V den sňatku opouští nevěsta ženicha a následuje Leonarda, muže, kterého miluje, bez ohledu na neúprosný zákon morálky a cti. Touha po pomstě žene svatebčany
v čele s ženichem po stopách uprchlíků. Ženich i milenec krvavě hynou o svatební noci, tragédie končí nářkem žen nad mrtvými muži. My se však ptáme dál – co ostatní postavy, jejich rodiče, prarodiče, sousedé? Vědí také, co je šílená touha? Je láska pouze doménou mládí, nebo je každý z nás tak trochu opouštějící Nevěstou a zrazeným Ženichem?
S nápadem na Havlovo náměstí přišlo Národní divadlo. Bude na něm srdce od Gebauera |
Název tragédie Federika Garcíi Lorky v sobě obsahuje dvě slova, která svým spojením naznačuji rozpor. Svatba, odvěký rituál, kdy dochází k prolnutí dvou lidských životů, symbolizuje harmonii mezi mužem a ženou. Ve svazku se slovem „krvavá“ ovšem evokuje cosi konfliktního a nešťastného. Krev jako hybatelka osudy lidí, jejich veškerého jednaní a konání, je ale také i znakem smrti, boje a násilí, prolitou životodárnou tekutinou. Zároveň i skutečným symbolem života a vášně. Vždyť Nevěstě a Leonardovi vře v žilách krev vášní a touhou a oba jsou rozpolceni mezi láskou – krví – a rozumem.
Federico García Lorca Překlad: Vladimír Mikeš Režie: SKUTR (Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský) Dramaturgie: Ilona Smejkalová Scéna: Jakub Kopecký Kostýmy: Simona Rybáková Hudba: Petr Kaláb Light design: SKUTR, Jakub Kopecký Nevěsta: Pavlína Štorková Leonardova žena: Tereza Vilišová Tchyně: Johanna Tesařová Služka: Pavla Beretová Sousedka: Eva Salzmannová Děvčátko: Anna Fialová j. h. Luna / Mrtvá matka nevěsty: Soňa Červená Smrt: Saša Rašilov Leonardo: Filip Kaňkovský Ženich: Patrik Děrgel Otec nevěsty: David Prachař Mrtvý otec ženicha: Csongor Kassai j. h. Mrtvý bratr ženicha: Radúz Mácha Mrtvý otec Leonarda: Jan Bidlas Mrtvý bratr Leonarda: Matyáš Řezníček Premiéry ve Stavovském divadle: 16. a 17. března |
Federico García Lorca se narodil roku 1898 v malé obci Fuente Vaqueros a o pár let později se s rodiči a sourozenci přestěhoval do Granady. Po střední škole začal studovat filosofii, literaturu a práva, posléze pokračoval ve studiích v Madridu. Podíval se i do USA, ale rozdné Španělsko ho stále táhlo. Když byla 11. července 1936 vyhlášena fašistická revoluce, rozhodl se mladý básník odjet za svými blízkými do Granady, aby se s nimi rozloučil. Bohužel, o pár dní později začalo v Maroku povstání, k nepokojům došlo i v samotné Granadě, republikánští představitelé města byli zatčeni a popraveni. Zatčen, obviněn a posléze popraven byl i sám Federico – 19. srpna 1936 byl v místním olivovém háji zastřelen.