Zaplesalo srdce leda tak mladého, nezkušeného a na "pořádnou"

kauzu natěšeného policisty. Právě takový policista pustí uzdu své fantazie, aby zahájil prověřování sepsáním příslušného záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, ve kterém může vyjmenovat snad všechny trestné činy z trestního zákoníku jako tzv. zdrojové trestné činy, ze kterých mohou procházet peníze na účtech J. Fischera. Upřímně řečeno, on by i starý policejní pardál byl postaven před dilema "co s tím?".  Na rozdíl od mladého bažanta by si byl vědom drsné pravdy, že za stávající situace nemá šanci žádnou trestnou činnost prokázat.Oč vlastně jde v případě potírání praní špinavých peněz? O to, aby byla policie zaměstnaná na měsíce a roky beznadějnou snahou zjistit původ peněz (které třeba státní zástupce i zablokuje, aby je nakonec musel po bezúspěšném prověřování odblokovat)? Nebo jde o to, aby penězmi pochybného původu nemohl jejich příjemce (pokud legální původ hodnověrně nedoloží sám) navždy disponovat?Smysl má ta druhá varianta, kde bude důkazní břemeno na příjemci prostředků-to ale není v trestním řízení. V té první variantě nemusí příjemce, a zároveň i potenciální podezřelý, poskytnout policii naprosto žádnou součinnost při objasňování původu peněz. Po prvotním nadšení OČTŘ, a zvláště médií, ze zajištění finančních prostředků se karta začně postupně obracet. Vlekoucí se prověřování bez důkazu o kriminálním původu peněz je důvodem k opakovaným stížnostem ze strany  subjektu, kterého se zajištění týká. Zatím nikdo nezveřejnil, zda byl stát žalován o náhradu škody z důvodu blokace finančních prostředků, kdy nebyl prokázán jejich kriminální původ. První vlaštovkou, jak se zdá, bude žaloba Janouškova obchodního partnera v souvislosti se zlatem zajištěným ÚOOZ.To, že jsou rok od roku vyšší objemy zajištěných prostředků v rámci trestního řízení, je jen hezké šidítko pro věci neznalé osoby.  Skutečnou vypovídací hodnotu o tom, jak je stát úspěšný v boji proti praní špinavých peněz, má údaj o tom, jaký objem ze zajištěných prostředků byl, laicky řečeno, zkonfiskován na základě soudního rozhodnutí.Každoroční "čarování" se statistikami o výši zajištěného majetku je jako kdyby někdo na počtu vazebně stíhaných osob prezentoval míru úspěšnosti boje s kriminalitou, vědom si toho, že vazba není trest, ale zajišťovací institut (podobný zajištění finančních prostředků) a rozsudek o vině a trestu není podmíněn předchozí vazbou. A tak se můžeme za čas dočkat (až někoho přestane bavit mást především sám sebe), že skutečně zkonfiskován byl zlomek ze zajištěných a veřejně vykazovaných miliard, který v tom horším případě bude menší než náklady, které stát musel vynaložit na správu veškerého zajištěného majetku.