Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Farmáři chystají fond na záplavy

Česko

PRAHA Již v příštím roce by zemědělcům postiženým neobvyklým suchem nebo naopak příliš hojným přívalem srážek mohl škodu na úrodě nahradit připravovaný fond těžko pojistitelných rizik. Do fondu by měli přispívat sami zemědělci, stát, ale i pojišťovny.

„Fond těžko pojistitelných rizik bude navíc zemědělce nutit k tomu, aby se chovali zodpovědně, protože pomůže jen těm, kteří již jsou pojištění,“ řekl Jindřich Šnejdrla, viceprezident Agrární komory. Členství ve fondu totiž bude dobrovolné, ale zapojit se do něj budou moci jen ti zemědělci, kteří si pojistí alespoň polovinu své produkce.

Zemědělci, kteří by měli o vstup do fondu zájem, by platili roční příspěvky od zhruba 100 korun až po 350 korun za hektar obhospodařované půdy. Výše příspěvku bude závislá na kvalitě půdy. Nejnižší bude za trvalé travní plochy, orná půda bude rozdělena do třech kategorií podle bonity.

„Očekáváme, že zemědělci by do fondu ročně odvedli zhruba 1,5 miliardy korun,“ řekl Šnejdrla. V současnosti zemědělci hospodaří zhruba na 3,5 milionech hektarů půdy. Farmáři, kteří se zapojí, budou mít jistotu, že škody způsobené riziky, proti kterým se nemohou pojistit, dostanou nahrazeny právě z fondu rizik.

„Je nezpochybnitelné, že za poslední roky roste četnost výrazných výkyvů počasí a zemědělci jsou první na ráně,“ řekl Jiří Havelka, ředitel makléřské společnosti Renomia Agro. Podle něj by se měl fond rizik primárně starat o škody způsobené například nadměrným suchem či nadměrným množstvím srážek. Ty, pokud z nich není povodeň na konkrétním území, nejsou pojistnou událostí u žádné komerční pojišťovny.

Kromě farmářů by do fondu měl zhruba půl miliardou korun ročně přispívat i stát. Ten by se svým příspěvkem zbavil nutnosti nahrazovat zemědělcům škodu za mimořádné události, jako jsou povodně a záplavy. Tyto kompenzace stát navíc vyplácí všem poškozeným bez ohledu na to, zda byli pojištění, či nikoliv. Zda se stát skutečně zapojí, však zatím není jisté.

„Ministr zemědělství (Ivan Fuksa) zatím nedošel ke shodě, odkud ty peníze brát,“ řekl Martin Karban, ředitel Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Právě ten by měl v budoucnosti nově vzniklý fond spravovat. Fond založený na podobných principech již funguje například ve Francii, Španělsku, Itálii nebo Spojených státech amerických. O jeho vzniku se v Česku hovoří již několik let.

Autor: