo chce šetřit na horší časy, jiný zase přidat důchodcům a maminkám na mateřské.
Loni dosáhl ČEZ opět rekordního čistého zisku, a to bezmála 52 miliard korun. Jedná se nejen o největší zisk v historii samotné firmy, ale také o nejvyšší zisk jakékoli tuzemské společnosti.
Sociální demokracie ihned našla pro výdělek energetického obra uplatnění. „Z výnosů elektrárenské společnosti ČEZ vyplatíme mimořádný, takzvaný 13. důchod ve výši 2400 korun a zvýšíme mateřskou,“ hlásá volební program ČSSD.
KSČM zase plánuje využít zisku velkých státních podniků včetně obrovských výdělků ČEZ k posílení příjmů a investic státního rozpočtu. Zároveň chce zastavit odprodej státního podílu ve strategických firmách, jako je ČEZ. Dokonce chce zahájit i zpětný odkup akcií státem. Zelení zase chtějí využít dividendy ČEZ výhradně k modernizaci ekonomiky, snižování energetické náročnosti hospodářství a k boji proti změnám klimatu. Navíc chtějí ročně investovat 20 miliard korun z výnosů za emisní povolenky a ze zisku ČEZ na zateplování.
S tím nesouhlasí nováček volebního klání strana TOP 09. „Mimořádné a neopakovatelné příjmy, jako jsou například aktiva ČEZ, lze zapojit pouze na mimořádné a neopakovatelné výdaje, jako jsou třeba transformační náklady penzijní reformy. Je hřích a téměř ekonomický zločin zapojovat je do běžných výdajů a slibovat za ně třeba třinácté platy,“ tvrdí Miroslav Kalousek, místopředseda TOP 09. Ta zároveň bude chtít udržet ČEZ a další strategické firmy ve státních rukou.
Tomu přikyvují i občanští demokraté. „Stát by si měl určitě v dlouhodobém horizontu vždy držet majoritu,“ uvedl nedávno Martin Kocourek, ekonomický expert ODS a současně předseda dozorčí rady ČEZ. Podle Kocourka je lepší, aby zisky energetického giganta zůstávaly ve státem ovládané firmě, než aby je získávali jiní obchodníci.
***
Co slibují politici v energetice
Fakta o české energetice Tuhá paliva V loňském roce se v ČR vytěžilo více než 11 milionů tun černého uhlí, téměř 45,2 hnědého uhlí a zhruba 261 tisíc tun lignitu. V Česku se též vyrobilo téměř 2,3 milionu tun koksu a 170,2 tisíc tun briket. Ropa Ročně se do České republiky doveze zhruba 8 milionů tun ropy. Zhruba 67 procent z Ruska, 23 procent z Ázerbájdžánu, kolem 6 procent z Kazachstánu a přibližne 2,6 z Norska. Zanedbatelné množství ropy se dováží i z Alžírska, Itálie, Libye, Nigérie a Sýrie. Plyn Veškerý plyn spotřebovávaný v Česku se musí dovážet, protože domácí těžba nedosahuje ani jednoprocentní úrovně roční spotřeby. Ta v loňském roce činila 8,1 miliardy metrů krychlových. Většina plynu se dováží z Ruska, necelá pětina pak do Česka putuje z Norska. Elektřina Ročně se v Česku vyrobí přibližně 83 tisíc GWh elektřiny, z čehož zhruba tři čtvrtiny vyprodukuje ČEZ. Přibližne 11 tisíc GWh se vyveze do zahraničí. Tuzemské domácnosti Tuzemské domácnosti spotřebují spotřebují 14,7 tisíce GWH 14,7 tisíce GWH a firmy asi a firmy asi 8,5 tisíce 8,5 tisíce GWh. GWh.
Obnovitelné zdroje Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě tepelné energie se pohybuje okolo 7 procent V roce 2009 dosáhl podle předběžných údajů podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů 6,8 procenta z konečné spotřeby elektřiny v České republice. V posledních letech se dramaticky zvyšuje zejména výroba solární elektřiny. solární elektřiny.
Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, postupně chce energetiku převést na nové a čisté technologie. Podporuje dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín, modernizaci jaderné elektrárny Dukovany a rozumnou výstavbu elektráren na zemní plyn. Chce zachovat liberální prostředí v energetice, odmítá tuhou regulaci státem. Prosazuje urychlení prací na přípravě dostavby Jaderné elektrárny Temelín tak, aby realizační fáze začala koncem volebního období. Chce urychlit i posouzení možnosti rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Obnovitelné zdroje bude podporovat, ale ne bezhlavě. Energetickou bezpečnost státu má zajistit výroba elektřiny z jádra. Budou prosazovat zahájení výstavby třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín a zahájení modernizace jaderné elektrárny Dukovany. Chtějí zastavit privatitaci majetku státu, ve strategických oblastech a zahájit zpětný odkup akcií. Stát by tak měl zvýšit svůj vlastnický podíl v ČEZ. Podporuje rozšíření stávajících jaderných elektráren a zároveň chce modernizovat a zvýšit účinnost elektráren a tepláren, zejména zaváděním sdružené výroby tepla a elektřiny. Podpoří rozvoj obnovitelných a druhotných zdrojů energie, zejména využití komunálního odpadu a biomasy.
Strategické firmy jako ČEZ musí zůstat ve vlastnictví státu. Podporuje výstavbu dalších kapacit energie z jádra, ale jen za podmínky, že se bude snižovat energetická náročnost ve všech oblastech života. Podporuje další rozvoj alternativních zdrojů energie, ale považuje tuto podporu pouze za dočasnou. Navíc nesmí neúměrně finančně zatěžovat koncové zákazníky. Podporují postupné přirozené dožití starých uhelných elektráren a odmítají jejich modernizaci. Zároveň odmítají rozsáhlou výstavbu velkých elektráren na zemní plyn. Podporují prodloužení životnosti a navýšení kapacit stávajících jaderných elektráren i obnovitelné zdroje energie. Stát si musí zachovat většinový podíl v ČEZ. Chce daněmi zatížit plýtvání energií a surovinami a čerpání neobnovitelných zdrojů. Stát si musí zachovat stávající podíl akcií v ČEZ. Dividendy se musí použít výhradně k modernizaci ekonomiky. Chce snížit závislost na uhlí i dovážené ropě a plynu. Nechce vypínat stávající elektrárny dříve, než skončí jejich plánovaná životnost. Podporují provoz a rozvoj klasických a zejména jaderných elektráren. Nové alternativní zdroje chce rozvíjet v rozumném měřítku a tempu, které nevyvolá enormní investiční náklady.
