Jeho snaha je ovšem kontraproduktivní - stmeluje protivníky Moskvy.
Dokonce i „měkké“ porno se má stát součástí útoků vedených na politickou objednávku ruskými filmaři a novináři proti běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Ruská televize NTV tak zjevně na popud z Kremlu vysílá dokumentární seriál Křestní baťka, který rozebírá Lukašenkova provinění a dehonestuje ho i po lidské stránce. Příznačný je již název seriálu: „baťka“ (bělorusky „bac’ka“) znamená „tatíček“, a Lukašenka tak ironicky označují především představitelé běloruské opozice; sousloví „křestní baťka“ zas odkazuje na mafiánský termín „kmotr“.
Televizní seriál inspiroval i tvůrce pornografických snímků Alexandra Valova k práci na filmečku, v němž má hrdina Baťka zneužívat ruské chlapečky a organizovat orgie s moskevskými dojičkami. Valov se „proslavil“ již před lety, když z iniciativy poslance ruského parlamentu Alexeje Mitrofanova natočil snímek Julka, v němž se mladá Ukrajinka (podobná ukrajinské expremiérce Juliji Tymošenkové) stýká s Gruzínem Míšou, což je dosti primitivní odkaz na údajné politické spojenectví Tymošenkové s gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim. Valov sice tvrdí, že jde o jeho osobní nápad, opak ale bude pravda. Internetové noviny běloruské opozice Běloruský partyzán k tomu oprávněně poznamenávají: „Takové projekty nebývají v Rusku náhodné.“
Seriál NTV přináší svědectví řady Bělorusů, kteří před Lukašenkovou nevolí emigrovali do ciziny. Je obviňován z organizace vražd opozičních politiků a novináře, osobního obohacování se. Odhaluje se jeho osobní život, připomíná se Lukašenkovo obdivné vyjádření k pořádkům v hitlerovském Německu a psychiatři ho označují za psychopatickou osobnost. Je usvědčován z licoměrnosti, s níž původně ruskému prezidentovi Dmitriji Medveděvovi přislíbil, že uzná Abcházii a Jižní Osetii, které se odštěpily od Gruzie, ale pak si to rozmyslel.
Právě tento motiv tvůrcům seriálu doporučil Kreml, když prezidentův poradce Sergej Prichoďko předem oznámil, že „můžeme publikovat i další výroky Alexandra Lukašenka, které nebudou nezajímavé jak pro běloruské, tak i mezinárodní společenství“.
Ty do mě filmem?
Já do tebe taky!
Sám Lukašenko k těmto mediálním útokům dlouho mlčel a až minulý týden se nechal slyšet, že ačkoliv seriál NTV údajně neviděl, pokládá ho za výraz „konfliktu mezi osobnostmi“ (on sám se netají nevraživostí, kterou k sobě navzájem cítí on a ruský spoluvládce Vladimir Putin). „Jsem stále více tlačen k tomu, abych reagoval na to, co o mně a Bělorusku říkají média, ale já to neudělám. Nebudeme nijak reagovat na tu špínu bez ohledu na to, kolik takových filmů udělají. Vše, co jste viděli, není o Bělorusku a jeho prezidentovi, ale o nich (Rusech) samotných,“ znělo jeho státnické prohlášení.
Některá opoziční běloruská média nicméně tvrdí, že Lukašenko se již do mediální války zapojil. Sice v mírnější podobě, ale přece. Právě z jeho popudu prý běloruská televize odvysílala „protiruský“ rozhovor s prezidentem Saakašvilim a tisk zveřejnil programovou kritiku Putina sepsanou ruským opozičníkem Borisem Němcovem. Lukašenko se prý navíc chystá přitvrdit a podpořit vznik filmu Russkij pachan (Ruský kmotr), který si vezme na mušku Vladimira Putina. Chce to ale údajně udělat tak, aby se kdykoliv mohl podílu na něm zříci.
Tuto verzi běloruských novinářů čerstvě potvrdil i ruský exposlanec Vladimir Semago. V rozhlasovém rozhovoru tvrdil, že se ho pro účinkování ve filmu o Putinovi pokoušel získat jakýsi Ukrajinec, který se již dříve vydával za agenta CIA a čas od času před Semagem vyskočí „jak čertík z krabičky“. Semago sice v tomto pokusu vycítil „běloruskou“ stopu, ale sám přiznává, že vystupování údajného agenta neneslo „podpis“ oficiálních běloruských míst. Spíše jde prý o práci třetí strany, která doufá, že hotové dílko Bělorusům prodá. Zní to sice zcela fantaskně, ale svou logiku Semagův výklad má - on sám je znám tím, že Putina osobně poznal dlouho před tím, než byl zvolen prezidentem, a exposlanec navíc vystupoval již v řadě epizodních filmových rolí.
Důvodů, proč ruští představitelé útočí na Lukašenka, je řada - od nespokojenosti s jeho zahraniční politikou až po ekonomické problémy, které dokáže způsobit. Načasování kampaně souvisí s běloruskými prezidentskými volbami, které se mají konat v únoru příštího roku. Rusové se snaží buď pomoci někomu z běloruských protikandidátů, případně zpochybnit celý volební proces. Spekuluje se dokonce o tom, že Moskva je prostřednictvím svých pozorovatelů na volbách vůbec poprvé připravena neuznat předpokládané Lukašenkovo znovuzvolení. Účinky moskevské propagandy jsou zatím podle všeho spíše kontraproduktivní. I ti Bělorusové, kteří Lukašenka kritizují, tvrdí, že „nová fakta“ jsou možná novinkou pro ruského diváka, ale ten běloruský (který může seriál NTV sledovat jen na internetu), je již dávno zná. Většině Bělorusů nicméně dosud nikdy nezabránila, aby dali svůj hlas Lukašenkovi. S ním totiž spojují relativní ekonomickou stabilitu (platy jsou nízké, ale vyplácejí se bez prodlev), sociální rozdíly jsou minimální a poklesla kriminalita. Útoky na Lukašenka z Ruska navíc mohou voliče stmelit k prezidentově obraně před „cizí intervencí“.
Tento stmelující efekt má moskevská útočná propaganda i v mezinárodní politice. „Obviňují mě, že jsem psychicky nenormální. Nyní z toho samého obviňují prezidenta Alexandra Lukašenka. Na řadě je Moldavsko - z ruského úhlu pohledu tam k moci přišli psychicky absolutně nenormální lidé,“ nechal se koncem minulého týdne slyšet Michail Saakašvili. Ostražitost před ruskou politikou vůči „blízkému zahraničí“ posiluje i ochota Moskvy zveřejňovat podle vlastního uvážení „kompromitující“ výroky zahraničních státníků na uzavřených jednáních, jak to prokázala právě v případě Lukašenka. „Současný svět je veliký a možností spolupráce je mnoho,“ podotýká k tomu sám běloruský autokrat.
***
V pornografickém snímku hrdina Baťka zneužívá ruské chlapečky a pořádá orgie s moskevskými dojičkami
O autorovi| PAVEL MÁŠA, novinář
