Křížkování se partajím nehodí. Může vést ke sporům uvnitř strany, míní politolog

Lidovky.cz Proč například SPD nabádá své voliče, aby své oblíbené kandidáty nekřížkovali a volili jen celou stranu?
Předně SPD je jako strana velmi centralizovaná, Tomio Okamura se vždy obával budování širší členské základny, stačí si vzpomenout s kolika členy operoval Úsvit přímé demokracie. Když už proniknou zevnitř strany informace na veřejnost, tak je vidět, že SPD stojí na autoritách a velmi pevném vedení v jednotlivých regionech a obcích. Navíc postavili skutečně nečekaný počet kandidátů, takže by se mohlo stát, že by do zastupitelstev mohli proniknout lidé, kteří nemají ke straně příliš pevný vztah. To by mohlo vést ke sporům uvnitř strany. Pravděpodobně se tedy jedná o snahu zajistit, aby do zastupitelstev pronikli především lídři těch kandidátek.

Lidovky.cz I ostatní strany musí ale pro komunální volby generovat velké množství kandidátů. Vyhovovala by volba celé kandidátky i ostatním stranám?
Obecně se dá říct, že takzvaně „skákat“, tedy přeskočit kandidáty nad sebou díky preferenčním hlasům, je v našem systému celkem složité, především ve velkých městech. V Praze je to třeba těžší než při volbách do sněmovny. Ve velkých městech se tedy takového efektu preferenčních hlasů obávat nemusejí. V menších obcích je situace přesně opačná. Zrovna u SPD by z výše zmíněných důvodů takové posuny na kandidátkách mohly znamenat větší problém, než u ostatních stran, které mají vybodované početné místní organizace. Takové strany pokládají posuny na kandidátkách za běžnou věc.

Petr Jüptner Působí na Katedře politologie Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity a v Institutu politologických studií, kde od roku 2011 zastává funkci ředitele. Odborně se zaměřuje na komunální politiku s důrazem na slučování obcí, politické aktéry a problematiku přímé volby starostů. V minulosti byl řešitelem dvou projektů Grantové agentury České republiky.

Lidovky.cz Jak může proniknutí nějaké osobnosti z nižších postů kandidátky do zastupitelstva zamíchat s vnitřní dynamikou strany? Něco podobného jsme zažili u ODS s Václavem Klausem mladším během parlamentních voleb.
U toho to ale byl případ voleb do sněmovny, ve větších městech takové problémy obvykle nenastávají. Pokud to budeme opět demonstrovat na příkladu SPD, tak ta strana nemá větší počet výrazných osobností, klasicky chybí lékaři a učitelé na menších městech. I proto se dá předpokládat, že právě voliči SPD budou více než voliči ostatních stran volit skutečně celou kandidátku.

Lidovky.cz Jak jsou na tom ostatní strany?
Platí to i pro ně. Tradičně jsou v tomto velice disciplinovaní voliči komunistů. Obecně si navíc voliči ve větších městech zvykli, že prostupnost kandidátek je malá a naučili se tedy označovat stranu jako celek.

Lidovky.cz Je možné zjistit, jak často voliči možnost preferenčních hlasů využívají?
Tady si mohu jen postesknout, že Český statistický úřad tady ohledně panašování (udílení hlasů jednotlivým kandidátům napříč kandidátkami - pozn. red.) nevede žádné podrobnější statistiky. Dá se to tedy pouze odhadovat. Obecně se dá říct, že v menších obcích se panašování vyskytuje častěji, protože voliči jsou více ovlivněni konkrétními osobnostmi, osobně je navíc často znají. I díky tomu jich víc chodí k volbám. Ve větších městech je to složitější, hodí se připomenout, že před čtyřmi roky panašování vyneslo mandát jedině Matěji Stropnickému.

Lidovky.cz Jakou roli má vlastně možnost panašovat v českém volebním systému?
Je nutné si říct, že panašování je zrovna pro komunální volby zcela přirozené, jelikož jsou více o osobnostech. V některých zemích se kandidáti ještě škrtají nebo dopisují. U nás je panašování od roku 1994 deformované tím, že se kandidáti s větším počtem preferenčních hlasů neposouvají před ty, kteří jich mají méně.  Místo toho musí plnit určité kvalitativní podmínky a systém se tím stává nesrozumitelným. Často klame tělem, v některých městech je otázka postupu na kandidátce v podstatě otázkou matematické nahodilosti.

Lidovky.cz Zaznamenali jsme v posledních dnech zprávy o lidech, kteří byli na kandidátní listiny dopsáni bez svého vědomí. Jak se to u nás hlídá?
Je úlohou registračního úřadu, zpravidla to jsou tajemníci městských úřadů, aby zkontrolovali náležitosti odevzdaných kandidátních listin. Každý kandidát musí podpisem stvrdit svůj souhlas s kandidaturou. Sám jsem se zprávám o lidech, kteří o své kandidatuře nevědí, podivil. Jedním vysvětlením je selhání registračního úřadu, který nekontroloval prohlášení kandidátů, což je varianta, o které mám silné pochybnosti. Druhá možnost je, že strany prohlášení svých kandidátů zfalšovaly. V tu chvíli se jedná o podvodné jednání.

Sendvič z volebních obvodů. Praha 9 jde do voleb s územím rozděleným ‚napřeskáčku‘

Lidovky.cz Co to svědčí o české komunální politice?
Já bych z toho obecný závěr nevyvozoval, jelikož to není nic masového, jedná se o jednotlivé excesy, které nejsou příliš časté. Ostatně je u nich velké riziko odhalení. Nakonec to navíc může vést k zákazu působení té strany ve volbách. Z toho, co jsem zaznamenal, se to hodně týká extremistických stran, které jsou povzbuzené současnou společenskou atmosférou. Snaží se proto do politiky více zapojit, ale nemají s působením v komunální politice takovou zkušenost. Z toho důvodů k těmto excesům zřejmě dochází.

Lidovky.cz Jak se vedou dnešní komunální kampaně? Jsou špinavější než dříve?
Já bych neřekl. V tomto směru se politické kampaně příliš nemění, špinavé zkrátka bývají. Vyhodnotit ale běžící kampaň je u nás velice složité, máme u nás přes 6 200 obcí. To vytváří nepřeberný materiál zpráv a kuriozity, ale díky té nepřehlednosti z toho nelze nic moc vyvodit.

Lidovky.cz Pomohlo by tedy obce pro přehlednost slučovat?
Slučování obcí má skutečně mnoho výhod. Na druhou stranu náš systém s velkým počtem municipalit (oblast s vlastní samosprávou - pozn. red.) vede k vysoké odpovědnosti politiků v malých obcích. Pro lokání demokracii je to dobře. Na druhou stranu v západních systémech s většími municipalitami mají voliči více na výběr, u nás v malých obcích často kandiduje jen jedna strana.