Romy Schneiderová se narodila v roce 1939. Proslavila se rolí císařovny Sissi. Poprvé si ji zahrála jako sedmnáctiletá. Celý život se pak snažila "této škatulky" zbavit. Ztvárnila mnoho charakterních rolí a stala se evropskou filmovou hvězdou. V osobním životě se jí ale příliš nedařilo.
Přišla o syna, který vykrvácel po úrazu. Ke konci života hodně pila a užívala léky. Zemřela na zástavu srdce.
Clouzotovo psychodrama Peklo vyprávělo o paranoie a posedlosti. Chorobně žárlivý hoteliér podezírá svou ženu z nevěry. O režisérovi vznikl nyní dokument Peklo Henri-Georgese Clouzota, který natočili Serge Bromberg a Ruxandra Medreaová. Probírali se 185 plechovými krabicemi s 13 hodinami filmového materiálu, které po sobě francouzský režisér po své smrti v roce 1977 zanechal.
Trailer k filmu, kde se Romy Schneiderová objeví nahá
Nahá Romy připoutaná ke kolejím
Na filmovém pásu s torzem Pekla, k němuž chybí až na půl hodiny zvuková stopa, jsou kromě kostýmních zkoušek a technických experimentů zkušební záběry Romy Schneiderové mezi kinetickými uměleckými objekty. Herečka je zahalená do celofánu či do svatebního závoje. Mnohé, co se skrývalo v krabicích, ale "nemělo se scénářem Pekla absolutně nic společného", říká Bromberg. "Jak mohlo něco takového existovat? Chtěl Clouzot Schneiderové vyznat kamerou lásku?" ptá se filmař.
V jedné z nalezených scén je například nahá Schneiderová připoutána ke kolejím. Vysokou rychlostí se k ní blíží parní vlak a v poslední vteřině zastaví. Záběry jsou černobílé. K čemu je chtěl režisér použít a proč pětadvacetiletá herečka s takovou nahou scénou, která nebyla v roce 1964 zdaleka samozřejmá, souhlasila, není jasné.
Brombergovi se podařilo do Clouzotovy filmové pozůstalosti nahlédnout poprvé v roce 2005 náhodou. Krabice s materiálem byly totiž kvůli režisérovu sporu s pojišťovnou na léta pohřbeny ve francouzském státním filmovém centru CNC. Režisérova vdova pak záběry nechtěla zpřístupnit. Nakonec svolila. Bromberg s ní totiž uvízl na dvě hodiny ve výtahu, kde jí popsal svůj záměr natočit o jejím muži dokument a přemluvil ji. "Bez tohoto výtahu by můj film nikdy neexistoval," řekl Bromberg.
Hollywoodské studio Columbia dalo Clouzotovi začátkem roku 1964 pro natáčení Pekla volnou ruku. Děj měly současně snímat tři kamery. Bromberg řekl, že se Clouzot ale sám ztratil v labyrintu, který chtěl na plátně vytvořit.
