Sto padesát let je už pořádný důvod k oslavám. Vždyť v roce 1875, kdy v Le Brassus dva přátelé z dětství Jules Louis Audemars a Edward Auguste Piguet začali vyrábět hodinky, se teprve dostal do provozu telegram a v Praze vyjela první tramvaj tažená koňmi. Nicméně my zůstaneme ve Švýcarsku: značka Audemars Piguet uctila výročí nejen novými hodinkami či výstavou v Musée Atelier Audemars Piguet, ale na konci minulého roku vydala téměř 600stránkovou publikaci The Watch: Stories and Savoir Faire (Flammarion, 95 dolarů).
Kniha, kterou editoval Sébastian Vivas, ředitel dědictví a muzea Audemars Piguet, není rozhodně nudně zpracovaným katalogem hodinek AP, ale hravým a nenásilným způsobem odtajňuje všechna – i ta nejzaprášenější – zákoutí řemesla zvaného hodinářství. Je plná ilustrací, barevných fotografií, infografik, zajímavých boxů, ale i rozhovorů s lidmi všech profesí, které mají s hodinářstvím něco společného – a kteří jsou dnes už legendami.
Například Giulio Papi, ředitel designu hodinek Audemars Piguet, hovoří o tom, jak důležité je vycházet při navrhování nových modelů z ergonomie, sběratel Helmut Crott radí, jak poznat na vintage hodinkách originální číselník, a Anita Porchet, jedna z nejznámějších mistryň smaltování na světě, jež svůj první číselník vyrobila už v roce 1983, popisuje úskalí tohoto divukrásného uměleckého řemesla.
Hodinářská značka Audemars Piguet letos oslavila 150 let od svého založení ve velkém stylu
Publikace není členěna chronologicky, ale je rozdělena do pěti tematických částí o číselnících, pouzdrech, náramcích a řemíncích, strojku a samozřejmě komplikacích. Dozvíte se například, že z 29 000 knih o hodinářství je číselníkům kupodivu věnováno naprosté minimum, proč původní smaltované číselníky nahradily ty kovové nebo třeba jaké typy ruček se používají ve švýcarském hodinářství.
Můžete si také prohlédnout všech osm základních tvarů pouzder, dozvíte se o typech sklíček používaných v minulosti i dnes nebo o materiálech od stříbra až po BMG (bulk metallic glass neboli amorfní kov, extrémně pružný a pevný).
V části o náramcích a řemíncích na vás čeká například technický výkres náramku 344 k modelu Royal Oak z roku 1972, nechybí ani nádherné fotografie nejrůznějších šperkových modelů. Technické duše zaplesají nad přehledem nejtenčích strojků od roku 1906 do současnosti, dozvíte se o nejrůznějších typech krokových ústrojí včetně podrobných nákresů nebo o historii a současnosti výroby hodinek.
A pokud chcete proniknout do obávaného světa komplikací, příslušná kapitola vás jím provede přehledně a bezbolestně. Pokud si uděláte čas a knihu The Watch si přečtete (klidně na přeskáčku), věřím, že už nikdy vám mechanické hodinky nebudou připadat nudné.
