„Samopaly bylo možné pořídit za několik tisíc korun,“ povzdychne si Krejča. Zbraně by se podle něj domobraně hodily. A to nejen kvůli boji s „negry a vetřelci“, jak uprchlíkům z islámského světa říká šéf Národní demokracie Adam Bartoš.
„Musíme budovat domobranu, která bude schopná v případě určitého názorového konfliktu zastávat názory občanstva. Kdybychom ji teď měli, tak by se parlament, vláda a neziskovky nemohly chovat, jak se chovají,“ zdůrazňuje Krejča.
Extrémistická domobrana Tyršův prapor dráždí sokoly. Zneužívají jméno, zlobí se |
Něco takového tvrdí i Marek Obrtel, předák iniciativy „Českoslovenští vojáci v záloze proti válce plánované velením NATO“. Ti také o pár týdnů později spěchají národovcům na pomoc. „Jsme připraveni převzít od Národní demokracie na svá bedra úkol v metodické pomoci výstavby domobrany,“ tvrdil na protiimigrační demonstraci, kterou Bartoš svolal na 17. listopadu před Obecní dům v Praze.
Jeho marginální strana tak získala výraznou pomoc. Bývalí vojáci za sebou mají skutečný armádní výcvik, umí zacházet se zbraněmi i těžkou technikou.
Autorem ideje občanských hlídek je právě zmíněný Krejča, který bojuje hned na dvou národoveckých frontách. Je totiž jak členem Československých vojáků v záloze..., tak předsedou jihočeské buňky bartošovců a zároveň vůdčím mozkem jejich vojenské komise. Za přípravu „vetřeleckého řešení“ ho Bartoš chválí.
„Myšlenku rozpracoval do stavu, že už můžeme předložit koncepci, jak by domobrana měla vypadat,“ mne si Bartoš ruce.
Hlídky by měly procházet krajem zatím beze zbraní.
Během oslav 17. listopadu hrozí provokace extremistů, varuje Chovanec |
Předseda Národní demokracie Adam Bartoš varuje hlídky před pitím alkoholu před pochůzkou a během ní – aby byly důvěryhodné. Pokud členové domobrany narazí na kohokoli podezřelého, mají okamžitě zavolat policisty. „Hlídky by se z míst a kontaktu s podezřelými osobami měly ideálně nepozorovaně vzdálit a obratem přivolat policii,“ nabádají zásady na webu Národní domobrany.
Ačkoli například František Krejča veřejně pléduje za ozbrojené hlídky, v zásadách na webu je vyzdvižena nutnost hlídkovat bez nich. Návod ovšem připouští, že majitel zbrojního pasu u sebe může svou pistoli mít. „Pokud by byl některý z členů hlídek napaden a nemohl by se z místa napadení bezpečně vzdálit, pak by byl oprávněn bránit se tvrdě a účinně,“ radí text. Organizátorům domobran zásady na webu doporučují, aby se sdružovali buď neformálně nebo založili občanský spolek.
Pozor na provokatéry
Jako takřka každý projev Bartoše a jeho soukmenovců, obsahuje i manuál pro vytváření domobran varování před liberálními podporovateli islámských imigrantů.
„Je třeba mít neustále na paměti, že pravdoláskařští multi-kulti přijímatelé ve spolupráci s ,určitými’ státními orgány by se mohli pokusit zinscenovat nejrůznější provokace, aby snahu občanů zakládat hlídky Národní domobrany ČR zdiskreditovali,“ zdůrazňuje. Členům hlídek proto radí, aby zachovali chladnou hlavu a nenechali se vyprovokovat k neuváženému a protiprávnímu jednání.
Babiš o rozlezlém extremismu v armádě: ‚Stropnický to bude muset řešit‘ |
Vnitro se na vznik domobran divá s nevolí. Podle ČTK je dokonce skupina Českoslovenští vojáci v záloze... v hledáčku BIS. „Pojem občanské hlídky nebo domobrany český právní řád nezná,“ řekla LN mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Připouští nicméně, že pokud se budou členové takových skupin pohybovat v rámci zákona, mohou muži v uniformách v některých případech jejich pomoc uvítat. „Obecně lze konstatovat, že spolupráce s městskou policií a Policií ČR při prevenci kriminality je jistě žádoucí,“ uvedla Malá.
Domobrany ale stejně mohou mít problém. Jejich tvůrci se totiž netají tím, že je zakládají v reakci na islámskou migraci. K běžencům se stavějí negativně. „Znásilňování bude na denním pořádku. Ti chlapi jsou mladí, temperamentní a potřebují ženské,“ říká na adresu uprchlíků třeba Národní demokrat Krejča. „Nejsou dovoleny spolky, jejichž účelem je popírat a omezovat osobní, politická nebo jiná práva osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, rozněcovat nenávist a nesnášenlivost, podporovat násilí a podobně,“ reaguje za ministerstvo vnitra Malá.
Do demokracie domobrana nepatří
Politici parlamentních stran se výhrůžek národovců a jejich spojenců z řad bývalých vojáků neobávají. „Necítím ohrožení,“ tvrdí předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Kdyby se kdokoli postavil proti demokracii, zasáhly by podle něj příslušné orgány.
Říkají si vojáci a chtějí chránit hranice. Armáda se od extremistů distancuje |
Před propojováním partají s (byť neformálními) ozbrojenými silami varuje politolog a předseda ODS Petr Fiala. „K demokracii nepatří polovojenské skupiny napojené na politickou stranu. To už jsme v Evropě měli a dopadlo to tragicky,“ řekl LN.
Poněkud méně vážně bere hrozbu ze strany Národní demokracie politolog Jan Outlý. „Mám pocit, že netřeba tyto okrajové strany v jejich snahách přeceňovat,“ myslí si. Podle něj má větší šanci, když radikální rétoriku přebírají větší strany. „Jak je ale vidět i na známějším Úsvitu, i oni se rozpadli a jejich snaha vyznívá spíše marně,“ dodává.
