Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Expert: Možná jednou budeme pěstovat citrusy. Příští rok můžeme čelit jiným extrémním podmínkám

Česko

  6:00
PRAHA - Dlouhodobé sucho a nadprůměrné teploty trápí i zemědělce, kterým poškodily úrodu a podle prvních výpočtů snížily výnosy. Šlechtitelé se však snaží například nové odrůdy obilovin velkému suchu přizpůsobit. Podle ředitele šlechtění šlechtitelské společnosti Selgen Pavla Horčičky jsou stále častějším trendem ozimé (vysévají se na podzim, sklízí se v létě) verze plodin, kvůli teplejšímu počasí se navíc rozšiřují plodiny do vyšších poloh.

Citrusy foto: Alexandr Bílek

Čeká nás Středomoří, ale bez moře. Sucho a vysoké teploty jsou varovný prst, říká klimatolog Farda

Lidovky.cz: Myslíte si, že vzhledem k vyššímu teplotnímu průměru dojde ke změně zastoupení pěstovaných plodin v jednotlivých oblastech? Změní se trendy tak, že například sója vytlačí pšenici?
Už se to mění, kvůli šlechtění i změně počasí. Když si vezmeme například kukuřici před 70 lety a v současné době, kam až dosáhne možnost pěstování kukuřice na siláž i na zrno, vždycky jde samozřejmě o to, jaké to bude mít využití. Nepříliš oblíbená plodina v našich krajích je řepka. Tu se v 70. letech podařilo vyšlechtit jak nízkoerukovou, tak takovou, která neobsahuje glukosyguláty, tím se rozšířilo její pěstování a řepka se stala velmi zajímavou plodinou v chladných oblastech. Tato plodina při rozumném pěstování 12 měsíců v roce pokrývá půdu zelenými listy a to je z hlediska eroze velmi pozitivní. Obecně je trend takový, že se plodiny tradiční pro nižší polohy díky štěchtění i kvůli počasí rozšiřují do vyšších poloh.

Lidovky.cz: Mohou se k nám kvůli zvyšujícímu se teplotnímu průměru dostat některé plodiny, na které nejsme vůbec zvyklí?
Samozřejmě se to může stát. Jako byly doby ledové, tak jsou doby s vyšší teplotou, možná jsme na jejím prahu, a od toho se odráží trendy v pěstování. Možná jednou budeme pěstovat citrusy, někde se to dokonce už docela úspěšně děje. Jedná se o dlouhodobější záležitost a záleží na tom, jak budou probíhat čtyři roční období, jestli budou více oddělená a budou výrazně studené zimy a teplá léta.

Největší propad výnosu byl na Hané a v Polabí, záleželo na lokálních srážkách

Lidovky.cz: Kvůli dlouhotrvajícím vysokým teplotám a suchu trpí i zemědělci a jejich úroda. Jak se to konkrétně projevilo podle informací vašich šlechtitelských stanic na růstu a úrodě letošních obilovin?
Je to velmi rozdílné mezi oblastmi - podle toho, jak přišly lokální srážky. Největší pokles je na Hané a v Polabí, tam se počítá se snížením výnosu u pšenice, ječmene a ovsa o 20 až 25 %. Na druhou stranu to vypadá, že bude dobrá jakost pšenice, u jarního sladovnického ječmene jsme zase zaznamenali trochu vysoké bílkoviny méně vhodné pro vaření piva. Jsou i oblasti, kde byl výnos vyšší, kde zkrátka voda přišla. Ale obecně jsou výnosy nižší, nejen u nás, ale v celé Evropě.

Ředitel šlechtění společnosti Selgen Dr. Ing. Pavel Horčička.

Lidovky.cz: Jako šlechtitelé se snažíte vyhovět trendům v zemědělství a spotřebnímu průmyslu. Jaké jsou požadavky na nově vyšlechtěné plodiny?
My (šlechtitelská společnost Selgen, pozn. red.) šlechtíme pro oblast střední Evropy, šlechtitelský proces trvá šest let, takže než jednotlivé odrůdy dojdou na trh, odrůdy se s klimatickými podmínkami setkávají. Máme i lokality, které jsou více suché, třeba Žatecko nebo Znojemsko, a snažíme se najít takové odrůdy, které jsou dostatečně plastické a tolerantní nejenom k suchu, ale i k mrazu. A na druhou stranu třeba i k přívalovým dešťům, které doprovázejí sucho. Všechno šlechtění je směřováno k hospodářskému výnosu za určitých podmínek, aby byly plodiny odolné abiotickým a biotickým stresům. Biotické stresy zahrnují choroby a škůdce, mezi abiotické patří sucho a vyšší teploty. Je tedy otázka, jak se bude vyvíjet podnebí. Na druhou stranu si myslím, že příští rok možná budeme čelit naprosto odlišným extrémním podmínkám.

Pavel Horčička

Získal doktorát na České zemědělské univerzitě z oboru speciální produkce a rostlinářství, poté se účastnil dlouhodobých stáží ve Švédsku a Izraeli. Již 24 let působí ve šlechtitelské společnosti Selgen, nyní jako ředitel šlechtění. 

Společnost Selgen se zabývá hlavně šlechtěním nových odrůd polních plodin, které přispívají k pokroku v rostlinné výrobě. 

V současné době společnost disponuje pěti šlechtitelskými stanicemi a jedním testovacím střediskem.

Lidovky.cz: Jak přesně sucho ovlivnilo úrodu?
Posledních pět let se klimatické podmínky dramaticky liší. Poslední tři roky nebyla prakticky žádná zima, a dá se říci, že mírné sucho let 2014-2016 bylo doprovázeno historicky nejvyšším výnosem pšenic. Musíme si totiž uvědomit, že pšenice je stepní rostlina a nižší srážky relativně dobře snáší. Záleží na tom, jak jsou srážky rozloženy během roku. Pokud jsou srážky, i když menší, během celé vegetace, tak to není až takový problém. Když budeme mluvit o letošních jarních pšenicích, nebylo tolik odnoží, tím pádem nebylo na metr čtvereční tolik klasů, protože chyběla voda v době odnožování. Druhým problémem bylo sucho v době nalévání zrna. Výnosové prvky jsou v zásadě tři - počet odnoží, počet zrn v klasu a hmotnost zrna. Tyto jednotlivé prvky jsou důležité v různých obdobích a záleželo na tom, v jakém období v dané oblasti sucho přišlo. 

Ubývá zdrojů a přibývá lidí, budoucnost šlechtění je důležitá

Kiwi, citrony a mandarinky se zabydlují na zahrádkách v Česku. Sucho ale dusí rostliny našich babiček

Lidovky.cz: Zaměřujete se nejenom na obiloviny, ale i na jiné plodiny, jako například luskoviny. Jakou vidíte budoucnost vzhledem k prognózám počasí u nich? Jak je ovlivnilo letošní sucho a jsou i u těchto plodin tlaky na jejich přešlechtění na dlouhotrvající sucho?
Například u ozimých plodin, které využijí zimní vláhu, je trend více pěstovat ozimé hrachy, začínáme uvažovat o ozimých ovsech, i když ani ozimé hrachy, ani ozimé ovsy nejsou plodiny, které potřebují jarovizovat (vystavit přesně stanoveným teplotám, pozn. red.), jen mají vyšší mrazuvzdornost. Začínají se i uplatňovat přesívkové pšenice, tedy pšenice, které je možné sít jak na jaře, tak na podzim.

Pečivo a výrobky z pšenice letos podraží kvůli nepříznivému počasí, tvrdí mlynáři a pekaři

Lidovky.cz: Jaká je podle vás budoucnost šlechtění, vzroste význam šlechtitelské činnosti?
Já si myslím, že v budoucnu, když se podíváme na demografický vývoj, bude mít šlechtění velký význam. V současné době lidstvo čítá sedm miliard, do roku 2050 se odhaduje, že nás bude 9 miliard, je to veliký nárůst, co se týká požadavků na potraviny. Další záležitostí je, že nám ubývá zdrojů, ubývá půdy zastavováním, ubývá vody. Šlechtění na toto reaguje, abychom dosáhli požadavků, aby svět nebyl hladový. Navíc je stále potřeba šlechtit nové materiály, jinak by nám například choroby zdecimovaly úrodu.

Autor: