Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Expertka: Rakouská volební kampaň byla špinavá. Nejspíš zvítězí protiimigrantské strany

Svět

  6:00
PRAHA - Jako špinavou označuje letošní rakouskou předvolební kampaň odbornice na německy mluvící země Zuzana Lizcová z Asociace pro mezinárodní otázky. Podle ní je vysoká pravděpodobnost, že po volbách sestaví koalici strany s protiimigrantskou rétorikou. Rakousko může čekat snížení sociálních dávek pro přistěhovalce i zvýšení ochrany hranic. Naši jižní sousedé budou o své budoucnosti rozhodovat v neděli.

Sebastian Kurz přichází do televizního studia na politickou debatu. foto: Reuters

V Rakousku již od roku 2007 vládne koalice Sociálně demokratické strany Rakouska (SPÖ) a Rakouské lidové strany (ÖVP). Podle posledních předvolebních průzkumů je favoritem voleb ÖVP s odhadovaným ziskem 33-34 % hlasů. 

Dlouhodobě silní socialisté v předvolební kampani značně ztratili i kvůli skandálu s falešnými facebookovými účty, které měly za cíl očernit volebního lídra ÖVP Sebastiana Kurze. Ukázalo se totiž, že tyto účty vedli přímo socialisté. V současnosti se tak přetahují o druhé místo se Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ), které průzkumy přisuzují mezi 24-27 %.

Lidovky.cz: Jak byste charakterizovala letošní kampaň před rakouskými parlamentními volbami?
Letošní kampaň je pozorovateli popisovaná jako na místní poměry špinavá. Řada z nich se pozastavuje i nad tím, že současné vládní strany nejsou schopné vést konstruktivní debatu, diskutovat o věcných tématech. Namísto toho se navzájem očerňují, což kritizoval i prezident Alexander Van der Bellen.

Zuzana Lizcová

  • analytička Výzkumného centra AMO
  • zaměřuje se na německy mluvící země, jejich působení v mezinárodním kontextu a bilaterální vztahy s Českou republikou
Zuzana Lizcová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Lidovky.cz: Jaká témata nejvíce rezonují?
Pokud odhlédneme od celého tématu očerňující kampaně, která byla vedena z centrály sociální demokracie proti lidovcům a zejména proti jejich kandidátovi Sebastianu Kurzovi, je tím hlavním tématem bezpochyby migrace a bezpečnost.

Lidovky.cz: Nakolik celý skandál s falešnými facebookovými účty, které měly Kurze očernit, může ovlivnit volby?
To je těžké odhadnout. Žádná oficiální čísla k tomu zatím publikovaná nebyla, ale je zcela jisté, že to sociální demokracii právě nepomůže. Už tak se socialisté obávají, že se jim nemusí podařit uhájit druhé místo, protože mají téměř shodné preference jako Svobodní.

Lidovky.cz: Mohli bychom porovnávat volební kampaň v Rakousku s německým předvolebním bojem?
Pokud porovnáme kampaně v Rakousku a v Německu, je celkem jednoznačné, že v Německu byla kampaň vedená klidně a diskutovalo se o věcných tématech. Celkově se nedělo nic dramatického dokonce se hovořilo o tom, že je celá předvolební kampaň vysloveně nudná. V Rakousku je jinak, celá kampaň se vyhrotila.

Lidovky.cz: Socialisté vládli s lidovci téměř deset let, proč už nechtějí nadále spolupracovat?
Je to tím, že je v celém Rakousku cítit únava z dlouhého vládnutí velké koalice. Oba partneři již minimálně rok pociťují, že nejsou schopni a ochotni spolu konstruktivně spolupracovat. To se následně odráží i na tom, jak spolu komunikují a navzájem na sebe útočí.

Sebastian Kurz přichází k debatnímu stolku.
Kurze před debatou zdravili jeho podporovatelé.

Lidovky.cz: Jedním z hlavních témat letošních voleb je migrace. Jak se velké rakouské strany staví k imigrantům a jejich přijímání, či odmítání?
Svobodní a nově i lidovci mají značně ostřejší protiimigrantskou rétoriku, než sociální demokracie. Obě strany hovoří o tom, že by se měla například snížit sociální podpora, která je vypláceny přistěhovalcům, hovoří velmi často o ochraně rakouských hranic. I lidovci mají v programu, že chtějí ilegální migraci zastavit úplně. Obě dvě pravicové strany jsou v tomto ohledu velice ostré.

Lidovky.cz: Když se podíváme do Francie, nebo i do Německa můžeme vidět, že vzestup zaznamenávají i strany s protievropskou rétorikou. Jak vypadá situace v Rakousku?
Například FPÖ (Freiheitliche Partei Österreichs – pozn. red.), tedy rakouští Svobodní se dají označit za pravicovou populistickou stranu, ale proti EU nejsou tolik vyhranění. Rozhodně neříkají, že by Rakousko mělo odejít z Evropské unie. Je spíš otázka, jestli by souhlasili s dalším prohlubováním integrace. Pro to se spíše vyslovují socialisté. Celkově bych ale řekla, že ostré protievropské hnutí v rakouské kampani není, na rozdíl od těch jiných států.

Lidovky.cz: Jaký bude podle vás výsledek voleb?
Pokud budeme věřit předvolebním průzkumům, měla by zvítězit Lidová strana pod svým novým názvem Kandidátka Sebastiana Kurze – Lidová strana. Na druhém respektive třetím místě se zřejmě umístí socialisté a svobodní, tam bude záležet na pár procentech. Následovat bude několik menších stran, které mohou a nemusí do parlamentu proniknout.

Lidovky.cz: Podle těchto průzkumů se tedy dá očekávat, že do vlády půjdou Svobodní a lidovci. Co bychom od takové koalice mohli očekávat?
Tato koaliční varianta je velmi pravděpodobná. Na druhou stranu stále není jisté, že se Sebastian Kurz stane novým rakouským kancléřem. V úvahu připadá například ještě koalice, například svobodní se sociálními demokraty. Je to sice méně pravděpodobná varianta, ale nesmíme na ni zapomínat. Pokud by navíc do parlamentu pronikly menší strany, je možná ještě celá řada dalších kombinací. S nejvyšší pravděpodobností sice vznikne koalice FPÖ a ÖVP (svobodní a lidovci – pozn.red.), které mají k sobě i programově blízko, ale stále to není jisté.

Očekávat bychom od této koalice mohli relativně tvrdý kurz v otázce migrační politiky, v rámci hospodářské politiky se shodnou například na snížení daní a pravděpodobně by došlo i k nějakému snížení sociálních dávek pro přistěhovalce.

Lidovky.cz: Budou mít tyto volby nějaký dopad na vzájemné vztahy s Českou republikou?
Opět připomínám, že ještě nevíme, zda vznikne právě tato vláda. Pokud by ale došlo k vytvoření koalice lidovců a Svobodných, mohlo by to být zajímavé. Rakousko-české vztahy nebyly dlouhou dobu příliš dobré. Česká republika se v roce 2000 připojila k uvalení sankcí proti tehdejší Schüsselově vládě (14 států EU tehdy přerušilo bilaterální kontakty s Rakouskem kvůli účasti FPÖ ve vládě, její předseda Jörg Haider byl totiž sympatizantem extrémní pravice - pozn. red.), aniž bychom byli v Evropské unii a museli jsme se na nich podílet.

Poté se ve vzájemných vztazích řešilo několik sporných témat, ať už to byly tzv. Benešovy dekrety, nebo otázka Temelína a určitě v nich existuje velký prostor pro zlepšení. Částečně se o to snažily ty vlády, které nyní končí v obou zemích. 

Výhodou bylo, že v čele obou států stály sociálně demokratické strany, tento spojující prvek bude nejspíše v novém dialogu chybět. Zajímavé ale je, že předseda svobodných Heinz-Christian Strache říká, že by Rakousko mělo prohloubit své vztahy se zeměmi Visegradské skupiny a vidí styčný bod v postoji k migraci. Je možné, že se z toho vyvine nějaká spolupráce, ale v tuto chvíli je to čistě spekulace.