Prošli jsme s kolegou Davidem Shorfem desítky fotek našich olympioniků a snažili se rozluštit, jak muži ukrytí v péřových bundách, čepicích a brýlích vlastně vypadají. Zvítězil lyžař Martin Koukal. I proto, že měl delší vlasy. Den před focením si je nechal ostříhat.
Zatímco Martin mířil z Liberce do Prahy na focení, já se s fotografy Lidových novin Františkem Vlčkem a Viktorem Chladem vydávala směrem opačným. Na hory. Abych vyzpovídala naše olympijské naděje a jejich trenéry, bez nichž by Martina Sáblíková, Michal Novotný, Dušan Kožíšek, Roman Koudelka a Nikola Sudová nebyli rozhodně tak úspěšní. Čekávali jsme na dobré světlo, brodili se sněhem na atletickém stadionu v Liberci a klouzali po ledu krkonoškých luk. Sportovci vše více méně trpělivě absolvovali s námi.
Míří na zimní olympiádu do Kanady, aby si splnili své sny o vítězství. Za svým snem jde i mladá šperkařka Markéta Richterová, jíž fotil k našemu rozhovoru Jan Zatorsky. Na jeho minimalistickém portrétu je Markéta zachycená tak, jak působila i na mě, když mě pozvala k sobě domů: jako zdánlivé křehká bytost s hlavou tak trochu v oblacích, která odmítá dělat ve své tvorbě kompromisy. Překonává překážky podobně jako čeští závodníci a začíná se jí dařit. Věří totiž tomu, co dělá.
Stejně jako šéf baletu Národního divadla Petr Zuska, jehož jsem zpovídala s primabalerinou Zuzanou Susovou pro rubriku Šéf a já. Své sny si splnil až v šestnácti letech, kdy se začal věnovat klasickému tanci. Navzdory věkovému handicapu se vypracoval na špičku. Podobně jako poraněná Nikola Sudová se nevzdal ani zubní lékař Václav Velkoborský, který mi pro rubriku Auto snů v potemnělé restauraci hotelu Savoy vyprávěl svůj fascinující příběh chudého českého studenta ve Švýcarsku, jenž toužil po autu porsche. Sám si ho tedy postavil.
Nebojte se jít za svými sny stejně jako lidé, o nichž píšeme. A inspirujte se. I Espritem Lidových novin.
