Ještě v podvečer se očekává schválení lisabonské smlouvy v řeckém parlamentu. Ve čtvrtek budou o smlouvě jako v jediné zemi Evropské unie hlasovat občané v referendu v Irsku, kde je výsledek nejistý.
Estonští poslanci se pro lisabonskou smlouvu vyslovili 91 hlasy, jeden zákonodárce byl proti a devět se hlasování zdrželo. Estonský jednokomorový parlament má 101 členů. Estonský prezident Toomas Hendrik Ilves má nyní lhůtu dvou týdnů, aby dokument podepsal.
Ve dvousetčlenném finském parlamentu se pro přijetí smlouvy vyslovilo 151 poslanců, proti 27. Nehlasovalo 21 zákonodárců a předseda parlamentu, který se tradičně nevyjadřuje. Pro smlouvu byly velké strany vládní většiny i opozice. Proti hlasoval opoziční Levicový svaz Finska, který má 17 poslanců, a odmítavě se vyjádřilo i pět členů strany Praví Finové.
Dokument musí ještě podepsat finská prezidentka Tarja Halonenová, a to do tří měsíců, pak bude ratifikace definitivní. Schvalování smlouvy ve Finsku nevyvolalo žádné velké diskuse a prezidentka, která je přesvědčenou Evropankou, by ji měla brzy podepsat.
Oběma zemím dnes za schválení smlouvy blahopřál předseda Evropské mise José Manuel Barroso, který hlasování ve Finsku a v Estonsku označil za silný signál v předvečer irského referenda, v němž by smlouva mohla být odmítnuta.
Dokument zatím přijalo 17 zemí: vedle poslanců Finska a Estonska jej schválily i parlamenty Lucemburska, Slovenska, Maďarska, Slovinska, Německa, Malty, Rumunska, Francie, Bulharska, Polska, Portugalska, Rakouska, Dánska, Lotyšska a Litvy. V Británii a Nizozemsku smlouvu schválily dolní komory parlamentů a čeká se na vyjádření horních komor.
Ratifikační proces pokračuje i v dalších zemích
V Česku se Senát v dubnu rozhodl požádat ústavní soud o přezkoumání, zda lisabonská smlouva je v souladu s českým právem. Není přitom jasné, kdy se soud vysloví.
Snahou vlád a institucí EU je ukončit ratifikační proces do konce letošního roku, rozhodně před volbami do Evropského parlamentu na jaře 2009. První předsednickou zemí unie, která by společenství měla řídit podle nové smlouvy, by tak mělo být Česko, které se kormidla ujme od 1. ledna do 30. června 2009.
Estonští poslanci se pro lisabonskou smlouvu vyslovili 91 hlasy, jeden zákonodárce byl proti a devět se hlasování zdrželo. Estonský jednokomorový parlament má 101 členů. Estonský prezident Toomas Hendrik Ilves má nyní lhůtu dvou týdnů, aby dokument podepsal.
|
Dokument musí ještě svým podpisem stvrdit prezidenti zemí.
Dokument musí ještě podepsat finská prezidentka Tarja Halonenová, a to do tří měsíců, pak bude ratifikace definitivní. Schvalování smlouvy ve Finsku nevyvolalo žádné velké diskuse a prezidentka, která je přesvědčenou Evropankou, by ji měla brzy podepsat.
Oběma zemím dnes za schválení smlouvy blahopřál předseda Evropské mise José Manuel Barroso, který hlasování ve Finsku a v Estonsku označil za silný signál v předvečer irského referenda, v němž by smlouva mohla být odmítnuta.
Dokument zatím přijalo 17 zemí: vedle poslanců Finska a Estonska jej schválily i parlamenty Lucemburska, Slovenska, Maďarska, Slovinska, Německa, Malty, Rumunska, Francie, Bulharska, Polska, Portugalska, Rakouska, Dánska, Lotyšska a Litvy. V Británii a Nizozemsku smlouvu schválily dolní komory parlamentů a čeká se na vyjádření horních komor.
Ratifikační proces pokračuje i v dalších zemích
V Česku se Senát v dubnu rozhodl požádat ústavní soud o přezkoumání, zda lisabonská smlouva je v souladu s českým právem. Není přitom jasné, kdy se soud vysloví.
Snahou vlád a institucí EU je ukončit ratifikační proces do konce letošního roku, rozhodně před volbami do Evropského parlamentu na jaře 2009. První předsednickou zemí unie, která by společenství měla řídit podle nové smlouvy, by tak mělo být Česko, které se kormidla ujme od 1. ledna do 30. června 2009.
