Marc BennettsUž dvacet let žije v Moskvě. Píše reportáže např. pro Guardian, Times, Newsweek, Observer i New York Times. Rok pracoval i pro ruskou vládní agenturu RIA Novosti. Je vynikajícím pozorovatelem ruské reality.  |
„Jsem na to alergický. Strašně mne štve, když západní novináři Rusům radí: „Ruský lide, povstaň proti despotovi Putinovi!“ Já jsem novinář a píšu o tom, co ruský národ dělá a chce, ale neradím mu. To je přece jeho věc, koho chce za vládce a jaký systém mu vyhovuje. Já Rusko pozoruji jako sociálně politické zjevení.“ Říká mírně pobouřen.
Do Prahy přijel, protože mu v nakladatelství Vyšehrad vyšla kniha o ruské opozici Zničím jim život. První dílo ale napsal před více než deseti lety. Jmenovalo se Fotbalové Dynamo.
LN: Ta kniha je spíš o ruské společnosti, než o sportu…
Je hlavně o zákulisí fotbalu. O tom, jak se kupují utkání, proč může čečenský klub Těrek Groznyj zvítězit nad mnohem silnějším soupeřem. Jak lze fotbal používat v propagandistických cílech, například ukazovat, že kde se hraje dobře fotbal, je mír. Chtěl jsem ukázat Rusko přes fotbalový míč. V ruském fotbale se odráží obrovská nostalgie Rusů po Sovětském svazu, korupce obludných rozměrů, hloupý rasismus, mindráky, prostě celá ruská duše.
LN: V Rusku bude v příštím roce MS ve fotbale. Je správné pořádat šampionát v zemi, na kterou byly uvaleny sankce?
Proč ne? Ano, okupují své sousedy, porušují lidská práva. Ale je strašně naivní se domnívat, že všechny světové poháry, soutěže a olympiády se musejí konat pouze v křišťálově čistých zemích, kde jsou ideálně dodržována lidská práva. U nás v Anglii byla olympiáda jen pár let poté, co jsme nelegálně vtrhli do Iráku. Je pravda, že v Rusku se MS bude konat v červenci, tři měsíce po prezidentských volbách, v květnu navíc plánují inauguraci prezidenta – takže to bude taková oslava vůdce.
LN: Existuje podle vás politika dvojích standardů? Co je dovolená Západu, není dovoleno Rusku?
Amerika nemá žádné morální právo učit Rusko dobrému chování. Což dělá. Já rozhodně nepodporuji prezidenta Putina a jeho přátele. Ale zároveň vím, že USA nemají ani kapku morálního práva něco Rusku vyčítat a kádrovat ho. Myslet si, že USA v čele s Trumpem kritizují Moskvu, protože jim leží na srdci svoboda Rusů, je hloupost. Kdyby Američany natolik zajímala lidská práva, tak by se nemohli kamarádit ani se Saudskou Arábií? Samozřejmě, na Západě máme více politické svobody. Ale existuje jeden velmi přesný příměr, který vyjadřuje i můj pohled: Rusko se chová u sebe doma, jako se Amerika chová v zahraničí.
LN: Je prezident Putin skutečně tak populární, jak o tom svědčí sociologické průzkumy?
Podle veřejných zdrojů se na prezidenta Putina během jeho hovorů s občany dívá 6 milionů lidí. Ale poslední vystoupení opozičního lídra Alexeje Navalného sledovalo 24 milionů. V roce 2000, když Putin poprvé stanul v čele státu, ho podporovala dokonce i část demokratické opozice. I v době, kdy Putin obsadil Krym, byla jeho podpora vysoká. Ale dnes už neslyším od lidí to, co dřív – že Putin zachránil Rusko, že to je pašák a že je štěstí pro Rusko, že ho má. Jezdím po Rusku a spíš poslouchám, jak si lidé stěžují.
LN: Protože chudnou?
Zejména proto. Všichni chápou, že zemi řídí zloději. Dřív to bylo stejné, jenže lidem se žilo více méně dobře. A tak si říkali: „Máme dobrý plat, můžeme si koupit velkou televizi, třikrát týdně zajít na sushi, v létě do Turecka. Ať si ti nahoře kradou.“ Teď se situace zásadně změnila. Manželka mého známého taxikáře z provinčního města pracuje jako zástupkyně ředitele na střední škole. Dřív měla plat 36 tisíc rublů. A teď má 24 tisíc rublů. Říká se tomu optimalizace. Přitom ceny rostou.
Moje žena je právník a bere stále stejně - 55 tisíc rublů. Dřív to byla slušná výplata. Ale teď jde dvakrát na nákup a nic jí nezůstane. Asi 40 procent rodin má dnes problém koupit si slušné šaty, někteří i jídlo. Ano, můžeš podporovat připojení Krymu, ale když jdeš nakoupit, už tě geopolitika tolik nebere.
LN: Bojí se v Kremlu, že nespokojenost s platy přeroste v sociální nepokoje?
Pamatují si, co se dělo po volbách v roce 2011 a 2012. Ty velké demonstrace neznamenaly fatální problém pro Putina a jeho tým. Ale byl to příznak toho, že velké problémy mohou přijít. Dnes je jedinou reálnou opozicí Navalnyj. Putin se ho skutečně bojí. Především proto, že zveřejňuje pravdu. Rozměry korupce jsou obrovské. Zároveň Navalnyj je populistický politik. Není to žádný evropský liberál. Je to nacionalista, trochu rasista. Myslím, že ruští liberálové podporují Navalného tak trochu ze zoufalství. Protože to pro ně je jediný člověk, který se reálně může pustit do souboje s Putinem.
LN: Kam se ale poděla celá generace demokratických opozičních vůdců?
Udělali řadu chyb. Hlavní chybou při organizaci masových nepokojů v letech 2011-12 bylo, že opozice se chovala dost pasivně. Dostali povolení na mítink, tak šli demonstrovat. Křičeli, že u moci jsou vrazi a zloději a pak se šli na radnici zeptat, zda to mohou zopakovat za týden. Řekli jim pochopitelně „ne“. Nebo se dohodli: „Tak ve tři tam a tam, můžete si trošku zařvat, a pak hybaj domů“. A tak se stalo. Opozice žádala svého protivníka, zda může požadovat jeho svržení. To kdyby dělali na Ukrajině, žádný Majdan by nikdy nebyl.
Svobodně po trávníku
LN: Jak může někdo vydržet v Rusku žít dvacet let a stále si zachovávat určitý nadhled, který novinář při své práci potřebuje?Pro novináře a spisovatele není zajímavější země na světě, než Rusko. Každý den se tam něco stane, vše se rychle mění, mnoho intrik, zkrátka, není třeba nic hledat, o čem psát. Ráno otevřeš internet a tam šílený skandál, šílený výrok…
LN: A osobní život Brita v Rusku?
Normální. Žiju v centru Moskvy s ruskou ženou a dcerou. Moskva poskytuje dnes celkem slušný komfort.
LN: Ale také za „slušné“ ceny…
Pronajímáme si už dvanáct let velmi levně byt od profesora astrofyziky. On se nezajímá o byznys, ale o hvězdy. Máme štěstí. Centrum Moskvy se v posledních dvaceti letech zásadně proměnilo. Ta změna, která se udála, byla vlastně vyprovokována politickou situací. V roce 2011 po velkých protestech opozice proti nesvobodným volbám si na moskevské radnici řekli: „Sakra, musíme udělat rychle centrum krásné, přitažlivé, komfortní“. Byla to idea úředníka Sergeje Kapkova, jejíž podstata byla: lidé budou žít v klidu a komfortu a nebudou pořádat nějaké demonstrace.
Brzy poté přebudovali park Gorkého, ze kterého vznikl jeden z nejkrásnějších parků v Evropě. Je tam wifi, spousta kaváren, můžete tam dokonce chodit po trávníku! V Rusku! Sami Rusové to někdy nemohou pochopit. Šel jsem tam nedávno s dcerkou a neznámá žena na mne křičí: „Jak můžete chodit po trávníku! Co to jste za tátu“.
LN: Chodit po trávníku je určitým ukazatelem úrovně svobody. Takže by se přece jen věci sunuly tím lepším směrem?
Zatím lze po trávníku chodit jen v parku Gorkého a i tady na mne lidé křičí, abych to nedělal. Znám dokonce pár lidí, kteří principiálně do parku Gorkého nechodí. Protože to vnímají jako podvod, snahu státu opít občany trávníkem.
LN: Dali lidem hry, aby zapomněli na problémy?
Aby se uklidnili, neremcali.. a byli šťastní v parku Gorkého.
LN: V 90. letech se zdálo, že Rusko bude kráčet směrem k Evropě, nikoliv ke studené válce. Co se stalo, že se Rusové vydali jinou cestou?
Došlo k obrovské deziluzi. V 90. letech minulého století si Rusové mysleli, že nehledě na strašnou korupci patří k evropské civilizaci. Teď si to v Rusku nemyslí nikdo. Rusko nabralo směr Čína, Severní Korea, směr k uzavřeným, izolovaným státům.
LN: Evropa vyšla z módy?
Největší zvrat v myšlení ruské veřejnosti jsem zaznamenal během ukrajinského Majdanu. Tehdy se začaly šířit neuvěřitelné fámy, jako třeba že Norsko je zemí pedofilů. Ruskou televizi zachvátila obrovská diskreditační kampaň založená na výpovědi jisté ženy, která tvrdila, že jejího syna znásilnili Norové v maskách Putina. Podobně se referovalo o dalších zemích.
LN: Jsou tohle akce, které podporuje tzv. klan Putina?
Klan, to je možná moc silné označení té skupiny. Mimochodem, je stále menší a menší. Kruh Putina se zužuje…. On je starší a starší, uzavřenější a uzavřenější, už věří jen těm, které dávno zná. Nedávno se opravdu vyděsil. To když v komunálních volbách vyhráli v centrálním moskevském okruhu liberálové a porazili lidi z jeho – jak říkáte – klanu. Nelekl se proto, že by to představovalo nějakou vůli celého Ruska. Ale protože v centrálním okruhu metropole žijí ti nejbohatší, nevlivnější a nejvzdělanější lidé. A ti ho už nepodporují. To mu jasně ukázali. V Kremlu to muselo vyvolat paniku.
LN: Existuje něco jako specifická ruská mentalita?
Jasně, například Rusové milujíc rozdíl od Britů teplo v bytech. (smích) 23 stupňů chce moje žena a spí ještě v ponožkách. Já umírám vedrem… Ale vážně. V ruské historii vždy dominoval silný vůdce. Rusové „baťku“ přijímají jako něco přirozeného. Ale já si myslím, že to páchne rasismem tvrdit, že Rusové nedokáží žít bez této tvrdé ruky nad sebou. Mohou a žijí – v zahraničí například žije obrovské množství Rusů ve zcela demokratických systémech.
LN: Ale například pražští Rusové, kteří utekli k nám z Ruska, podporují Putina – režim, před kterým uprchli…
To je spíš nostalgie, stesk po domově, než racionální politický postoj. Doufám.
