Poznal to asi každý, komu se dostalo cti podělit se o svůj domov s kočkou. Ve snaze se zvířeti zavděčit (a zachránit zbytky gauče) zakoupí člověk zajímavý pelíšek (vypadá jako velká myš, to se bude líbit, říká si). Kočka doma falešného hlodavce očuchá a pak ho už ignoruje, zatímco majitel zapláče nad vyhozenými penězi. Když se ovšem v bytě ocitne obyčejná krabice od bot, kočka okamžitě zbystří, všeho nechá a bude se snažit se do ní vecpat, i kdyby vážila metrák. Je to tvor nevypočitatelný a s tím je někdy mrzení, na druhou stranu to ovšem tvoří velkou část jeho kouzla.
Použití kartonu při výrobě nejrůznějších potřeb pro kočky není samozřejmě žádnou novinkou. Kočkám voní a je levný. Takové produkty sice nevymetou peněženku a mohou i obstojně vypadat, zvíře jim dá ale při divočejším dovádění snadno „za uši“. Podnikatel Jaroslav Sekera ovšem zjistil, že i karton může ledacos vydržet – za předpokladu, že bude lepenka a papír špičkové kvality a šikovně se zpracuje. Takový materiál nemá chybu. „Dokáže být nečekaně pevný a odolný, nepráší, je prodyšný, a navíc dobře izoluje, takže se hodí nejen na výrobu pelíšků, ale i škrabadel či prolézaček,“ říká majitel studia Graffis, rodinné firmy z Chvatěrub.
Všechny prototypy produktů, které tady dávají ručně dohromady, testují kočky různých členů rodiny (celkem jich mají šest). „Nejdřív jsme měli jen jednoho kocoura, po čase ale přišla manželka s tím, že ví o kočce, kterou chtějí utopit – a že ji musíme zachránit. Potom si všimla kočky v útulku, která byla stará a nikdo ji nechtěl... A tak se to postupně nabalovalo,“ směje se pan Sekera. Další dvě kočky do party má syn se ženou. Kočičí gang zkrátka nebyl v plánu, ale dnes své majitele nejenže těší svou existencí, ale také se zapojuje do pracovního procesu.
Kartonové chvatěrubské výrobky sice kočky odsouhlasily, pan Sekera však chtěl, aby se pelíšky či škrabadla u zákazníků doma neválely jen jako „nutné zlo“, které je pihou na kráse interiéru, ale naopak ho zdobily. Dvorní grafička firmy, výtvarnice Zuzana, jim tak dala neobvykle stylovou tvář. Značka Hravá kočka byla na světě.
Navrhujeme věci, které jsme jinde neviděli, a nápady přicházejí samy. Všechno testujeme na našich šesti kočkách.
Nečekaná odbočka
Vlnitou lepenku a papír v ekokvalitě dodávají Graffisu výhradně ověření čeští dodavatelé. „Čínské výrobky z kartonu jsou sice levné, ale levný karton práší a rychle se ničí. Kočky ho do čtrnácti dnů vyškrábou a můžete ho vyhodit. Ten náš vyškrábou taky, ale za mnohem delší dobu. Garantujeme životnost až tři roky, samozřejmě záleží na míře používání výrobku a taky na povaze kočky,“ říká Jaroslav Sekera.
U některých modelů škrabadel garantuje firma nosnost až sto kilogramů, takže ho zákazník může použít třeba i jako stoličku či sedátko. Jiná škrabadla (a pelíšky a „observatoře“ v jednom) se dají jednoduše zavěsit na zeď. V kombinaci s boxy z pětivrstvého kartonu, z nichž lze jednoduše sestavit domečky s rafinovanými prolézačkami a skrýšemi nebo závěsnými mostky, se v bytě dá vytvořit komplexní nástěnná „dráha“, na níž si chlupatá láska může odpočinout, proběhnout se, brousit si drápy, a ještě získat přehled o všem, co se v okolí šustne. „Navíc je to praktičtější než klasický kočičí strom, který doma zabírá spoustu místa a nedá se upravovat, takže kočky začne po čase nudit,“ vysvětluje pan Sekera.
Nejspokojenější kočka je ta, která má míst ke spánku a přemítání o životě po bytě či domě roztroušených víc, protože – na rozdíl od psa – svoje stanoviště ráda mění. Prodyšnost kartonu kromě toho zajistí, že má ve všech svých schovávačkách ideální teplotu.
Ač je dnes Hravá kočka úspěšnou značkou, vznikla vlastně tak trochu náhodou – jako malá „odnož“ výrobků pro děti. Firma Graffis se totiž zaměřuje též na design dětských pokojíčků a hraček z kartonu a dřeva. Když před pár lety vyrobila jednoduché kostky z papíru, které si děti mohly podle své fantazie vymalovat, napadlo pana Sekeru, že by je mohly uvítat i kočky.
A měl pravdu. Krabicové prolézačky měly úspěch a odstartovaly lavinu dalších nápadů, jak díky kartonu kočkám zpříjemnit život. Jaroslav Sekera si uvědomil, že mezi českými výrobci má se svým přístupem téměř nulovou konkurenci. „Navrhovali jsme věci, které jsme jinde neviděli, a nápady přicházely samy. Vývoj vlastních produktů stál ve finále hodně peněz, ale od začátku jsem věřil, že se nám investice vrátí, jakmile se obchod rozjede,“ dodává Jaroslav Sekera, který z lásky k řemeslu po maturitě vystudoval obor umělecký truhlář. Hravá kočka se nakonec rozrostla natolik, že nyní upozaďuje zmíněnou výrobu pro děti.
Škrabadla pro kočky slouží i jako pelíšky či pozorovatelny.
Bouda jako televize
Posílen kočičími úspěchy se Graffis rozhodl zabrousit i do segmentu potřeb pro psy; značce výrobků dala rodinná firma název – ano, uhádli jste – Hravý pes. U výroby psích pelíšků a boudiček však karton nehraje hlavní roli – ani nemůže. I menší pes má totiž robustnější postavu než průměrně vzrostlá kočka, takže psí produkty se v Chvatěrubech zhotovují převážně ze dřeva. Některé boudičky ale mají prodyšné kartonové bočnice, takže to v psím útočišti nezatuchne. Psi navíc uvítají, že karton izoluje nejen teplo, ale i hluk, takže si můžou v krytém pelíšku nerušeně pospat třeba i uprostřed bujaré rodinné oslavy. Jak „říká“ pes Maxík ve své „recenzi“ na webových stránkách Hravý pes: „V boudičce od Hravého psa mám konečně klid k přemýšlení a sebereflexi.“
Značka má v „psí divizi“ i dva zcela originální výrobky: schůdky z březového dřeva pro menší nebo staré psy, kteří mají problém vyskočit na gauč, jsou nejen stylové, ale i duté, takže si do nich může páníček dát třeba knížky a časopisy. A pak je tu sada výrobků dogbar: jde o misky na žrádlo zasazené do různě vysokých dřevěných stolků. Jedlík, ať už je to čivava nebo doga, si tak nemusí u hodování namáhat páteř. Rodina sadu testovala na své fence retrívra jménem Ary – jako štěně si vyzkoušela malý dogbar (vysoký
13 cm) a teď žere z toho nejvyššího (36 cm). U zákazníků jsou populární i zmíněné psí boudy, které mají vtipný design. Třeba Aptus, jeden z nejprodávanějších produktů, připomíná model televize z 50. let. Všechny boudy a pelíšky jsou k dostání v mnoha barevných odstínech, aby co nejlépe zapadly do interiéru majitele.
K řezání kartonu a dřeva firma používá stroje, dál už je ale práce na výrobcích v rukou deseti lidí, které Jaroslav Sekera v Chvatěrubech zaměstnává. Teprve když v dílně vidím produkty na vlastní oči, pochopím, jak může být karton bytelný.
A právě v tom, že by to „do něj člověk neřekl“, spočívá jedna z mála nevýhod prodeje přes e-shop. Spousta lidí prostě po předchozích zkušenostech kartonovým produktům nevěří. Teprve na veletrzích nebo výstavách se mohou o kvalitě materiálu přesvědčit. „I když se snažíme výrobky vyfotit na web co nejlépe a ze všech možných úhlů, ukázaná platí. Říkám lidem na veletrzích, ať si na velkou boudu klidně i stoupnou a ujistí se, že se opravdu jen tak nezbortí,“ dodává Jaroslav Sekera.
Coby malá rodinná firma neaspiruje Graffis na to, stát se „masovkou“ v regálech obřích hobby marketů. Kvalita je u nich na prvním místě, takže i když se značce podařilo uzavřít partnerství s několika firmami v Německu či Rakousku a nyní jednají s Poláky, nikdy nebudou chrlit tisíce kusů právě na úkor kvality. O Hravého psa a Hravou kočku mají zájem i obchodníci z daleka, letos na jaře je na veletrhu v Norimberku oslovili dodavatelé z Austrálie. „Řekli, že chtějí celý kontejner. My ale nechceme vyrábět kontejnery jako Číňané a posílat je na druhý konec světa. Navíc to ani není v našich možnostech. V řádech tisíců schopni vyrábět jsme, v řádu desítek tisíc už ne. Rád bych udržel distribuci v Evropě.“
Škoda rozbalit
Studio Graffis si dává záležet nejen na kvalitě a vzhledu svých výrobků, ale i na originálním balení, které je nejen estetické, ale odpovídá celkové snaze o šetrnost k životnímu prostředí. „Udivuje mě, že některé firmy posílají zákazníkovi své ekologicky vyrobené zboží v bublinkové fólii. Jaký to má potom smysl? My balíme výhradně do recyklovaného papíru a celkově je pro nás to, jak balík vypadá, důležitá věc. Chceme, aby měl zákazník radost už při rozbalování, aby to pro něj bylo jako rozbalovat dárek, i když jde ,jen’ o škrabadlo pro kočku. Máme na to od zákazníků velmi hezké odezvy. Jedna paní nám psala, že jí bylo skoro líto, že má zásilku rozbalit,“ usmívá se pan Sekera.
Poslat takový balík je výzvou i z toho důvodu, že kromě papírových domečků jsou výrobky kompletně smontované – to aby měl zákazník maximální komfort.
Na jiná zvířata než na psy a kočky ale Graffis zatím cílit nehodlá, i když některé výrobky Hravé kočky dokážou ocenit třeba i králíci. Jaroslav Sekera to ví z první ruky: „Kamarád mi říkal, jak jeho králík náruživě hryzal kolem otvorů do kartonového hradu. Skvěle mu chutnalo.“
