Eurokomisařka pro záležitosti vnitra Cecilia Malmströmová, která v debatě ve Štrasburku zastupovala Evropskou komisi, prohlásila, že by česká strana měla rozhodnout, jestli ještě výjimku vůbec chce.
Klaus, který odmítal stvrdit ratifikaci lisabonské smlouvy, nakonec svůj podpis podmínil tím, že se Česká republika bude moci připojit k výjimce z listiny základních práv, jakou si již ve smlouvě vyjednaly Polsko a Británie. Příslib protokolu si Klaus vymohl údajnou potřebou ochrany před případnými nároky vysídlených sudetských Němců na majetek v ČR u Soudního dvora Evropské unie.
ČTĚTE VÍCE |
Členské státy pak v roce 2009 na summitu slíbily, že Prahou požadovaný protokol ke smlouvě přijmou. Původně tak měly udělat souběžně se smlouvou o vstupu Chorvatska do unie, ale celý proces se zadrhl - i proto, že výjimku odmítá podpořit český Senát.
Evropští zákonodárci mají v tomto případě jen konzultační roli, ale dokud se nějak nevyjádří, není možné, aby protokol schválily členské země. V EP se ale spory kolem "výjimky" táhnou už rok a půl. Ústavní výbor až na několikátý pokus v únoru schválil konečnou - již třetí - verzi zprávy o výjimce. Zpravodajem zprávy byl britský liberál a dlouholetý Klausův kritik Andrew Duff.
Je to závěr ságy lisabonské smlouvy, který je potřeba vyřídit, řekl dnes večer Duff při plenárním zasedání EP. Tento "neopodstatněný protokol" měl být cenou za ratifikaci smlouvy, kterou požadoval "Václav Klaus blahé paměti", poznamenal ironicky britský poslanec. Podle něj další země nezačnou s ratifikací protokolu, dokud to neprovede Česká republika.
Také eurokomisařka Malmströmová uvedla, že lídři EU přistoupili na dohodu o protokolu pro ČR "ve velmi specifickém kontextu ratifikace lisabonské smlouvy". Domníváme se, že další krok by měl být na příslušných českých úřadech, aby samy rozhodly, jestli protokol vůbec chtějí, řekla.
Nezpochybňuji politické dohody, ale zajímalo by mě, jestli má protokol ještě podporu české vlády a lidí, řekla.
Zástupce největšího poslaneckého klubu, středopravé Evropské lidové strany György Schöpflin, řekl, že slib Klausovi byl "politickým krokem, v zásadě gestem, který měl zajistit ratifikaci lisabonské smlouvy". Také on řekl, že praktický právní význam protokolu je "jen velmi malý". Představitel zelených Gerald Häfner řekl, že protokol nepožadoval český parlament, ale Václav Klaus, který byl "ve svých středověkých názorech" přesvědčen, že může prosadit svou vůli.
Pozitivně se vyjádřil europoslanec Oldřich Vlasák z ODS, který jménem Evropské konzervativní a reformní skupiny připomněl, že o protokolu rozhodl summit EU. Podle něj je "obrovskou chybou", že se EP k němu dosud formálně nevyjádřil. Je to signál o neakceschopnosti parlamentu, dodal.
Protokol podpořil poslanec Strany nezávislosti Spojeného království John Stewart Agnew, který hovořil o údajném riziku, že by evropské soudy mohly v otázce takzvaných Benešových dekretů převážit nad českými soudy.
Vzhledem k řadě různorodých názorů v ústavním výboru EP, který zprávu o protokolu připravoval, je výsledná Duffova zpráva ve vyznění neutrální. Líčí protokol sice spíš kriticky, ale nezaujímá stanovisko a nevyzývá k jeho odmítnutí. Poslankyně Zuzana Brzobohatá, která v debatě zastupovala evropské sociální demokraty, uvedla, že navrhuje dodatek ke zprávě prosazující odmítavý postoj ke "Klausově výjimce". O zprávě a o dodatcích se bude hlasovat ve středu.
