PRAHA/BRUSEL Platnost Benešových dekretů nesmí být ohrožena. To je podmínka, kterou si dal prezident Václav Klaus a bez jejíhož splnění nepodepíše Lisabonskou smlouvu. České vládě, parlamentu a nakonec ani šestadvacítce států Evropské unie nezbude nic jiného, než Klausovu podmínku splnit.
„Lisabonská smlouva vede k ohrožení právní jistoty a ohrožení vlastnických vztahů v naší zemi,“ prohlásil Klaus, který požaduje, aby si ještě před jeho podpisem Česká republika vymohla trvalou výjimku z Listiny práv a svobod. Ta je součástí Lisabonské smlouvy a podle Klause otevírá možnost, aby o majetkových nárocích sudetských Němců rozhodovali evropské, nikoli české soudy a tento majetek vracely. „Před ratifikací si Česká republika musí alespoň dodatečně vyjednat obdobnou výjimku (jako Polsko a Velká Británie). Tím nám bude dána garance, že Lisabonská smlouva nemůže vést k prolomení tzv. Benešových dekretů,“ dodal Klaus.
I když česká diplomacie i většina politických stran pokládá Klausovy obavy za zcela liché a mnozí navíc hovoří o překročení prezidentských pravomocí, jsou vláda a politické strany v podstatě připraveny Klausovy požadavky splnit a prosadit je i v rámci Evropské unie. „Vláda se bude dodatečnou podmínkou prezidenta Klause zabývat a věří, že je stále možné ukončit ratifikační proces do konce roku,“ oznámil premiér Jan Fischer. Klausovy „sudetské“ obavy však nesdílí: „Všechny právní analýzy, které si vláda nechala udělat, to vyloučily.“
Proti Klausově kritice, že Topolánkův kabinet otázku prolomení dekretů zanedbal, se ohradila i ODS. „Vláda Mirka Topolánka už na jaře letošního roku vyjednala úpravu podmínek Lisabonské smlouvy tak, aby nemohla platnost dekretů prolomit,“ uvedlo grémium strany. Smířlivě přijala Klausovy požadavky ČSSD, která dokonce uvedla, že „má pro některé obavy pana prezidenta jisté pochopení“. A dodala, že prezidentovy požadavky může podpořit. Jedinou parlamentní stranou, která se vůči Klausovi ostře ohradila, jsou zelení. Jejich předseda Ondřej Liška obvinil Klause z překročení pravomocí a dodal: „Nastala extrémní situace, kdy je potřeba uvažovat o odvolatelnosti prezidenta republiky.“
Pokračování na straně 2
Dokončení ze strany 1
Nejde však jen o to, zda Klaus může jako prezident podmínky k ratifikaci dohody vůbec vznést, ale i o načasování požadavku. Podle bývalého vicepremiéra Alexandra Vondry (ODS) mohl Klaus podobně jako jeho polský protějšek Lech Kaczynski vyjednat tyto výjimky už před dvěma roky během summitu EU, který řešil konečný text dohody. „Prezident tam klidně mohl jet, a ne místo sebe poslat do Bruselu Topolánka,“ uvedl pro LN Vondra.
Z jeho pohledu navíc prezidentovo zdůvodnění, že výjimku z platnosti Listiny práv chce kvůli Benešovým dekretům, ztíží její prosazení při jednání se zbytkem unie. „Když ale na tom bude trvat, tak to nakonec prosadí,“ uvedl bývalý vicepremiér. Stejně jako současná vláda, vedení ODS i Vondra dodává, že prezidentem vyřčené obavy z prolomení Benešových dekretů jsou liché. „Vláda nic nezanedbala. Všechny právní expertizy, které jsme nechali udělat, vylučovaly, že by něco takového bylo možné,“ dodal Vondra.
Na Ústavní soud se nečeká Vláda Jana Fischera, která dala Bruselu v zásadě slib, že česká ratifikace bude dokončena do konce roku, chce začít Klausovy podmínky okamžitě řešit. „Už v pondělí se tím bude vláda zabývat na svém zasedání,“ uvedl včera Fischer. Kabinet nechce čekat na rozhodnutí Ústavního soudu, který se zabývá žalobou 16 senátorů proti Lisabonské smlouvě. „Je dobré, že tyto dvě věci lze řešit odděleně,“ řekl.
Podle Fischerova názoru bude třeba udělat důkladné právní analýzy, zda se dají Klausovy požadavky v EU prosadit poměrně jednoduchou „irskou cestou“. Těžká jednání však Fischer očekává s šestadvaceti dalšími státy unie. „Bude to velmi složité,“ uvedl včera Fischer.
***
Obrana dekretů
* Listina práv, součást Lisabonské smlouvy, podle prezidenta Klause ohrožuje platnost Benešových dekretů. Proto nesmí pro Česko platit.
* Premiér Fischer, vedení ODS i experti na základě právních expertiz tvrdí, že prezidentovy obavy jsou zcela liché.
* Vláda i parlament Klause nakonec přesto podpoří. Podle expertů lze přijmout jeho podmínky v rámci EU tak, že prezident bude moci Lisabon podepsat do konce roku.
