Kdysi jsem „tak trochu malovala“, většinou šlo o divné lidi v divných situacích. Když jsem pak svá skromná neumělá dílka ukazovala návštěvám, setkala jsem se s mnohdy zajímavými postřehy; nevadila mi kritika a třeba ani to, že mně divák začal vysvětlovat, co jsem tím vším chtěla říct.
Iritující byly pouze dvě reakce. Někdo ukázal prstem na postavu řekněme se dvěma hlavami a zeptal se: „Kdo to je, znám ho?“ Druhá zarážející reakce pak zněla: „Já nevím, jestli se mi to líbí, já umění nerozumím.“ Umění se ale přeci buď líbí, nebo nelíbí. Něco s námi „dělá“, nebo je nám putna.
Pokud někteří lidé takzvaně nerozumí figurální malbě, úplně zmatení jsou pak z abstrakce. Neuchopitelné tvary, mozaiky, „šmouhy“, linky či barvy zdánlivě halabala vršené jedna přes druhou ale mají svůj půvab právě v tom, že jim rozumět opravdu moc nelze. Jejich kouzlo spočívá v zážitku, pocitu; jde vlastně o projekci sebe sama do myšlenek a emocí někoho jiného.
Sympatický projekt 100ks (100ks.cz), který se už dva roky snaží představovat širší veřejnosti zajímavé české a slovenské výtvarníky, přišel s novou „várkou“ uměleckých tisků těch nejlepších abstraktních děl na současné scéně. K mání je třeba Sítnicová mozaika Vladimíra Skrepla, Drahokamy ve křoví Jakuba Sýkory inspirované dětskou hrou nebo divoký a zároveň uklidňující obraz Wish Jany Babincové.
Ceny originálů se pohybují v řádu desítek i stovek tisíc korun, očíslované a podepsané tisky pořídíte za zlomek. Na webových stránkách ale najdete i díla dalších uměleckých žánrů – včetně figurální malby, streetartu nebo přírodních motivů.
„Chtěli jsme vytvořit co nejjednodušší vstupenku do uzavřeného a nepřehledného světa současného umění. Pomoci se v tom světě zorientovat, poznat práci předních současných českých a slovenských umělců a vyzkoušet si, jaké to je, s jejich uměním žít,“ říká zakladatel projektu Jakub Svoboda.
Téměř každý týden je sbírka 100ks obohacovaná o další kusy z nových edic. Za jejich relevanci ručí jedni z nejvyhledávanějších kurátorů současného umění: Petr Vaňous, Karina Kottová, Kristýna Jirátová a Silvia L. Čúzyová.






















