"Výsledek se zrodil díky velmi dobré komunikaci jak s prezidentem, tak se švédským předsednictvím. V případě, že Ústavní soud 3. listopadu dospěje k závěru, že Lisabonská smlouva je v souladu s českým ústavním pořádkem, nebude již nic bránit rychlému dokončení ratifikace v České republice," uvedl český premiér Fischer.
Podle něj je prezident Václav Klaus srozuměn s dojednaným textem výjimky a nemá s ním problém. Jako dobrou označil dohodu i šéf prezidentské kanceláře Jiří Weigl. Podle něj už jediný požadavek prezidenta byl splněn a hlava státu už nebude klást nové podmínky k ratifikaci smlouvy.
Fischer jednání ocenilDojednáním výjimky z listiny základních práv EU učinila Česká republika významný krok k dokončení procesu ratifikace lisabonské smlouvy o reformě Evropské unie. Po jednání s lídry EU v Bruselu to řekl český premiér Jan Fischer. "Udělali jsme důležitý krok k dokončení ratifikace lisabonské smlouvy v České republice," řekl premiér Jan Fischer. Lídři EU se podle něj shodli na textu společné deklarace. ČR tak bude moci přistoupit k výjimce, kterou si už dříve vyjednalo Polsko a Británie. Ratifikována by měla být s nejbližší přístupovou smlouvou. Fischer také ocenil komunikaci s prezidentem Václavem Klausem i roli, kterou sehrálo při dojednání výjimky švédské předsednictví EU. |
"Chtěl bych vyjádřit přesvědčení, že výjimka nesníží standard ochrany českých občanů ani v oblasti sociálních práv. Je to zakotveno v českém ústavním pořádku a zajištěna mezinárodními smlouvami," uvedl Jan Fischer po jednání.
Výjimka z listiny základních práv Evropské unie, kterou získá Česko, nebude mít žádný právní dopad na sousední země, řekl švédský premiér Fredrik Reinfeldt. Především Slovensko se obávalo, že by mohlo být vůči Česku kvůli výjimce znevýhodněno. Český prezident Václav Klaus totiž požadoval výjimku z obav před prolomením takzvaných Benešových dekretů, které jsou součástí i slovenského práva.
Cesta k podpisu lisabonské smlouvy českým prezidentem Václavem Klausem je tak podle švédského premiéra volná. Klaus nicméně nemůže tuto smlouvu o reformě EU podepsat, dokud český ústavní soud nerozhodne o stížnosti skupiny senátorů. Ti žádají, aby soudci posoudili, zda je dokument EU v souladu s českou ústavou. Verdikt však bude znám nejdříve 3. listopadu, na kdy ústavní soud odročil své další jednání. Již jednou však soud rozhodl, že "Lisabon" v souladu s českým právním řádem je.
Českou výjimku budou muset ještě schválit národní parlamenty všech 27 členských států unie, přičemž se tak stane zřejmě při předpokládaném vstupu Chorvatska do EU. Poté se výjimka podle Reinfeldta stane součástí jednoho z protokolů lisabonské smlouvy, který již zahrnuje výjimky z listiny základních práv pro Polsko a Velkou Británii. K těmto zemím tak bude připojeno ještě Česko. Protokol je přitom právně závaznou součástí smlouvy.
