Ministr Martin „nepodlehl tlaku“ (tuto formulaci jsem někde četl) a požádal o více času na vnitroirskou diskusi o tom, jak dál. Irská vláda totiž slíbila, že přijde s řešením situace, kdy smlouvu ratifikovalo 24 států z 27 a kdy chybí jen souhlas Česka a Švédska.
Gratuluju! Myslím, že nejhorší řešení ze všech - pro Irsko i pro Evropu - by bylo zbrkle nahnat irské voliče znovu k urnám, přitom strašit, slibovat a modlit se, aby se tentokrát v lidové loterii počet příznivců smlouvy alespoň těsně přehoupl přes 50 procent.
Zaujalo mě při tom něco jiného. V europarlamentu zaznělo, že Evropa „Lisabon“ - jak se smlouvě začalo familiárně říkat - potřebuje, aby mohla lépe bojovat s finanční krizí.
Hm. To je nesmysl. Anebo přinejmenším tvrzení velmi přitažené za vlasy. Natahující se ratifikace Lisabonské smlouvy EU nijak nezdržuje v případném boji s krizí. A ani Lisabonská smlouva jí žádné nové účinné zbraně nedá.
Je to propagandistické strašení. Dříve se strašilo tím, že nepřijetí té které z evropských smluv zabrání přijímání nových států. Dnes rozšiřování unie stejně není „in“, tak se straší něčím novým. Nicméně obě strany lisabonského sporu, potažmo sporu mezi eurooptimisty a euroskeptiky, či, chceteli, eurorealisty si v soutěži o nejpřehnanější názor mohou podat ruce. Pár příkladů. „To rotující předsednictví je taková evropská hra na demokracii, ale vážná věc to opravdu není,“ řekl český prezident v rozhovoru pro polský deník Rzeczpospolita. Anebo tamtéž: „Žádný normální obyvatel Polska či České republiky si nepřeje být globálním hráčem.“ I kdyby to byla pravda (a Václav Klaus byl výjimkou z pravidla či nebyl normálním občanem), pan prezident se dopustil řečnického faulu. Řeč nebyla o tom, zda se globálním hráčem má stát normální Čech, nýbrž zda by Lisabonská smlouva neudělala z Evropy globálního hráče. A to zcela jistě chce celá řada normálních Čechů.
Anebo europoslanec Jan Zahradil pro Reflex. Schválit a instalovat radar v Brdech je pro něj: „Bez nadsázky nejdůležitější zahraničněpolitický krok od vzniku ČR v roce 1993. Důležitější než náš vstup do NATO i do EU.“ Bez nadsázky? Tomu nevěřím.
O autorovi| Petr Zavadil, zástupce šéfredaktora petr.zavadil@lidovky.cz
