A k tomu mu zůstane i český starobní důchod, do jehož výpočtu se europoslanecký plat také započítá. Průměrná penze v prvním čtvrtletí tohoto roku přitom byla 10 597 korun.
Někteří europoslanci o tom, kolik bude jejich důchod, ani neví. „Nebudete mi to věřit, ale já se o to zatím nezajímal,“ říká Jan Zahradil (ODS), kterému je 46 let.
Ani Miloslav Ransdorf, který šel do eurovoleb jako jednička KSČM, si přesnou cifru schváleného důchodu nevybavuje. „Přiznám se, že jsem se o to nezajímal,“ uvedl. Do dovršení hranice 63 let mu přitom zbývá necelých sedm let. „Vím, že tam jsou nějaké částky v případě, kdyby poslanec zemřel, pro pozůstalé,“ dodal Ransdorf.
Nový status europoslance, který začíná platit s nástupem čerstvě zvolených poslanců, totiž upravuje i důchod pro pozůstalé. Na ten mají nárok děti a vdova nebo vdovec po europoslanci. Z evropských peněz se má vyplácet i určitá částka invalidního důchodu pro europoslance, který v průběhu mandátu utrpí nehodu. „Dobré na tom systému je, že český stát nebude platit nic,“ poznamenal Ransdorf.
Starobní důchod bývalého europoslance se stanoví podle výše platů a podle toho, jak dlouho byl daný člověk v Evropském parlamentu. Za každý rok v europarlamentu se mu započítá 3,5 % platu. Maximálně může starobní penze europoslance činit 5390 eur, tedy zhruba 145 tisíc korun.
V souvislosti s důchody se dříve diskutovalo o dosavadním systému penzijního připojištění. Na soukromé penzijní připojištění totiž přispíval poslancům europarlament vysokou částkou až 2400 eur měsíčně. Tuto možnost využili jen někteří europoslanci. Přesto byl tento institut kritizovaný.
„Vím, že byly problémy s penzijním připojištěním, které si europoslanci mohou platit.“ uvádí Zahradil. „Nově zvolení poslanci už tyto možnosti získat příspěvek mít nebudou,“ ubezpečil.
