Už jen sedm dní zbývá do zřejmě nejdůležitějšího hlasování v moderní historii Turecka. Prezidentské a parlamentní volby 24. června určí, zda se země posune ještě více směrem od parlamentní demokracie k autoritativnímu státu novodobého „sultána“ Recepa Tayyipa Erdogana.
Průzkumy sice nynější hlavu státu jasně favorizují, v posledních týdnech se ale zdá, že Erdoganově kampani poněkud dochází dech. Nebezpečí pro něj představuje především potenciální druhé kolo voleb – to by se uskutečnilo o 14 dní později, pokud by některý z kandidátů nedostal hlasy více než poloviny voličů. Všichni Erdoganovi vyzyvatelé se přitom shodli, že v případě druhého kola podpoří kohokoliv s výjimkou nynějšího prezidenta.
  |
Jak informovala dopisovatelka serveru Al-Monitor, Erdoganovy volební mítinky přestávají táhnout, a to i ve městech, která jsou baštami jeho Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). První známka tohoto trendu přišla 18. května v Istanbulu, kde svolala AKP spolu s koaličními nacionalisty protest proti přesunu americké ambasády do Jeruzaléma. I když mítink všude propagovala a zajistila na něj dopravu zdarma, náměstí se jí zaplnit nepodařilo.
Prezidentovy přehmaty
Důvody, proč tomu tak je, jsou podle odborníků různé – může to být voličská únava z Erdoganova dlouhého vládnutí, souběh volební kampaně s ramadánem nebo fakt, že Erdogan přišel v posledních letech o své volební manažery a zkušené autory projevů.
Turecký prezident je sice znám jako zdatný řečník, do televizních debat se soupeři ale jít odmítl. V kampani se přitom dopustil už řady přehmatů, kterých jeho soupeři s chutí využívají. Před týdnem například na jednom z mítinků prohlásil, že na základní škole musel chodit do třídy se 75 žáky, což měla být chyba tehdy vládnoucí Republikánské strany (CHP). Její kandidát Muharrem Ince ale okamžitě kontroval a poučil Erdogana, že vláda CHP skončila už předtím, než se prezident v roce 1954 narodil.
Ince, vystudovaný fyzik, ostatně kampaň zahájil tím, že novinářům ukázal svůj diplom spolu s hodnoceními spolužáků a pedagogů. K témuž vyzval i Erdogana. Na jeho obhajobu vystoupil jeden z novinářů blízkých vládě s tvrzením, že prezidentův diplom ukradli a zničili stoupenci klerika Fethullaha Gülena.
POSLEDNÍ PRŮZKUM■ Podle posledních průzkumů sice Erdoganova podpora mírně klesá, stále se ale pohybuje okolo 48 až 50 procent. Jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) měla při posledním měření 43,5 procenta. ■ Druhý by byl v prezidentských volbách kandidát sekulárních republikánů Muharrem Ince s 24,4 procenta hlasů, třetí by skončila nacionalistka Meral Aksenerová s 12,5 procenta hlasů. |
Erdoganovi soupeři sázejí na satiru, zatímco vládní politici se ocitají v defenzivě. Jako v okamžiku, kdy Erdogan popíral ekonomické problémy země a poukazoval na to, že stoupá prodej ledniček. Ince a stovky dalších lidí to na sociálních sítích zesměšňovali s tím, že ledničky mají lidé prázdné a jejich vlastnictví není v dnešní době tím pravým měřítkem rozvoje.
Ve snaze upoutat mladé lidi přišel pak Erdogan se slibem na zřízení kaváren zdarma, kam mladí budou moci přijít s knihou a popíjet čaj či kávu. Jeho soupeři mu vzkázali, že prioritou by měly být nové továrny, ne káva zdarma. Prezident také slíbil ukončení výjimečného stavu, jenž v zemi trvá od neúspěšného pokusu o puč v létě 2016.
Velkým tématem voleb se od začátku června stala i role armády. V minulosti sice vojáci provedli několik převratů, jinak se ale drželi mimo politiku. Když se však Erdogan 2. června na večeři v Malatyi snažil zesměšnit svého nejvážnějšího soka Inceho a mluvil o něm jako o učni, nadšeně mu tleskal i generál Ismail Metin Temel, který na začátku tohoto roku řídil vojenskou operaci Olivová ratolest v sousední Sýrii.
Temel, známý dlouhodobě svými protiamerickými a protizápadními názory, je v Turecku považován za národního hrdinu. „Jste generál turecké armády, nebo provinční lídr AKP?“ zeptal se později šéf kemalistické CHP Ince na tiskové konferenci. Média se pak tázala, co by se dělo, kdyby generál takto podpořil některého jiného kandidáta než Erdogana.
Turecký prezident Erdogan.
Temel nyní velí právě probíhající vojenské operaci v Iráku. Turecká letadla zde od neděle bombardují pozice kurdských separatistů, což si mnozí spojují právě s předvolební kampaní. Zneužívání vojenských akcí v Iráku k volebním cílům už kritizovala i pravicová kandidátka Meral Akşenerová, kterou jinak nelze z přílišných sympatií ke Kurdům podezřívat. Právě Akşenerová, jež je zatím v průzkumech třetí, útočí na Erdogana zprava a mohla by mu odlákat část tradičních konzervativních voličů.
Lira ztratila pětinu hodnoty
Zatímco ofenziva v Iráku by mohla Erdoganovi a AKP pomoci, kulhající ekonomika nahrává spíše jeho soupeřům. Inflace i nezaměstnanost se drží nad deseti procenty a turecká lira ztratila oproti dolaru od začátku roku 20 procent své hodnoty. Měna oslabuje i kvůli prezidentovým slibům, že bude rázněji ovlivňovat politiku turecké centrální banky.
Výsledkem voleb ale nakonec může být i kohabitace – prezident má na vítězství stále vyšší šance než jeho strana na uchování si většiny v parlamentu. Erdogan tak může sice zvítězit, jeho politiku ale mohou brzdit poslanci.
