V hodinkách Louis Vuitton už nebude quartz. To je závazek Jeana Arnaulta. Jednomu ze čtyř synů majitele skupiny LVMH Bernarda Arnaulta je 27 let a svůj program ohledně hodinek značky si může bez problémů dovolit. Už tři roky totiž působí jako ředitel vývoje a marketingu hodinek Louis Vuitton.
Hodinářství jej podle vlastních slov uchvátilo. Blíže mohl jeho taje a specifika poznat díky bratru Frédéricovi, který působil jako CEO značky z LVMH TAG Heuer a od loňského roku byl ředitelem celé hodinářské divize skupiny se značkami jako Zenith a Hublot (v březnu se stal CEO módní značky proslavené kvalitním kašmírem Loro Piana). Jean Arnault studoval inženýrství na prestižním Massachusetts Institute of Technology (MIT) a jeho prvotní zájem se týkal vozů formule 1 (byl dokonce na stáži ve stáji McLaren). „Na rozdíl od aut nebo letadel se hodinek netýkají žádné bezpečnostní regulace, můžeme být tedy kreativní a svobodní,“ vysvětlil Jean.
Jean Arnault – i přes svůj relativně nízký věk – má jasnou vizi a ví, jak ji naplnit. Stojí za ním totiž zkušení hodináři, inženýři a umělečtí mistři z La Fabrique du Temps, manufaktury v ženevské čtvrti Meyrin. Louis Vuitton ji zakoupil v roce 2011, o tři roky později ji slavnostně otevřel. Tehdy ještě značka kromě mechanických hodinek vyráběla i quartzové, převážně dámské modely.
Dnes je tomu úplně jinak. „Trendy se neřídíme, i když bychom rádi. Ale vývoj hodinek potřebuje čas, není to módní zboží,“ říká během naší návštěvy mistr hodinář Michel Navas, který má spolu se svými kolegy naplňování Arnaultovy vize na starosti. Program Jeana Arnaulta dává smysl, vždyť vysoké hodinářství cílí na odlišné kupce, než jsou běžní zákazníci francouzské značky (mechanické hodinky si kupuje jen 8 procent klientů Louis Vuitton).
Ambiciózní plán se daří a o mechanických komplikovaných hodinkách Louis Vuitton je slyšet stále více. Dnes navíc k původní továrně o rozměrech 4000 metrů čtverečních přibyla další, pojmenovaná Les Cabinotiers – podle ženevských hodinářů z 18. století, kteří ve svých kabinetech v horních patrech domů v centru města ručně vytvářeli hodinky.
Automaton Tambour Carpe Diem získal v roce 2021 ocenění Audacity Prize na GPHG.
Hodinky na míru
Naplnění cíle vyrábět pouze mechanické hodinky by nebylo možné bez akvizic, přece jen lidí s know-how v oblasti hodinářství není ani ve Švýcarsku nekonečně mnoho. A tak byla v roce 2021 do La Fabrique du Temps začleněna manufaktura Microedge, jež se zabývá výrobou a ruční dekorací součástek hodinkových strojků. Loni k ní přibyl výrobce sofistikovaných pouzder H2L a také Art & D, jejíž mistři vynikají zejména v osazování drahými kameny a rytí.
Nic značce nebrání v tom, vyrábět mistrovské kusy hodinářství: v La Fabrique du Temps tak vznikají automata, hodinky s pohyblivými mechanickými výjevy, nebo takzvaná jacquard automata, která přidávají k pohyblivým scénám zvukové komplikace. Nechybí strojky s tourbillonem, minutovou repeticí, chronografem či ukazatelem světového času. Některé hodinky z La Fabrique du Temps nesou takzvanou Ženevskou pečeť (Poinçon de Genève), jež je označením nejvyšší estetické i technické kvality: nejenže všechny součástky musejí být vyrobeny přímo v Ženevském kantonu, ale veškeré dílky musejí být také ručně dekorovány.
V La Fabrique du Temps je možné – ostatně podobně jako v případě zavazadel v Asnières – nechat si vytvořit hodinky na míru. Pokud ovšem máte dostatek času (celý proces trvá kolem dvou let) a samozřejmě financí. Zato se můžete spolu s Michelem Navasem, který za vámi přiletí doslova kamkoliv, podílet na vývoji svých hodinek a přijít s motivem, který chcete mít umělecky ztvárněný na číselníku. Výjimečných modelů zde vzniklo už třináct a jejich majitelé se je prý nebojí nosit: nedávno zde například hodináři po pěti letech servisovali unikátní automaton s tematikou memento mori, který podle jeho stavu majitel rozhodně nenechával v trezoru.
La Fabrique du Temps čerpá i z hodinářské historie. Letos značka Louis Vuitton představila model Tambour Convergence, který vychází z hodinek ukazujících čas v okénkách, oblíbených zejména v období art deca. Nechybí ani model ručně osázený diamanty technikou snow-setting.
Louis Vuitton nezahálí
O tom, že Louis Vuitton chce být zásadním hráčem v hodinářském průmyslu (byť rozhodně nejde o kvantitu, v La Fabrique du Temps vzniká kolem 30 000 hodinek ročně), svědčí i další kroky. Loni značka poprvé udělovala cenu pro nezávislé hodináře Louis Vuitton Watch Prize for Independent Creatives. Vzbudila ohromný zájem, přihlásilo se do ní na 450 hodinářů a 150 000 eur a roční stáž v La Fabrique du Temps získal Raúl Pagès. Letos byla zveřejněna zatím jen odborná porota soutěže, která čítá snad všechna velká jména švýcarského hodinářství včetně sběratelů a nezávislých odborníků.
Nemenší zájem vzbudil povedený redesign modelu Tambour Automatic z roku 2023 – hodinky s vlastním in-house strojkem LFT023 byly představeny v pařížském Musée d’Orsay (o něm bude ještě řeč a my už můžeme prozradit, že výběr lokace nebyl rozhodně náhodný). Získaly krásný sektorový číselník a integrovaný tah a dnes jsou jedním z emblematických modelů Louis Vuitton.
Loňský rok značka věnovala elegantní kolekci Escale, v níž představila nejen umělecké hodinky, ale taky modely s číselníkem ze vzácného meteoritu. Za zmínku rozhodně stojí i spolupráce s nezávislým hodinářem Rexhepem Rexhepim a jeho značkou Akrivia. Na automatu Tambour Carpe Diem zase pracovala Anita Porchet, jedna z nejoceňovanějších mistryň smaltování ve Švýcarsku, která dokáže vytvořit barvy jako nikdo druhý. Přidal se k ní neméně slavný rytec Dan Steenman.
Příkladem mistrovství hodinářů jsou i úchvatné stolní hodiny Montgolfière Aero ve tvaru horkovzdušného balonu, jejichž mechanismus vytvořila manufaktura s L’Epée 1839, specializovaný výrobce stolních hodin, kterého skupina LVMH zakoupila loni v létě.
Hra s designem
Pokud vstoupíte do La Fabrique du Temps, okamžitě pochopíte, že Louis Vuitton kromě hodinářského savoir-faire nabízí i něco, co jinde nenajdete: je to velké dědictví značky, kterou založil v roce 1854 Louis Vuitton coby výrobce zavazadel. Historické, pečlivě zrenovované kufry si můžete prohlédnout v salonu pro návštěvy ve druhém patře budovy, jejíž interiér nabízí příjemnou kombinaci bělostné barvy se světlým dřevem. Dřevěné je i centrální schodiště, které svým tvarem připomíná zásadní součástku strojku hodinek – vlásek.
V prostorách manufaktury naleznete též výpravné publikace o řemeslech a artefakty interiérového designu. Jde třeba o dvojici lamp z propletené kůže Spiral od Atelier Oï, který lampy navrhl pro řadu Louis Vuitton Home (Objets Nomades). Sedací nábytek pochází od bratrů Campanů, od stropu vtipně visí závěsná křesla Cocoon, též navržená pro Objets Nomades Humbertem a Fernandem Campanovými. Jako dekor na skleněných dveřích ateliérů nechybí samozřejmě stylizované kvítky ze slavného vzoru Monogram nebo propletené iniciály zakladatele značky LV.
Nicméně další objekty nenechávají nikoho na pochybách, že o hodinářství jde ve La Fabrique du Temps především. A tak si zvídavý návštěvník může prohlédnout nádhernou trofej ve tvaru spirály pro vítěze ceny Louis Vuitton Watch Prize for Independent Creatives, která je uložena v – jak jinak než dokonale zpracovaném – pouzdře připomínajícím slavný kufr.
Salon pro hosty zase pyšně zdobí dvě trofeje v podobě lidské ruky. Jde o cenu pro vítěze Grand Prix d’Horlogerie de Genève (GPHG). Získaly ji potápěčské hodinky Louis Vuitton Tambour Street Diver Skyline Blue a také automaton Carpe Diem, a sice v roce 2021. (Loni si cenu odnesl model Tourbillon Souscription od značky Daniel Roth, jejíž hodinky se též v La Fabrique du Temps vyrábějí.)
Velký obraz ve vstupní hale manufaktury pak upomíná na barevný číselník dnes už věhlasných hodinek Escale Worldtime. Jde o model s ukazatelem světového času z roku 2014, tedy ze stejného roku, kdy Louis Vuitton La Fabrique du Temps oficiálně otevřel. Hodinky vzbudily senzaci díky ručně malovanému číselníku ve 38 rozličných barevných odstínech a díky tomu, že jde o první hodinky ukazující světový čas bez pomoci ručky.
Značka Louis Vuitton loni uvedla redesignovanou modelovou řadu Escale. Letos v lednu představila novinku s nádherným modrým číselníkem vytvořeným technikou flinqué. Na ručně gilošovaný základ jsou nanášeny vrstvy průhledného barevného smaltu.
Japonský bubínek
Do žhavé současnosti nás naopak vtáhnou jedinečné modely představené před pár týdny, Tambour Taiko Spin Time (taiko je japonský buben). Pro kolekci Tambour je tak charakteristické pouzdro ve tvaru bubínku, jehož střední část zdobí nápis Louis Vuitton. Díky jedinečnému tvaru je Tambour jednou z nejznámějších kolekcí značky. Spin Time je zase pojmenování pro specifický ukazatel času, který v roce 2009 vyvinul zmíněný Michel Navas s Enricem Barbasinim.
Hodinky Spin Time zaujmou na první pohled: hodiny totiž ukazuje 12 kostiček po obvodu číselníku, které se otočí jednou za 60 minut. Konkrétní kostička s konkrétní hodinou se barevně liší od zbytku. Právě pouzdro Tambour bylo díky své prostornosti ideální, aby do něj hodináři trojrozměrné kostičky uložili. Navíc jméno Louis Vuitton obsahuje přesně 12 písmen, každé tedy může zdobit jednu kostičku. Minuty jsou na hodinkách ukazovány klasicky pomocí minutové ručky.
Novinky Tambour Taiko Spin Time vynikají nádherným poetickým zpracováním. V některých modelech kostičky působí, jako by se vznášely uvnitř pouzdra. Tento efekt mohl být vytvořen díky komplikaci mysteriózních hodin, již jako první uvedla počátkem 20. století značka Cartier. Číselník podkolekce Taiko, čítající šest modelů včetně hodinek s ukazatelem světového času, centrálním létajícím tourbillonem nebo těch zdobených diamanty, se nese v nádherné šedomodré barvě. Pouzdra jsou z bílého zlata a hodinky budou vyrobeny pouze v limitované edici.
Pohled do historie
Historie výroby hodinek Louis Vuitton se začala psát v roce 1988 s modely LVI a LVII, jež jsou známé i pod názvem Monterey (či podle korunky umístěné na 12. hodině pod přezdívkou Jednorožec). Navrhla je Gae Aulenti (1927–2021), milánská designérka a architektka, která je podepsána právě pod rekonstrukcí pařížského nádraží do podoby současného Musée d’Orsay. Mimochodem, jedna z jejích proslulých stolních lamp, Pipistrello, je k vidění i na recepčním pultu v La Fabrique du Temps. Přestože jsou hodinky LVI vybaveny quartzovým strojkem (quartzová krize ve Švýcarsku právě doznívala, i když se před hodináři rýsovalo světlo na konci tunelu v podobě návratu mechanických hodinek), mají slavnou komplikaci ukazatele světového času, měsíční fázi a datumovku.
Jednodušší model LVII se vyznačuje inovativním keramickým pouzdrem, na kterém pracovali inženýři z IWC Schaffhausen, a funkcí budíčku. Tento model před dvěma lety proslavil raper Tyler, the Creator, který je známý svým neotřelým vkusem, nejen co se hodinek týče. Zatímco zlatý model LVI nosila sama Gae Aulenti a vzniklo 100 kusů (jedny jsou k vidění v La Fabrique du Temps), keramické hodinky LVII byly vyrobeny v počtu 4000 kusů a letos byly v moderní verzi k vidění na přehlídce značky pro podzim a zimu 2025.
Důkladněji se hodinkám začala značka věnovat s novým tisíciletím. Zakoupila manufakturu v La Chaux-de-Fonds a v roce 2002 uvedla už zmíněný model Tambour. Další rozvoj nastal díky spolupráci se zmíněnými mistry hodináři Michelem Navasem a Enricem Barbasinim. Oba muži měli za sebou zkušenosti třeba z Patek Philippe a Audemars Piguet, kde pracovali na velkých komplikacích, seznámili se však ve značce Gérald Genta, kterou dnes vzkřísila také La Fabrique du Temps.
Společně s Mathiasem Buttetem založili hodinářskou manufakturu BNB Concept, kterou později odkoupil Hublot. V roce 2007 tak vznikla, už bez Mathiase Butteta, La Fabrique du Temps, která se proslavila strojky například pro značku Laurent Ferrier.
Rok 2016 přinesl první model nesoucí Ženevskou pečeť (mezi skvosty patří například loňský model Tambour Louis Vuitton x Frank Gehry Tambour Moon Flying Tourbillon Sapphire Poinçon de Genève), rok 2021 je třeba zmínit díky přelomovému automatu Carpe Diem, který odstartoval uměleckou éru La Fabrique du Temps.
Nejslavnější kolekcí hodinek Louis Vuitton je Tambour se zkoseným pouzdrem ve tvaru bubínku. Komplikaci Spin Time představili hodináři Michel Navas a Enrico Barbasini v roce 2009: čas je zobrazen pomocí kostiček, jež se otočí jednou za 60 minut. Aktuální hodinu je možné přečíst na kostičce v jiném barevném odstínu.
Společná práce
Dnes je La Fabrique du Temps plně integrovanou hodinářskou manufakturou. I díky akvizicím z uplynulých let může být práce hodinářů rozdělena do několika oddělení. V La Fabrique du Mouvements naleznete moderní CNC stroje a vznikají zde součástky hodinových strojků, třeba šroubky, můstky nebo základní desky. Všechny jsou tu ručně leštěny a dekorovány – třeba známými Ženevskými pruhy.
V La Fabrique des Boîtiers se vyrábějí hodinková pouzdra, zejména pro umělecké hodinky, i když cílem je, aby tu vznikala pouzdra všech hodinek. Jedno z pracovních míst je věnováno i osazování drahými kameny. Právě zde probíhá práce na vrchní části modelu z letošního ledna Tambour Convergence. Tyto hodinky vycházejí z principu art deco modelů montres à guichet (francouzsky okénko), které ukazují čas pomocí otočných disků v okénku, vyříznutém v kovové svrchní části pouzdra, která nahrazuje obvyklé safírové sklíčko. Svrchní kovový plátek samozřejmě může být vyroben i z platiny a bohatě osázen diamanty – v našem případě jen osazování 795 kameny trvá 32 hodin a do plátku kovu jsou zasazovány technikou snow-setting kameny sedmi různých velikostí.
V hlavní budově manufaktury míříme jako první do oddělení vývoje nových strojků, kde pracuje sedm inženýrů. Mají na starosti kromě běžných kalibrů i vývoj hodinek na míru. „V La Fabrique du Temps pracujeme všichni společně, u jednoho počítače v tomto oddělení sedí klidně tři inženýři, kteří vývoj nového strojku konzultují. Vyhneme se tak chybám při jejich vývoji,“ říká Michel Navas, který právě se dvěma dalšími inženýry sedí v bílém plášti za počítačem.
Prototypy se nejprve tisknou z tvrdého vosku. Hotové modely jsou testovány ve speciální laboratoři, kde je simulováno pět let nošení hodinek (všechny hodinky Louis Vuitton mají prodlouženou pětiletou záruku). Jen korunkou hodinek otočí speciální přístroj 160 000krát. V laboratoři se netestují jen prototypy, ale všechny hodinky, jež musejí projít zkouškou odolnosti proti zmagnetizování strojku nebo voděodolnosti a odolnosti vůči nárazu. Testy trvají osm dní.
Zhruba třicet hodinářů pracuje na asembláži hodinek. Každý z nich má na starosti jeden model od A do Z. Jejich práce je organizována podle modelových řad a komplikací. Složení strojku Spin Time trvá dva dny, na strojku s tourbillonem pracuje jeden člověk i čtyři týdny; jiní hodináři mají na starosti kapesní hodinky, mysteriózní strojky či minutové repetice s katedrálními gongy. Každá skupina hodinářů sedících vedle sebe v řadě má svého supervizora.
V La Fabrique du Temps vznikají též výjimečné umělecké modely, jako jsou automata s pohyblivými výjevy. Číselníky mohou být vyrobeny z meteoritu, polodrahokamů či aventurinu. Vlajkovou lodí značky je kolekce Tambour, redesignovaná v roce 2023.
Hodinářství jako umění
Impozantní dojem zanechá oddělení métiers d’art (La Fabrique des Arts), které si můžeme prohlédnout na závěr návštěvy. Pravým hodinářským pokladem jsou dvě frézy pro ruční gilošování číselníků. Na jedné (z roku 1850), jejíž rekonstrukce trvala devět měsíců, pracuje umělecký mistr na kruhových motivech, jako jsou například vlnky, druhá (z roku 1935) slouží zejména k lineárním vzorům, třeba dekoru malých jehlanů Clous de Paris, který zdobí číselníky hodinek Daniel Roth.
Bělostným a dokonale nažehleným plátnem s vyšitým nápisem La Fabrique du Temps je zakryt třetí stroj (z roku 1912), který právě čeká na uvedení do provozu. Opravit jej dokáže jediný člověk ve Švýcarsku. Fréza je unikátní tím, že umí duplikovat práci na číselníku, gilošér tak ozdobí místo jednoho hned dva číselníky. Stejně jako v případě dalších řemeslníků i lidí, kteří umějí pracovat na starých gilošovacích strojích, je nedostatek a řemeslo se předává z mistra na žáka. V La Chaux-de-Fonds je sice škola pro rytce, nicméně každý rok jsou do ní přijati jen asi čtyři žáci a z nich ji dokončí zhruba jeden.
Aktuálním modelem, kterým se mohou pochlubit mistři gilošování a smaltování, jsou platinové hodinky s nádherným modrým číselníkem Escale Platinum Guilloché and Grand Feu Enamel. Jde o limitovanou edici 50 hodinek, jejichž číselník je vytvořen technikou flinqué: to znamená, že na ručně gilošovanou základní desku jsou nanášeny vrstvy barevného průhledného smaltu.
V La Fabrique du Temps však rytci právě pracují i na automatu Tambour Fiery Heart, který byl představen loni a připomíná, že každá růže má i trny. Připravují jej pro smaltování, jež je dalším krokem ve zdobení.
V La Fabrique du Temps dokážou pracovat s různými druhy smaltu a k dispozici je na 2000 různých odstínů. Model Tambour Fiery Heart vzniká díky technice champlevé, kdy je smalt nanášen do malých prohlubní vytvořených rytcem. K zapékání slouží tři malé pícky. Smalt se zapéká při teplotě 800 stupňů a jedna barevná vrstva trvá asi čtyři minuty. Kvůli velkému teplotnímu rozdílu se ale číselník musí do pícky vkládat a vysunovat velice pomalu, aby smalt nepopraskal.
Nechybí tu ale ani zpracování polodrahokamů, australské perleti (na deset číselníků je potřeba zhruba 200 kilogramů ústřic) nebo aventurinu a meteoritu. „Jsme si tu všichni velmi blízcí, můžeme pod jednou střechou sdílet své nadšení,“ shrnuje Michel Navas, „nebojíme se zkoušet nové věci, navíc nás nesvazuje dlouhé dědictví, což na jednu stranu může být handicap, na druhou nám to přináší velkou kreativní svobodu. Víme, že čas má svou cenu – jsme přece v La Fabrique du Temps.“
