MOSKVA Mezinárodním firmám, které působí na ruském trhu, došla trpělivost s vysokou mírou korupce, se kterou se zde při svém podnikání setkávají. V korupčním seznamu mezinárodní organizace Transparency International se Rusko loni umístilo na 146. místě ze 180 hodnocených zemí. Organizace uvádí, že se zde každý rok vyplatí na úplatcích až 300 miliard dolarů (téměř 5,7 bilionu korun).
Více než padesát firem, které jsou sdruženy v Rusko-německé obchodní komoře, včetně společností Siemens, Deutsche Bank, Deutsche Bahn nebo vydavatelství Axel Springer AG, proto přišly s vlastní iniciativou a podepsaly dohodu, ve které se zavázaly nejen, že nebudou nabízet úplatky, ale kromě toho se budou iniciativně podílet na vytváření a zavádění protikorupčních opatření.
Stalo se tak přitom několik dní poté, co ruský prezident Dmitrij Medveděv vyhlásil svůj nový protikorupční plán a podepsal výnos o Národní strategii čelení korupci a Národním plánu čelení korupci v letech 2010-2011. Podle Michaela Harmse, výkonného ředitele Ruskoněmecké obchodní komory, je však pouhá shoda náhod, že mezinárodní společnosti podepsaly svou antikorupční dohodu právě nyní. „Pracovali jsme na dohodě půl roku a nebyli bychom schopni vytvořit ji za týden,“ řekl Harmes BBC. Naopak zdůraznil, že německé společnosti byly první, kdo stanovil kolektivní opatření proti korupci. Nicméně připustil, že bojovat s korupcí v Rusku bude velice těžké a vymýtit se ji pravděpodobně podaří až v dlouhodobém horizontu. Podobně skeptická je i Elena Panfilová, šéfka ruské pobočky Transparency International, která dohodu firem označila spíše za dobrou než špatnou. Dodala, že bez uplácení mohou mít firmy v Rusku dost vážné problémy se svým fungováním. Říká, že každá firma se v Rusku může dostat do situace, kdy sice nechce dát úplatek, ale musí ho dát, aby mohla v zemi dále podnikat. Podobné situace přitom podle ní tato dohoda firem neřeší. Bující korupci na všech úrovních považují firmy spolu s přebujelou byrokracií za nejpalčivější problémy a stěžují si, že je mnohdy úředníci vydírají. Takovou zkušenost má i švédský nábytkářský řetězec IKEA, který veřejně vyhlásil, že odmítá uplácet ruské úředníky. Její obchod v Petrohradě musel být vybaven dieselovými agregáty, protože firma nehodlala zaplatit úplatky za připojení k elektrické síti. Právě rozčarování z praktik panujících v Rusku je také jedním z důvodů, proč IKEA loni oznámila, že přehodnotila své plány na otevírání nových obchodů v této zemi.
Korupční skandály I mezi nadnárodními firmami se však najdou takové, které uplácejí ve velkém. V poslední době se jako hlavní aktéři objevili hned ve dvou velkých úplatkářských aférách. Ruské, německé a americké úřady v současnosti vyšetřují amerického výrobce počítačů Hewlett-Packard, který je podezřelý z toho, že před několika lety ve snaze získat velkou zakázku zaplatil na úplatcích desítky milionů dolarů. Mluvčí Hewlett-Packard minulý týden uvedl, že společnost bude nadále plně spolupracovat s úřady při vyšetřování této záležitosti. Druhý korupční skandál se týká německého výrobce automobilů Daimler, který se na začátku dubna dohodl s USA na mimosoudním vyrovnání. Německá automobilka zaplatí pokutu ve výši 185 milionů dolarů, což představuje dvojnásobek zisku z prokázaných špinavých obchodů. Automobilka se přiznala, že 10 let uplácela nejen v Rusku, ale i v dalších zemích vládní úředníky, aby se dostala k lukrativním zakázkám.
