Oslavte to! Jak si připomínáme výročí hodinek, které se zapsaly do historie

  16:30
Některé hodinářské značky výročí milují a kulatinám slavných modelů nebo připomínkám založení manufaktur věnují značnou pozornost, jako letos třeba Vacheron Constantin nebo Audemars Piguet. Jiné brandy – například Patek Philippe nebo Rolex – většinou o svých jubileích mlčí. Pojďme si připomenout výročí hodinek, které se zapsaly do historie.
Ženevská značka Vacheron Constantin letos oslavuje 270 let od založení. V roce...

Ženevská značka Vacheron Constantin letos oslavuje 270 let od založení. V roce 1755 totiž Jean-Marc Vacheron podepsal smlouvu s prvním zaměstnancem. Staletí hodinářského umu letos VC vtěsnal do 1,07 m vysokého automatonu La Quête du Temps. | foto: Foto: archiv značky

Počátek každého roku vypadá stejně: novináři skládají dohromady kompendia, jaká že hodinářská výročí se budou slavit. Z čekání na nové modely, opulentní párty nebo knihy se tak bez jakýchkoliv pochyb stal každoroční rituál. Jsou značky, které slaví poměrně často a rády, například Vacheron Constantin, ženevská manufaktura, jež vyrábí své hodinky – nyní je to mezi 25 000 až 35 000 kusy ročně – bez přerušení již 270 let.

Na velké výročí – tentokrát 150 let od svého založení – nezapomněl ani Audemars Piguet. Manufaktura představila nejen novinky včetně inovativního věčného kalendáře nebo modelů Code 11.59 s číselníky z polodrahokamů, ale též nádhernou knihu „The Watch. Stories and Savoir Faire“. Pokud milujete hodinařinu stejně jako my a chcete se o ní zábavnou formou dozvědět co nejvíce, rozhodně si knihu objednejte. A nebojte se, není jen o AP.

Jiné brandy nechávají výročí zdánlivě bez povšimnutí – například před 100 lety Patek Philippe vyrobil první věčný kalendář v náramkových hodinkách. A to je velká věc. Stejně skoupá na oslavy je i značka Rolex. IWC Schaffhausen zase letos vsadila více na spolupráci na snímku s Bradem Pittem F1 než na připomínku přelomových hodinek Ingenieur z roku 1955. Ať tak, nebo onak, hodinková výročí patří k nejzábavnějším čtením a vy se teď spolu s Espritem můžete pokochat původními i letošními hodinkami.

Ženevská značka Vacheron Constantin letos oslavuje 270 let od založení. V roce 1755 totiž Jean-Marc Vacheron podepsal smlouvu s prvním zaměstnancem. Staletí hodinářského umu letos VC vtěsnal do 1,07 m vysokého automatonu La Quête du Temps.

Letos Vacheron Constantin představil hodinky z kolekce Patrimony (vlevo), které vycházejí z historické reference z roku 1955.

Vacheron Constantin

Rok zasvěcený oslavám

V roce 1755 podepsal ženevský hodinář Jean-Marc Vacheron smlouvu se svým prvním zaměstnancem. Tento rok se pokládá za založení firmy, ke které se v roce 1819 připojil i François Constantin. Vacheron Constantin si od roku 1955 (tehdy se oslavovalo 200 let od založení) připomíná kulatiny každé desetiletí: nejen novými výročními modely, jež dokazují hodinářskou i uměleckou výjimečnost značky (tak třeba v roce 2005 manufaktura uvedla první kolekci Métiers d’Art, rok 2015 patřil zcela nové kolekci Harmony), ale i kulturními akcemi.

Letošek nebyl výjimkou. Začal poměrně nenápadně, a to lednovým uvedením ocelových hodinek s modrým číselníkem 222 (vznikly původně ke 222. výročí manufaktury v roce 1977). Během ženevského veletrhu Watches & Watches pak značka představila modely s retrográdními komplikacemi z kolekcí Patrimony (představená v roce 2004) a Traditionelle (modelová řada z roku 2009 se liší od Patrimony zejména stupňovitou lunetou) a oslavy vyvrcholily na podzim.

To Vacheron Constantin odhalil v pařížském Louvru automaton La Quête du Temps, kterému dominuje postava astronoma, ukazujícího pomocí mechanických pohybů rukou přesný čas, ale nejen to – jde o komplexní astronomické hodiny. Za automatonem se skrývá 7 let vývoje, mechanický strojek má 23 komplikací a postava, kterou vytvořil uznávaný švýcarský mistr François Junod, zvládne neuvěřitelných 144 gest. Pokud byste chtěli tento mechanický zázrak spatřit na vlastní oči, moc času vám nezbývá: je vystaven v Louvru do 12. listopadu. A prozradíme vám ještě drobný detail: poloha souhvězdí nad hlavou astronoma je zachycena přesně v ten okamžik, kdy 17. září 1755 24letý Jean-Marc Vacheron v 10:00 dopoledne v Ženevě podepisoval onu zmíněnou smlouvu se svým prvním zaměstnancem.

V roce 1880 Vacheron Constantin začal používat symbol, jenž je součástí loga dodnes: maltézský kříž. Jeho tvar je odvozen od tvaru součástky strojku ve starých hodinkách. Dnes není jen logem, ale její design slouží například i coby klícka tourbillonu. V roce 1955 pak značka představila nádherné ultratenké modely, kterými je inspirována právě současná kolekce Patrimony. Do zlatých pouzder uložila strojek s manuálním nátahem Calibre 1003. Součástí tehdejší výroční edice bylo i několik modelů Reference 6068 (uvádí se, že značka jich vyrobila zhruba 12), jejichž číselník zdobil právě motiv maltézského kříže. Tyto hodinky byly určeny pro pár tehdejších nejvěrnějších zákazníků značky a nikdy se nedostaly do katalogu.

Letos manufaktura tento dekor využila po 70 letech znovu pro výroční edici časomír Traditionelle a Patrimony. Hodinky Patrimony Self-Winding mají 40mm pouzdro buď z růžového, nebo z bílého zlata a budou vyrobeny v limitované edici 370 kusů od každého typu drahého kovu.

Před sto lety, v roce 1925, Patek Philippe vyrobil první náramkové hodinky s věčným kalendářem (vlevo) – netradiční layout číselníku souvisí s tím, že strojek byl původně určen pro dámský model ve tvaru přívěsku. Letos značka poprvé uvedla věčný kalendář v dámském modelu Twenty~4 Ref. 7340/1R.

Patek Philippe

Věčný kalendář je stoletý

Na rozdíl od Vacheron Constantin další luxusní ženevská značka Patek Philippe své technické mistrovství hlasitě neoslavuje. Přitom letos je to rovných sto let, co v manufaktuře vznikly první známé náramkové hodinky s věčným kalendářem, jež jsou dnes uloženy v Museu Patek Philippe pod číslem 97 975. Věčný kalendář dokáže pracovat s přestupnými roky, s různou délkou měsíců a bývá – stejně je to i v tomto případě – obohacen o ukazatel měsíční fáze.

Značka Patek Philippe přitom měla strojek s věčným kalendářem k dispozici už v roce 1898 pro dámské hodinky ve tvaru přívěsku. Nikdo si je však nekoupil, proto strojek od Victorina Pigueta v roce 1925 uložila do pánského 34,4mm pouzdra ze žlutého zlata. I z toho důvodu, že strojek byl původně určen pro jiný typ hodinek s korunkou na 12. hodině, jsou údaje na smaltovaném Grand Feu číselníku reference 97 975 uspořádané poměrně atypicky: zatímco datum ukazuje po obvodu číselníku centrální ručka, malá sekundovka je na pozici 9 a měsíční fáze na 3. hodině. Na 12. hodině se ocitl ukazatel dne v týdnu a měsíc trůní na pozici 6. Značce trvalo dalších téměř 20 let, do roku 1941, než začala hodinky s věčným kalendářem coby slavnou referenci 1526 vyrábět v malých sériích - do roku 1952 vzniklo kolem pouhých 210 kusů. Patek Philippe je dnes vysokými komplikacemi proslulý. Letos poprvé ve své historii uložil strojek s věčným kalendářem do dámských hodinek: jde o modely 7340/1R z kolekce Twenty~4 s pouzdrem o velikosti 36mm z růžového zlata se stříbrným nebo olivově zeleným číselníkem. Měsíční fáze je umístěna na 6. hodině spolu s ukazatelem data, den v týdnu a indikátor dne/noci na 9. hodině a na pozici 3 nalezneme ukazatel přestupného roku a měsíce, což je tradiční layout věčných kalendářů Patek Philippe.

Rolex na svá výročí neupozorňuje, ale v roce 1955 značka představila jedny ze svých sportovních ocelových hodinek GMT-Master (vlevo). Letos model GMT-Master II dostal netradiční číselník z přírodního kamene jménem tygří železo.

Rolex

Sedmdesátiletý GMT-Master

Zatímco značky jako Patek Philippe, Audemars Piguet nebo Vacheron Constantin v 50. letech minulého století sázely na vývoj tenkých kalibrů, případně komplikací, Rolex se zaměřil na sportovní hodinky – zakladatel značky Hans Wildsdorf totiž dobře věděl, že doba se rychle mění a s ní i potřeby zákazníků.

V roce 1955, před 70 lety, tak Rolex představil hodinky s otočnou lunetou a GMT ručkou, které byly schopné ukazovat zároveň lokální i domácí čas, a to velmi přehledně a uživatelsky příjemně. Nové hodinky dostaly jméno Oyster Perpetual GMT-Master a záhy si je oblíbili profesionální piloti: časomíra se stala například oficiálním modelem amerických aerolinek Pan Am a mediální pozornost si GMT-Master získal, když se v roce 1959 účastnil na zápěstí pilotů nonstop letu z New Yorku do Moskvy.

V roce 1982 Rolex představil nový strojek, který umožňoval nezávisle nastavit GMT ručku, hodinky dostaly také nový název: GMT-Master II. Časomíry mají v současné době velikost pouzdra 40 mm a proslavily se obousměrně otočnou lunetou s keramickou vložkou Cerachrom. Pro odlišení dne a noci má luneta dva barevné odstíny a značka nabízí poměrně širokou paletu kombinací od šedo-černé, zeleno-černé a modro-černé až po hnědo-černou. Díky lunetě lze jednoduše číst místní čas, zatímco čas domácí ukazují klasické ručky na číselníku. Od roku 2015 navíc nesou všechny hodinky Rolex označení Superlative Chronometer, což znamená odchylku chodu -2/+2 sekundy za den.

Letos značka ve své kolekci Oyster Perpetual GMT-Master II představila zajímavý model z růžového zlata Everose (jde o speciální slitinu Rolexu z roku 2005) a s číselníkem vyrobeným z přírodního kamene s červenými a oranžovými odlesky s názvem tygří železo: jde o střídající se vrstvy tygřího oka, jaspisu a hematitu a tento minerál se nachází hlavně v Austrálii. Značka jej na číselník využila vůbec poprvé v historii. Hodinky jsou k mání s tříčlánkovým náramkem Oyster a pouzdro je voděodolné do 100 metrů.

Největší designovou proměnou prošel model Ingenieur od IWC Schaffhausen. Značka hodinky představila v roce 1955 (vlevo), v roce 1976 je do sportovně-elegantních proporcí předělal Gérald Genta (uprostřed). Redesignované hodinky Ingenieur Automatic byly uvedeny před dvěma lety, letos s 35mm pouzdrem (vpravo).

IWC

Radikální proměna modelu Ingenieur

V dějinách hodinářství bychom těžko hledali model, který prošel tak radikální designovou proměnou, jako hodinky od IWC Schaffhausen pojmenované Ingenieur. Značka je představila v roce 1955, a to díky tehdejšímu geniálnímu technickému řediteli Albertu Pellatonovi. Už v roce 1950 sestavil Calibre 85, první strojek s unikátním typem samonátahu, který se používá dodnes. Tento strojek byl uložen i do pouzdra nového modelu Ref. IW666 Ingenieur. Stejně jako Rolex vsadil v podobě hodinek GMT-Master na moderní cestovatele, IWC se také nechala inspirovat proměnami doby. Zaměřila se na prostý fakt, že po druhé světové válce bylo stále více domácností vybaveno elektronickými přístroji, jež mohly snadno zmagnetizovat hodinkový strojek. Proto byl kalibr 85 v hodinkách Ingenieur uložen do dvojitého pouzdra, jež chránilo strojek před zmagnetizováním.

V roce 1976 se poslední soukromý majitel značky Hans Ernst Homberger (v čele IWC stál od roku 1955) rozhodl, že nastal čas jít znovu s dobou a že si model Ingeniuer zaslouží nový kabátek. Oslovil tedy Géralda Gentu, známého designéra hodinek Royal Oak od Audemars Piguet a Nautilus od Patek Philippe.

Ingenieur SL Ref. 1832 se vyznačoval zcela jiným designovým jazykem: ocelovým integrovaným tahem s články ve tvaru písmene H, lunetou s pěti viditelnými šroubky a číselníkem s kostičkovaným dekorem. I když značka od nového modelu čekala hodně, získala málo: komerční úspěch nepřišel, a to zejména proto, že kvůli všem technickým vychytávkám strojku byly hodinky na svou dobu značně masivní: měly pouzdro o průměru 40 mm, navíc vysoké celých 12 mm. Značka referenci 1832 vyráběla pouze do roku 1983 a na trh se dostalo kolem 1000 hodinek.

IWC časomíry od Géralda Genty s velkou pompou a upraveným designem i novým strojkem uvedla znovu v roce 2023 coby Ingenieur Automatic s velikostí pouzdra 40 mm. Letos vsadila na trend unisexových modelů a „inženýrům“ se dostalo pouzdra o velikosti 35 mm. Je vyrobeno z oceli s bílým nebo černým číselníkem nebo růžového zlata se zlatým číselníkem.

Sportovně-elegantnímu stylu přišla na chuť i značka Girard-Perregaux s quartzovým modelem Laureato (vlevo) z roku 1975. Letos si své výročí připomíná 200kusovou limitkou Laureato Fifty.

Girard-Perregaux

Padesátiletý laureát

Rok před Gentovým modelem Ingenieur SL Ref. 1832 představila své sportovně-elegantní želízko v ohni i značka Girard-Perregaux. Šlo o model Laureato a vznikl kompletně v hodinářském ateliéru značky v La Chaux-de-Fonds. Na rozdíl od IWC, Patek Philippe či Audemars Piguet do něj značka uložila – po vzoru japonských hodinek – velmi přesný a v té době trendy quartzový strojek.

Brand navíc měl poměrně silné kořeny v Japonsku, domovině quartzu, a právě tam dostal jeho čistý, elegantní až technicistní model zaslouženou komerční pozornost. Prodával se vcelku úspěšně i v Evropě, zejména v Itálii. Popularitu si získal nejen díky typickému designu s jemnou osmistěnnou lunetou a integrovaným tahem, ale také ceně, jež byla nižší než u mechanické konkurence.

Před pár týdny značka Girard-Perregaux uvedla limitovanou edici 200 kusů výročního modelu Laureato Fifty. Má pouzdro o průměru 39 mm a je vyroben v bi-color verzi, z oceli a žlutého zlata. Designově přímo navazuje na první bi-color model z roku 1975. I když podoba obou časomír je více než nápadná, jeden velký rozdíl tu je. Značka tentokrát vsadila na vlastní mechanický kalibr se samonátahem, který je viditelný skrze safírové sklíčko pouzdra hodinek.

Gérald Genta v roce 1985 navrhl také hodinky Pasha de Cartier (vpravo), které byly okamžitým komerčním hitem. Cartier je začal po pětileté pauze znovu vyrábět v roce 2020 (vlevo ocelový model s 35mm pouzdrem).

Cartier

Gentův Pasha slaví čtyřicítku

Gérald Genta, pokud by samozřejmě žil, by si letos mohl přiťuknout s domem Cartier. Kolekce Pasha de Cartier slaví totiž 40 let – na trh byla uvedena v roce 1985 a vyniká mnoha variantami. Značka byla v té době známá zejména modely Tank nebo Santos s obdélníkovým, respektive čtvercovým pouzdrem. Sportovní hodinky s kulatým, voděodolným pouzdrem v nabídce citelně chyběly a tehdejší šéf Cartieru Alain-Dominique Perrin se situaci rozhodl změnit: proto oslovil právě vyhlášeného Géralda Gentu. Designér navrhl hodinky se širokou lunetou, korunkou s chráničem upevněným k pouzdru pomocí ozdobného řetízku, s velkými arabskými číslicemi a čtvercovou vnitřní minutovou stupnicí, připomínající železniční pražce. Zlaté pouzdro mělo v té době poměrně velký rozměr 38 mm.

Hodinky získaly jméno Pasha po údajném sportovním voděodolném modelu z počátku 30. let, který měl Louis Cartier navrhnout pro svého velkého přítele, pašu z Marrákeše, Thamiho El Glaouia, aby mohl s hodinkami plavat v bazénu. Tak praví legenda. Předchůdce časomír Pasha je ale až z roku 1943: jde o hodinky s ochrannou mřížkou na číselníku a se strojkem od Jaeger-LeCoultre.

Modely Pasha de Cartier z 80. let se strojky ETA či quartzovými kalibry (například pro chronograf) měly na trhu okamžitě obrovský úspěch a začaly je nosit ženy, proto značka záhy přispěchala s menšími rozměry. V novém tisíciletí však Cartier jejich výrobu postupně utlumoval, zejména proto, že se mu podařila komerční bomba s kulatým pouzdrem v podobě Ballon Bleu. Cartier se s redesignovaným modelem Pasha vrátil před pěti lety po pětileté výrobní pauze a od té doby má tyto netradiční časomíry ve stálé nabídce. V pouzdrech jsou uloženy vlastní mechanické strojky a jejich rozměry se pohybují mezi 30 až 41 mm.

Jean-Claude Biver se po roční pauze vrátil na veletrh Baselworld v roce 2005 s velkým třeskem – tedy modelem Big Bang a značkou Hublot (vpravo). Letos Hublot připravil krásné výroční modely, včetně verze All Black.

Hublot

20 let velkého třesku

Jean-Claude Biver se v roce 2003 rozloučil se Swatch Group, kde do té doby působil na vysoké manažerské pozici ve značce Omega. Když navštívil o rok později v té době největší hodinářský veletrh Baselworld, ke svému překvapení zjistil, že je v podstatě nikdo a nikoho nezajímají jeho historické zásluhy o Omegu či o vzkříšení značky Blancpain. Biver se podle svých slov pro magazín Hodinkee na veletrhu zdržel pouhých 12 minut. A rozhodl se, že se stůj co stůj vrátí. V tu samou dobu shodou okolností Carlo Crocco, který v roce 1980 založil značku Hublot a distribuoval Blancpain na italský a španělský trh, začal pomýšlet na důchod a hledal nového CEO.

Jean-Claude Biver souhlasil, že se Hublotu ujme, ale dal si jedinou podmínku: volnou ruku od Carla Crocca. Tu také dostal. A tak se Jean-Claude Biver mohl v roce 2005 na Baselworld vrátit v plné polní a s velkým třeskem: představil modely Big Bang. Jean-Claude Biver byl zase někdo. 44mm hodinky s chronografem, sendvičovou konstrukcí 44mm pouzdra, s lunetou se šesti viditelnými šroubky ve tvaru písmene H navazovaly na sportovně-elegantní modely ze 70. let, ovšem měly v sobě drzost a rebelství, které si značka zachovala dodnes. Původní časomíry vynikaly zejména do té doby nevídanou kombinací materiálů jako kaučuk s ocelí nebo zlatem, keramikou a číselníkem s karbonovým dekorem. Zaujaly i porotu cen Grand Prix d’Horlogerie de Genève a hned v roce 2005 získaly ocenění za design. Jean-Claude Biver a Carlo Crocco o pár let později Hublot prodali skupině LVMH.

Kolekce Big Bang, dnes vybavená vlastními strojky s chronografem Unico, zůstává i po dvaceti letech nejpopulárnější modelovou řadou Hublotu. Značka postupem let vsadila na inovativní materiály, jako je vlastní slitina zlata King Gold a Magic Gold nebo keramika. Všechny tyto inovace letos Hublot zasadil do limitované edice modelů Big Bang Unico k příležitosti 20. výročí, které vycházejí z ikonických časomír minulosti, včetně hodinek All Black, původně z roku 2006. Pětice výročních modelů má velikost pouzdra 43 mm.

Vstoupit do diskuse (2 příspěvky)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.