Farář provokoval při pohřbu

V neděli odpoledne konal se ve Slavičíně pohřeb svobodné dívky z Bohuslavic. Ač matka zesnulé jest nemajetna a dosti nuzně se životem protlouká, žádal farář P. Studený za své účastenství 100 korun, ale spokojil se po mnohém mluvení s maličkostí 40 korun, za kterýž peníz měl očekávati průvod pohřební asi necelých 5 minut cesty od hřbitova, vésti jen odtud a vykonati po tichu pohřební obřady. Když průvod přiblížil se v ustanovenou dobu k místu, kde farář čekal, obořil se hrubě na hudebníky v čele průvodu kráčející a zahnal je asi těmito evangelickými slovy: „Hudba nesmí dále, mrtvá byla pohanka, ani s bohem se nemířila, taková nekřesťanská osoba nesmí míti slavného pohřbu! Buď odejde hudba a půjdu já s průvodem, anebo půjde hudba a odejdu já.“ Hudebníci na slovo poslechli a odešli a farář dovedl průvod k hrobu, kde odbyl obvyklé obřady tak rychle, že mrtvola byla dříve spuštěna do hrobu, nežli přišla její stará matka, těžkopádná žena, načež rychle zmizel. Po odchodu ze hřbitova bylo slyšeti nejtrpčí výčitky na adresu P.Studeného, jehož chování spíše připomíná způsob života šelem, než aby dělalo čest jeho povolání. Zejména matka zesnulé byla hrubostí farářovou tak rozčilena, že po 2 dny z lože nepovstala, ustavičně plačíc. Ovšem, kdyby byl farář dostal sto korun, jak žádal, nebylo by k pohoršlivému výstupu došlo.