PRAHA Lidé budou preferovat vyšší výnos a nasměrují své penzijní úspory hlavně do akcií. Takový je odhad čtyř ze šesti manažerů působících v oboru penzijního spoření, které Lidové noviny oslovily.
Například generální ředitel Penzijního fondu České pojišťovny Tomáš Matoušek očekává, že tři čtvrtiny lidí ve věku do 35 let dají přednost dynamickému a nebo vyváženému portfoliu. Předseda představenstva ING Penzijního fondu Jiří Rusnok tipuje, že až 70 procent lidí zvolí dynamické portfolio.
Také předseda představenstva Penzijního fondu Komerční banky Pavel Jirák a analytik České spořitelny Petr Bittner očekávají u mladších lidí preferenci dynamického a vyváženého portfolia. Naopak předseda představenstva Allianz penzijního fondu Petr Poncar předpokládá, že lidé budou volit mezi dluhopisovým a vyváženým fondem. „Domnívám se, že do dynamických strategií klienti nastoupí, až uvidí výsledky,“ dodává Poncar.
Šéf ČSOB Penzijního fondu Stabilita Karel Svoboda jako jediný očekává, že lidé budou opatrní a nejčastěji si vyberou fond investující do českých státních dluhopisů.
Lidé budou volit zřejmě podle toho, kolik „unesou“ rizika. Kdo preferuje vyšší výnos i za cenu jistého rizika, umístí své penzijní úspory do dynamického portfolia. Ti opatrnější dají přednost investičním strategiím, jež zahrnují převážně nákup dluhopisů. Mezi jednotlivými investičními strategiemi totiž bude možné přestupovat.
Investování do akcií slibuje nejvyšší výnos, ale současně s sebou nese nejvyšší riziko. Nejenže část společností může zkrachovat, do problémů se mohou dostat i celá odvětví nebo země. Příklad Řecka či Irska však dokazuje, že problematické mohou být i dluhopisy. „Rád bych korigoval omyl, že ti, kdo nechtějí podstoupit žádné riziko, mohou investovat do fondu českých státních dluhopisů. V posledních měsících jsme svědky toho, že se do potíží mohou dostat i státy, a tudíž ani tato investice nemusí být bezriziková,“ upozornil Jirák.
„Zlatý střed“ může představovat vyvážené portfolio. Vláda však zatím nezveřejnila žádná pravidla, podle kterých budou fondy investovat úspory klientů do jednotlivých druhů aktiv. „Lze očekávat, že u vyváženého portfolia bude stanoven nějaký minimální limit pro objem dluhopisů v portfoliu, například 50 procent,“ odhaduje Jiří Rusnok. Není tak například jasné, jestli fondy budou mít možnost vložit část peněz do komodit, nemovitostí, případně i do kapitálu začínajících perspektivních firem.
***
1) Zkuste odhadnout, kolik procent lidí ve věku od 25 do 35 let a ve věku 35 až 45 let se rozhodne převést část důchodového pojištění do druhého penzijního pilíře.
2) Jak se podle vašeho odhadu rozdělí zájem lidí mezi 4 investiční strategie: české státní dluhopisy, konzervativní, vyvážené a dynamické portfolio?
3) Lze očekávat, že klesne zájem lidí o stávající produkt penzijního připojištění nebo i dlouhodobé životní pojištění? Případně jaké další druhy úspor ztratí atraktivitu oproti soukromému důchodovému pojištění?
Petr Bittner analytik České spořitelny
1) Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že i ve skupině lidí, která měla možnost se pro vstup do fondu rozhodnout dobrovolně, tak nakonec učinila více než polovina lidí. V případě naší reformy mluví ale proti hned tři argumenty. U mladších bych ze začátku čekal spíše menší zájem, jelikož budou mít na rozhodnutí více času.
2) U starší generace lze očekávat větší zájem o první dvě strategie. Naopak ti mladší, pokud už se rozhodnou do druhého pilíře vstoupit, budou pravděpodobně volit odvážnější strategii s možností vyššího výnosu.
3) To si nemyslím, dobrovolné spoření a investování ve třetím pilíři bude stále atraktivní.
Petr Poncar předseda představenstva Allianz penzijního fondu
1) S ohledem na současnou vládní „antikampaň“ k důchodové reformě nepředpokládám, že se do ní zapojí více než 40 procent potenciálních účastníků do 45 let věku.
2) Nepředpokládám, že by u spoření na stáří byl srovnatelný rizikový apetit, jak je tomu u jiných druhů investic. Proto předpokládáme, že nejvíce budou účastníci investovat do dluhopisových a vyvážených fondů. Osobně se domnívám, že do dynamických strategií klienti nastoupí až ve chvíli, kdy uvidí výsledky.
3) Domnívám se, že nedojde k ovlivnění penzijního připojištění a ani jiných investičních produktů.
Jiří Rusnok předseda představenstva ING Penzijního fondu
1) V obou případech do 30 procent. 2) Až 70 procent si zvolí dynamické portfolio. Lze očekávat, že u vyváženého portfolia bude stanoven nějaký minimální limit pro objem dluhopisů v portfoliu, například 50 procent.
U dynamického, pokud vůbec, očekávám, že tento limit bude nižší, například 20 procent. Co se týká toho, do jakých komodit budou moci fondy investovat, tak to v současné chvíli nevíme, detaily nejsou známé.
3) U těch skupin, které se zapojí do druhého pilíře, to v jistém rozsahu lze očekávat. Naopak u skupin, které se nezapojí, lze odhadovat opačný trend, tedy vyšší zájem. Na solidní odhady je však příliš brzy.
Karel Svoboda generální ředitel ČSOB Penzijního fondu Stabilita
1) Odhadujeme, že ve věku od 25 do 35 let to bude přibližně 35 procent a ve věkové kategorii 35 až 45 let 25 procent lidí.
2) Náš odhad je 40 procent české státní dluhopisy, 25 procent konzervativní, 20 procent vyvážené a 15 procent dynamické portfolio.
3) Ano, pokud by došlo ke zpřísnění podmínek pro poskytování státních příspěvků. Pak by zřejmě následoval přesun volných prostředků do druhého pilíře.
Tomáš Matoušek generální ředitel Penzijního fondu České pojišťovny
1) Dnes se to velmi těžko odhaduje, nejsou známy důležité parametry reformy. Ale myslím, že k tomu, abychom reformu označili za úspěšnou, je třeba 60 procent u prvé skupiny a 40 procent u skupiny 35 až 45 let.
2) Mezi mladšími lidmi do 35 let očekáváme zájem především o dynamická a vyvážená portfolia, která mají v dlouhodobém horizontu potenciál vyššího výnosu. Sem by podle mě mohlo směřovat až 75 procent všech vkladů. Naopak starší lidé, kteří se rozhodnou pro opt-out, budou preferovat konzervativnější způsob investování.
3) Nedomnívám se, že by si opt-out konkuroval se stávajícími produkty. Každý z nich funguje trochu jinak a má i jiné poslání a výhody.
