Dosud experti zkáze čtyř fukušimských reaktorů přisoudili pátý stupeň, tedy stejný, jaký měla v roce 1979 havárie v americké elektrárně Three Mile Island.
Pokud se Fukušima skutečně dostane na sedmý stupeň, bude na stejné úrovni s černobylskou havárií z roku 1986. Ta je označována za největší nehodu v dějinách světové jaderné energetiky.
PODÍVEJTE SE: |
Další požár
U čtvrtého reaktoru elektrárny Fukušima 1 navíc technici společnosti TEPCO objevili další požár. Příčiny náhlého vzplanutí nebyly zjištěny a oheň byl nakonec uhašen. Podle expertů není jasné, zda požár souvisí s poměrně silným zemětřesením, které ráno místního času postihlo Tokio a jeho okolí.
Podle japonských seizmologů dosahovalo zemětřesení síly 6,3 stupně Richterovy stupnice, podle americké geologické služby USGS to bylo 6,6 stupně. Otřesy byly patrné v tokijských výškových budovách, ale žádné škody nezpůsobily.
Ničivá tsunami |
Ohnisko zemětřesení bylo lokalizováno do provincie Čiba východně od Tokia asi 30 kilometrů pod zemí. Varování před přívalovou vlnou tsunami vydáno nebylo. Otřesy nicméně způsobily problémy v dopravě, protože vlaky tokijského metra se v ranní špičce zastavily. Na krátkou dobu byl přerušen i provoz na největším tokijském letišti Narita.
Po masivním zemětřesení z 11. března, které dosáhlo kritické hranice devíti stupňů, zaznamenaly seizmologické stanice stovky následných otřesů. V seznamech mrtvých nebo pohřešovaných je 28.000 lidí.
Čtěte také |
Jak je to s radiací?
Japonská vládní komise pro jadernou bezpečnost odhadla, že v jisté fázi dosahoval objem radioaktivního jodu 131 unikajícího z fukušimských reaktorů hodnoty 10.000 terabecquerelů za hodinu, a to po dobu několika hodin. To podle mezinárodně platné stupnice fukušimskou havárii zařazuje právě na nejvyšší sedmý stupeň.
Komise neupřesnila, ke kterému konkrétnímu datu se tyto hodnoty vztahují, ale uvedla, že nynější hodnoty se pohybují pod hranicí jednoho terabecquerelu za hodinu.
