EU se dohodla na Guantánamu, Česko vězně nechce

Ministr vnitra Martin Pecina před jednáním řekl, že Česko neuvažuje o tom, že by přijalo někoho z lidí zadržovaných Spojenými státy v kontroverzní americké věznici Guantánamo na Kubě.

"Nevíme o tom, že by tam byli lidé, kteří mají nějaký vztah k Česku, kteří třeba byli českými občany nebo tady mají příbuzné," řekl novinářům Pecina, který bude jednání jako zástupce českého předsednictví EU řídit. "Proto v tomto okamžiku se nechceme jakoby aktivisticky hrnout do toho, že bychom říkali, že bychom přijali někoho, o kom nic nevíme a kdo neví nic o České republice," dodal ministr.

Pecina na postu vystřídal Ivana Langra. Ten v dubnu prohlásil, že Česko neuvažuje o přijetí byť jediného vězně z Guantánama. "Naše vláda to stanovisko předchozí vlády nezměnila, to platí," dodal Pecina.

Rozhodnutí je na členských státech
Země by měly zvažované přijetí zadržovaných z Guantánama, které před časem nařídil uzavřít americký prezident Barack Obama, vždy konzultovat s partnery. Měly by s nimi také sdílet potřebné informace o konkrétní osobě ještě před vlastním rozhodnutím, zda ji skutečně přijmou. "Pevně samozřejmě věřím, že tento dokument schválen bude," řekl Pecina před jednáním.

"Ten dokument hovoří o tom, že samozřejmě primární zodpovědnost za uzavření Guantánama je na Spojených státech," nastínil jeho obsah Pecina. "Uznává a akceptuje to, že rozhodnutí (přijmout někoho z Guantánama) je na členských státech," dodal s tím, že je ale třeba zajistit přístup k informacím o lidech, kteří by případně z Guantánama mohli přes oceán do Evropy zamířit.

Uzavření kontroverzní americké věznice ležící na Kubě nařídil v lednu prezident Barack Obama, podle něhož se tak má stát do roka. Obama následně požádal evropské partnery, zda by byli ochotni přijmout některé vězně. Týkat by se to mělo asi několika desítek vězňů,  kteří nebyli obviněni a jsou před zákonem bez poskvrny, avšak u nichž hrozí, že by jim v případě návratu do domovských zemí hrozila represe od tamních režimů.

Ochotu přijmout je vyjádřily třeba Španělsko, Portugalsko, Británie či
Francie, proti jsou mimo jiné Rakušané.

14 procent se vrátí k radikálním aktivitám
Zařízení funguje od ledna 2002, kdy tam byli dopraveni první zadržení podezřelí z teroristických akcí či z příslušnosti k hnutí Taliban nebo k teroristické síti Al-Káida. Od té doby prošlo věznicí přibližně 770 lidí, z nichž většina nebyla nikdy obviněna a roky neměla ani přístup k právníkům. Asi 530 z nich už bylo propuštěno.

Problém je v tom, na což upozorňují kritici přijímání vězňů v Evropě, že někteří z propuštěných se následně zapojili do radikálních aktivit. Podle týdeníku The Economist, který se odvolává na údaje amerického ministerstva obrany, se to týká zhruba 14 procent z 530 propuštěných.