Hned před branou do zámeckého parku stojí budova, která by mohla sloužit jako učebnicová ukázka té nejšerednější normalizační architektury. „Na tom místě stávaly naše barokní konírny, komunisti je ale zbourali a postavili tady tenhle hotel. Odkoupil jsem ho, no ale hezké to není, to máte pravdu,“ říká Jan Josef IV. Nepomuk Maria Kašpar Leonard Dominik Dobrzenský z Dobřenic o hotelu Fantazie (!), který má na očích pokaždé, když vyjde ze zámku. Ten komunisté naštěstí nezbourali ani ho neproměnili třeba v kravín; po čtyřicet let tu sídlila škola, archiv a muzeum.
Už jsme se necítili jako doma. Jednou jsem byl na jednání na městském úřadě a zase mi říkali, ať něco vyřeším, chovali se arogantně – a já už toho měl dost. Vstal jsem a řekl: Dobře, já to vyřeším. Ode dneška jsou zámek i park pro veřejnost uzavřené.
Hrabě ruku podává s pevným stiskem a přímým pohledem do očí. Na to, že více než polovinu života bydlel v zahraničí, mluví velmi slušně česky, živě a ochotně vypráví a rád se směje. Rodině Dobrzenských ale mnohokrát do smíchu nebylo – za první republiky je připravila pozemková reforma téměř o všechno, komunisté pak o úplně všechno.
