V thrilleru Bílá cesta Johna Connollyho soukromý detektiv Charlie Parker objeví pod podlahou staré kolny klubko užovek a medituje, co s nimi. „Mohli jste se od nich prostě odvrátit, nechat je být, předstírat, že vám nemůžou nějak ublížit, a že tedy nemáte proč proti nim něco podnikat... Jenže jednoho dne byste mohli zvednout ta prkna a tam, kde jich předtím byl tucet, by se jich kroutily stovky... To, že si jich nebudete všímat nebo na ně prostě zapomenete, vás jich nezbaví.“
Podobné myšlenky v minulých letech určitě táhly hlavou každému, koho bolela situace v našem fotbale. Jen si místo plazů musel dosadit předlistopadové veksláky, pingly, naobědvané týpky a rychlokvašené podnikatele, kteří rychle zjistili, že nejpopulárnější sport se může stát prostředkem ke snadnému zbohatnutí, ovládli firmy s kopanou spojené jako STES a Fotbal Trading, provozovali v nich tajemná účetnictví, žonglovali s marketingovými a televizními právy a penězi od sponzorů, prodali dům v centru Prahy společnosti, která nabídla pátou nejvyšší cenu, beztrestně tunelovali a vytvořili nedýchatelné prostředí prolezlé korupcí.
Některá její chapadla sice naoko usekl případ „Ivánek,“ který v dokonalé divadelní parodii Petra Čtvrtníčka a Jiřího Lábuse nezasvěcené veřejnosti odhalil, v jakém bahně se přísloveční „kapříci“ mrskají. Nic moc se však nestalo, pokud autor a realizátor pojmu „cinklé jaro,“ ledasčím proslulý manažer Sparty Miroslav Pelta je dnes v pohodě místopředsedou představenstva FK Jablonec.
S nadějemi jsem tedy přivítal zvolení Ivana Haška předsedou Českomoravského fotbalového svazu a výměnu nejprofláklejších bafuňářů a pozdvihl obočí toliko nad tím, že se v realizačním týmu reprezentace nedokáže obejít bez moskevského „mgimáka“ Jaroslava Dudla coby technického vedoucího a MUDr. Petra Krejčího, namočeného za bolševika do dopingu lyžařů. Pouze bloud by ale čekal, že mávne kouzelnou hůlkou jako Harry Potter, a všichni ti Vackové, totiž Voldemortové, zmizí.
Na řetězu v lomu Od volby neutekl ani měsíc a protikorupční policie minulé úterý sebrala bývalého předsedu svazu Pavla Mokrého a funkcionáře Václava Chválu a Ladislava Malého kvůli možnému černému prodeji vstupenek na Euro 2004 (neseděla tehdy v čele svazu loutka jménem Jan Obst?), což byl věru pikantní aperitiv před začátkem podzimní sezony Gambrinus ligy. Sláva! Jenže pamatujeme, jak dopadly někdejší rovněž zprvu razantní pokusy dostat do „tepláků“ Vratislava Čekana, Jana Gottvalda nebo Františka Chvalovského a jak policie na dálnici dramaticky zatýkala příbramského bosse Jaroslava Starku.
Haškovo nové vedení má mimořádnou možnost vnést do temného svazového hospodaření světlo auditem a chrabrá česká policie kéž si vylepší reputaci nebojácným trestněprávním postupem „padni komu padni“, ať si má dotyčný sebevstřícnější napojení na politické kruhy a uplácí je volňásky do zóny VIP. Aby konečně přestaly platit ironické věty, které v Trevanianově westernu Incident v Twenty-Mile říká padouch Lieder: „Chlap, který ukradne chleba, aby měly děti co jíst, skončí na řetězu někde v lomu. Kdepak, pokud chceš krást nebo páchat zlo, musíš to dělat ve velkém, aby sis zjednal úctu. Pak se krádežím říká ,podnikání‘ a ,svět velkých financí‘ a budou tě vynášet do nebes.“
Ostatně bývalý místopředseda svazu Vlastimil Košťál a nezištný „vynálezce“ národního stadionu, při jehož projektování se ztratilo šest a půl milionu, všechny pozůstalé srdečně pozdravuje z rakouského Kaprunu, kde v pravý čas koupil hotel.
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce
O autorovi| Jan Rejžek publicista
