Sbor poradců složený z bývalých prominentních politiků na výplatní pásce prezidenta Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva. Někdejší vrcholoví činitelé evropské politické scény obdrželi jako honorář desítky tisíc eur. A nejen za poradenskou činnost „v politických a ekonomických otázkách“. Vedle toho měli ve svých zemích spoluvytvářet pozitivní obraz země, která je dle rozlohy devátým největším státem na světě a je bohatá na nerostné suroviny.
Zeman lichotil Kazachům a doporučoval Tatru, PPF a české pivo |
Informaci uveřejnil německý týdeník Der Spiegel s tím, že členy Nezávislého mezinárodního sboru poradců (IIAC), který začal fungovat v polovině roku 2010, byli také někdejší italský premiér a šéf Evropské komise Romano Prodi, bývalý španělský ministr zahraničních věcí Marcelino Oreja nebo polský exprezident Aleksander Kwasniewski.
Schröder zaskočil za Fischera
V grémiu, které začal sestavovat bývalý rakouský kancléř Alfred Gusenbauer, ale mělo dlouho chybět nějaké prominentní jméno z Německa. Bývalý šéf německé diplomacie Joschka Fischer se zapojit nechtěl. Namísto něj ale se svou účastí souhlasil někdejší spolkový kancléř Gerhard Schröder.
Ten to ovšem popírá, a dokonce chce v té věci podniknout proti týdeníku Der Spiegel právní kroky. Schröder se prý zúčastnil pouze dvou jednání poradního sboru, a to jako host. Navíc za to prý neobdržel žádný honorář.
Kazachstán si za miliony najal Tonyho Blaira |
Týdeník ovšem trvá na svém, a navíc začátkem týdne uveřejnil další detaily, z nichž také vyplývá, že Schröder byl do aktivit Nazarbajevových poradců zapojen víc, než dosud přiznával. Navíc si měl také přát, aby honorář nedostal přímo z Astany, ale prostřednictvím jedné vídeňské advokátní kanceláře, která kazašskou vládu dlouhodobě zastupuje.
Jeho Excelenci, váženému panu prezidentovi
Například v roce 2011 zaslali členové poradního grémia „Jeho Excelenci, váženému panu prezidentovi“ dopis, v němž na něj apelovali, aby se mírnil a raději se nenechával potvrzovat referendem v čele státu až do roku 2020.
Naproti tomu mu doporučovali, aby dodržel plánované termíny voleb. Mezi podepsanými členy IIAC byl i Schröder a nic nenasvědčovalo tomu, že by neměl s poradním sborem nic společného.
Prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev.
Jak dodává Der Spiegel, Nazarbajev se jejich doporučení zřejmě držel, neboť prezidentské volby v roce 2011 nakonec proběhly v řádné lhůtě. Dlouholetý prezident dostal 95,4 procenta hlasů.
Schröder ale nakonec z poradenského sboru vycouval. V dopise adresovaném osobně Nazarbajevovi to odůvodňoval „velmi osobními důvody“. Jak ale usuzuje Der Spiegel, mohla být jedním z důvodů, proč se exkancléř z grémia stáhl, nespokojenost s výší honoráře.
Za členství mu bylo ročně nabízeno 300 000 eur. Když si ale Schröder dopisoval s advokátní kanceláří o podmínkách spolupráce s IIAC, přiložil k dopisu smlouvu, kterou měl někdejší rakouský kancléř Gusenbauer. Tam byla uvedena suma 400 000 eur.
