Expertka: Věda je na pouliční bomby v Iráku krátká. Kyberválka tu skutečnou nenahradí

Lidovky.cz: Název vaší nejnovější knihy zní Zapomenutý příběh DARPA, agentury Pentagonu, která změnila svět. Jakým způsobem se jí to povedlo?
DARPA skutečně pomohla změnit svět. Jsou technologické pokroky, které by bez DARPA vůbec nebyly a trvalo desítky let, než se skutečně dobraly konečného výsledku. Kmotrovi internetu J.C.R. Lickliderovi (stál u projektu DARPA zvaného Arpanet, jenž je předchůdcem dnešního internetu – Pozn. red.) jsou jeho zásluhy poctivě přiznávány. V DARPA byl na začátku šedesátých let, ale jeho verze internetu nebyla něčím, co by používalo mnoho lidí. Internet, jak jej známe, svět změnil v podstatě až koncem devadesátých let minulého století. Dalším příkladem jsou drony, jak ve vojenském, tak civilním provedení. DARPA se přičinila, aby se vyvíjely jako létající stroje. První výzkum na toto téma se datuje také do začátku šedesátých let.

Lidovky.cz: Z vyznění vaší knihy vyplývá, že už je těm dnům konec. Že má ten podtitul o měnění světa trochu hořkou pachuť. Mění svět i nadále?
Pokládám si ale otázku o významu agentury v současnosti. Zlatý věk, tedy doba, kdy pracovala na skutečně ambiciózních projektech, byla v šedesátých a sedmdesátých letech, možná ještě o desetiletí později. Následně se však začal význam zmenšovat. Meze, ve kterých se mohla a může pohybovat, se postupně zužovaly. Na počátku se v DARPA přemýšlelo nad velkými problémy. Jak zabráníme nukleární zkáze? Jak proměnit způsob, jakým na sebe vzájemně působí lidé a stroje? Byly to věci, které měly ambice měnit svět. V dnešních tiskových zprávách agentury najdete, jak vyvinout lepší raketu. Říkám jí „agentura pro gadgety“ (vychytávky – Pozn. red.), spíše než pro zásadní, fundamentální problémy.

Lidovky.cz: Jak se do takové situace dostala?
Částečně je to kvůli vývoji celého aparátu pro národní bezpečnost. V minulosti byl třetí nejdůležitější osobou v Pentagonu nějaký vědec, nebo vynálezce. Dokonce i někteří minulí ministři obrany byli vědci. Carterův ministr Harold Brown byl fyzik, Clintonův Bill Perry také. Od osmdesátých let ale měla věda čím dál menší roli ve vyšších kruzích Pentagonu. A dokonce i v Bílém domě měl za studené války poradce pro vědu mnohem větší roli než dnes. Druhý důvod je, že právě studená válka byly do velké míry technologické a zbrojní závody, fyzici a inženýři byli velmi důležití. USA v současnosti nemají konkurenta na stejné úrovni. Už nedochází technologické bitvě jako proti Sovětskému svazu.

Lidovky.cz: Co to znamená pro americkou armádu a její vliv v zahraničí? Omezuje ji to nějak?
Myslím, že ano. Ze dvou důvodů. Zaprvé bylo mnoho velkých vojenských projektů, které stály miliardy dolarů, ale chyběl jim od začátku lepší vědecký background.

Lidovky.cz: Co myslíte konkrétně?
Americká armáda měla velký projekt na začátku 21. století, který byl nazván Future Combat Systems (Bojové systémy budoucnosti – Pozn. red.), jehož úkolem bylo vybavit novou výzbrojí všechny složky armády. Mělo to „zdigitalizovat“ a propojit sítěmi bitevní pole. V plánu měli drony komunikující s roboty na zemi. Ve skutečnosti však šlo prostě o to, aby měli vojáci lehčí výzbroj. Chtěli vyměnit těžké brnění za hbitost. Irák ale ukázal, že je to nesmysl. Ukázalo se, že je výzbroj prostě potřeba. Můžete sice mýt dokonale zmapované bitevní pole, ale proti improvizovaným bombovým zařízením je vám to k ničemu. Z hlediska vědy a technologií to byl strašně naivní přístup.

Navíc je potřeba přemýšlet o vědě jako takové a ne jen o technologiích. Ten argument, že proti nám nestojí konkurent, který podobným způsobem vyvíjí technologie, není vždy platný. USA jsou ve válce 16 let v kuse, vědecká expertíza není ve vývoji nových zbraní, ale možná ve společenských a politických vědách. Vědecký přístup se mění podle toho, proti čemu stojíte.

Lidovky.cz: Hlavním cílem agentury při jejím založení bylo učinit válku zastaralou. Myslíte, že je něco takového vůbec možné?
Ne. Válka je podle mě lidstvu bohužel vlastní. Vůbec představa vědy a technologie jako prostředků k zastarání války je mylná. Můžete ji minimalizovat a učinit méně destruktivní, ale nemyslím, že je možné se jí úplně zbavit.

Lidovky.cz: Je součástí snížení destruktivity přesun války do internetového prostoru?
Nejsou žádné důkazy, že by kyberválka měla nahradit tu skutečnou. Bude spíše součástí toho, jakým způsobem země válku povedou. Zbraně budou „digitalizovány“, ale nebudou nahrazeny. Rusko efektivně používá kyberválky, ale zároveň vede i reálnou válku v Sýrii, na Ukrajině i jinde.

Blíží se chvíle, kdy Trump pošle Číňany k čertu, říká expert USA na východ Asie

Lidovky.cz: Ve své knize píšete, že to byla válka ve Vietnamu, která posunovala DARPA tak dopředu, protože dávala možnosti zkoušet nové věci. Proč v současnosti neměla podobný vliv angažmá v Afghánistánu či Iráku?
I na to má vliv to, jakým způsobem se na agenturu pohlíží. William Godel (na počátku DARPA měl na starosti výzkumné projekty ve Vietnamu - Pozn. red.) byl velmi vlivný muž. Pomohlo mu třeba i to, že měl osobní vztah s prezidenty Dwightem Eisenhowerem i Johnem F. Kennedym. V současném vedení není nikdo, kdo by měl takové kontakty, rozhodně ne s prezidentem, ale ani v samotném aparátu Bílého domu. Agentura byla založena v roce 1958 poté, co start ruského Sputniku vyvolal paniku podobnou tomu, co se dělo po 11. září. DARPA je dnes tak oddělena od těch pro USA nejzásadnějších událostí, že si nedokážu představit propojení s Bílým domem nebo s lidmi na vedoucích pozicích v Pentagonu. Změnit se to může jen tak, že do DARPA nastoupí někdo s podobnými kontakty a bude vidět její potenciál v pomoci řešení problémů národní bezpečnosti.

Přihlaste se k novému newsletteru Ranní briefing

Lidovky.cz: Nakonec tedy záleží především na osobnostech, které jsou kolem.
V současné době jsou v agentuře a jejím vedení především technologové. Je to v pořádku, pokud má zůstat DARPA „gadget agenturou“, která dělá malé projekty. Pokud si někdo myslí, že jsou to správně investované 3 miliardy dolarů (téměř 69 miliard korun) ročně. Ale pokud by měla vynálezat věci jako je internet, drony, nebo cokoliv co má potenciál od základu změnit vojenství, pak jsou potřeba jiní lidé v čele. A nevidím, že by se takoví do popředí dostávali.

Lidovky.cz: Můžete se to podle vás ještě změnit?
Určitě. Dokážu si představit takový scénář. Tuším v roce 2003 nebo 2004 někdo řekl, že jsou kritickou hrozbou improvizovaná výbušná zařízení a vyřešit to měla DARPA. Představte si, že by letos řekli, že má vymyslet, co dělat s Islámským státem. Nevíme, co by z toho vzešlo, ale o to jde, byl by to velmi důležitý problém, který by bylo potřeba vyřešit.

Lidovky.cz: DARPA v současnosti mimo jiné pracuje s potenciálem neuroinženýrství, které by mohlo ovlivnit směřování vojenského vývoje. Není to něco, co může být tím svět měnícím vynálezem?
Tohle je opravdu poměrně důležitý projekt. Jedním z nejnovějších oddělení agentury je kancelář biologických technologií. Její největší součástí je právě neuroinženýrství. V tom navazuje na jeden z dávných projektů, kdy v sedmdesátých letech pracovala DARPA na vytvoření rozhraní pro propojení mozku s počítačem. Na přelomu tisíciletí je to však mnohem více zaměřeno na využití ve vojenství, například jde o ovládání dronů lidskou myslí. To však mělo špatnou publicitu. Dnes proto jde více o výzkum pro zdravotnictví, cílem je například pomáhat lidem s posttraumatickou stresovou poruchou či jiným poškozením mozku. V tuto chvíli tak DARPA pracuje na vývoji mozkových implantátů. Je to skutečně významný projekt, ale jestli bude úspěšný, je těžké odhadovat.

Lidovky.cz: Ve své knize píšete: „Nad potenciálem tajné neurovědecké práce by se měl pozastavit každý, kdo zná historii Pentagonu a testování na lidech.“ Co tím máte na mysli?
Když jsem hovořila s hlavou kanceláře pro biotechnologie a ptala se, jestli je prostor pro utajené neurologické výzkumy, řekl, že ano. Pokud by přišli na něco, co by mohlo znamenat proti soupeřům strategickou výhodu, pak by to bylo potřeba. To je ale desítky let staré dilema Pentagonu. Jak provádět utajené testování na lidských subjektech? Má to tragickou historii. Je mnoho studenoválečných skandálů, kdy se odtajnily pokusy na lidech a jejich důsledky, účinky radiace, halucinogenních látek, jako je LSD. Dělali pokusy s neionizujícím zářením. A teď si představte utajené testování na lidském mozku.

Lidovky.cz: Je nějaký vynález, který skutečně agentuře uškodil? Stála přece například za vývojem chemické zbraně Agent Orange použité ve Vietnamské válce.
S Agentem Orange je ve skutečnosti mnohem více spojováno letectvo, které se rozhodlo jej použít v akci. DARPA byla velice ráda, když vina padla na bedra leteckých sil. Obecně jí to ale určitě uškodilo. Pokud ale chcete, aby DARPA dělala velké věci, je logické, že musí být zapletena i do nějakých kontroverzí. Bez kontroverzí se pak dějí pouze velmi nedůležité věci. Neznamená to, že bráním některé problematické programy, ale musí existovat určitá míra tolerance. Dříve se hodně riskovalo, dnes je tomu ale přesně naopak. Bez riskování nedosáhnete velkých vynálezů.