Nejrůznější spolupráce ve světě hodinářství nejsou úplnou výjimkou, nicméně většinou probíhají v těsném souznění s kreativními a technickými řediteli značek. Důvod je nasnadě: když se totiž příliš popustí uzda kreativity, výsledek nebývá vždy optimální a hodinky – stejně jako boty nebo kabelky – mají svou funkci a té musí odpovídat i forma. Vyprávět by mohla třeba značka Robot a její hodinky vzešlé ze spolupráce s jinak výbornou designérkou Lucií Koldovou, které se po uvedení rozhodně nelíbily všem.
Své o tom ví i značka Louis Vuitton, jež však původní propadák z roku 1988 přetavila v povedenou novinku. Koncem 80. let se Bernard -Arnault, od roku 1987 majitel Louis Vuitton a Moët Hennessy, rozhodl, že by nebylo od věci zabrousit i do hodinářství. Coby Francouz oslovil italskou architektku a designérku Gae Aulenti, o jejíž přestavbě vlakového nádraží v galerii Musée d’Orsay mluvila v té době celá Paříž.
Zdá se, že ani Gae Aulenti, ani Bernard Arnault se příliš nezajímali o to, co se kolem nich v hodinářství děje. V době, kdy se sběratelé začali vracet k mechanickým strojkům, vsadili na quartz, poměrně zvláštní je i layout číselníku zlatého 40mm modelu LV I, který v sobě spojoval ukazatel data po obvodu číselníku, GMT funkci, Cottierův ukazatel světového času i měsíční fázi umístěnou nelogicky ve středu číselníku.
Protáhlá korunka na 12. hodině dala hodinkám, jejichž vizuální chaos doplňují skeletované široké ručky nebo hodiny uvnitř minutové stupnice připomínající železniční pražce, jejich přezdívku jednorožec. Povedenější byl jednodušší, 37mm model (LV II), jehož pouzdro bylo vytvořeno (ve spolupráci se značkou IWC Schaffhausen) z černé nebo zelené keramiky.
Právě tyto hodinky, ve své době označované jako Monterey II, byly v poslední době občas vídány na zápěstí ředitele marketingu hodinek skupiny LVMH Jeana Arnaulta. A nejen to, letos na jaře je značka například v podobě sautoirů předvedla na dámské přehlídce pro podzim a zimu 2025/26. A co víc – v říjnu byla uvedena limitovaná edice 188 kusů hodinek Monterey. Podlouhlou korunku nahradila klasická kulatá, zdobená dekorem Clous de Paris, quartzový strojek kalibr se samonátahem a keramiku žluté zlato, změny doznal i 39mm rozměr pouzdra ve tvaru oblázku, jehož čistotu, stejně jako u původního modelu, neruší nožky.
Krásným dílem je i smaltovaný Grand Feu číselník, jenž si zachoval to dobré z původního návrhu Gae Aulenti. Limitovaná novinka Louis Vuitton svědčí o tom, že stačí pár zdánlivě nenápadných změn a z designového paskvilu se zrodí krásný, neotřelý model.




















