Katarský emír Tamím bin Hamad Sání nepatří mezi chudé vládce a fakt, že vlastnil největší a nejnovější model širokotrupého dvoupatrového Boeingu 747-8, jenž dokáže pojmout 467 cestujících, asi nikoho moc nepřekvapí. Emír se ovšem před časem rozhodl letadla, jehož cenu odborníci odhadují na 400 až 500 milionů dolarů, zbavit. A zájem o koupi hned projevil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, muž proslulý svou zálibou v megalomanských projektech a slabostí pro život v luxusu.
Čtyřikrát Versailles
Kdyby na tom bylo Turecko tak, jako je Katar, asi by Erdoganův záměr nechal všechny vcelku chladnými. Jenže Turecko trápí hyperinflace, lira meziročně oslabila o 40 procent, a navíc se tak nestalo poprvé. Od roku 2010 narůstá v zemi počet obyvatel, kteří žijí pod hranicí chudoby (1,9 dolaru, tedy 41 korun na den).
Podle statistického portálu Index Mundi se to v roce 2015 týkalo každého pátého Turka. Možná měl být nákup letadla v souladu s prezidentovou představou „nového Turecka“, tedy dostatečně reprezentativním obrazem země na mezinárodním poli. Tím se totiž Erdogan hájil, když se dříve někdo pozastavoval nad tím, že si žije na vysoké noze. Mimo jiné si nechal vystavět palác s více než 1100 pokoji, který by do sebe dokázal pojmout čtyři paláce ve Versailles a jehož hodnota je odhadována na 700 milionů dolarů.
„Kdyby Saddám Husajn žil, bledl by závistí,“ říkávají často kritikové rozhazovačného životního stylu prezidentského páru; Emine Erdoganová nezůstává nijak pozadu. A teď chce další letadlo, když teprve před čtyřmi lety obdržel Airbus A330-200?
„Měli jsme o něj zájem. Když se to katarský emír dozvěděl, řekl: ‚Od Turecka si peníze nevezmu, letadlo věnuji jako dar,‘“ pravil prezident v pondělním oficiálním prohlášení. Navíc zdůraznil, že „letadlo není mé, je Turecké republiky“. Obyčejní Turci samozřejmě mohou zapomenout na to, že by se v něm mohli proletět. Gigantický boeing, jenž byl součástí emírovy soukromé flotily, je přebudován tak, že pojme pouze 18 členů posádky a 76 cestujících, kteří mají k dispozici luxusní salonky, zasedací místnosti, a dokonce i ošetřovnu, a Erdogan jej bude používat k osobním účelům. „Zmiňované letadlo se teď přemalovává,“ sdělil Erdogan reportérům, kteří s ním letěli minulý víkend z Ázerbájdžánu do Turecka. „Dá-li bůh, až bude hotové, proletíme se s ním.“
Podle opoziční poslankyně za republikány (CHP), právničky Gamze Tascierové, je hra na dar jedna velká lež a letadlo prezident ve skutečnosti koupil za peníze daňových poplatníků. Agentura Bloomberg dodává, že letadlo mělo původně sloužit úřadu premiéra, ale v okamžiku, kdy Erdogan složil prezidentskou přísahu, jaksi „zprezidentštělo“. Není to Erdoganova první letecká kauza. V roce 2015 se Turkům nelíbilo, že si dnes už bývalý šéf Úřadu pro náboženské otázky Mehmet Görmez pořídil mercedes za 385 tisíc dolarů. Görmez sice na nátlak veřejnosti auto vrátil, nicméně prezident mu ze své vlastní flotily věnoval stejný model a veřejně oznámil, že mu k tomu přidá ještě soukromé letadlo.
Katar nezapomíná
Obří boeing se stal okamžitě potvrzením blízké spolupráce Turecka s Katarem. To malému a velmi bohatému emirátu vytrhlo trn z paty poté, co na něj v červnu 2017 uvalily kvůli údajné podpoře terorismu blokádu Saúdská Arábie, Bahrajn, Egypt a Spojené arabské emiráty. Import z Turecka do Kataru tehdy meziročně narostl o rekordních 51,5 procenta. A Katar nezapomíná, nemluvě o tom, že blokáda pokračuje a Katařané Turky stále potřebují. V polovině srpna přislíbil emír Tamím Turecku investici v hodnotě 15 miliard dolarů. Vzápětí po oznámení výsledku jednání posílila turecká lira o šest procent.
