ÚHEL POHLEDU
Jedna věc v debatě o solárních elektrárnách opravdu nemá žádný smysl: pátrání po viníkovi, který za to všechno může.
Přepočty ukázaly, že čísla, se kterými ČEZ straší v médiích, jsou několikanásobně nadsazená. Nicméně solární elektřina hodně stojí, protože... protože solární elektrárny jsou neočekávaně levné. Parlament před pěti lety schválil zákon, který stanovil pevné výkupní ceny pro zelené elektrárny. Součástí je i motivační klauzule, jež umožňuje vyplácenou částku každý rok snižovat o pět procent. Jenomže výrobní náklady klesaly mnohem větším tempem. Loni spadly o více než 20 procent. Solární inovace posledních několika let jsou totiž fenomenální příběh. Když zákon vznikl, výrobní cena činila asi 13 korun za kilowatthodinu. Ale současné komerční projekty už stojí v přepočtu zhruba osm korun. Nanosolar či Miasolé, Konarka, Nanosys a další firmy, ponejvíce z Kalifornie, přicházejí s průlomovými technologiemi. Experti Mezinárodní energetické agentury - jež má pověst spíše konzervativní instituce - prognózují, že ve středoevropských podmínkách bude odvětví během patnácti až dvaceti let cenově konkurovat uhelné nebo jaderné energii.
Nepříjemnou konsekvencí je, že výkupní cena klesá mnohem pomaleji než náklady. Provoz nových solárních panelů proto je mnohem ziskovější, než zákon plánoval, a tudíž se vyplatí stavět mnohahektarové elektrárny na polích, které by za normálních okolností nevznikly. Vznikly tak mnohem větší projekty, než stát původně chtěl podporovat, a cena celého programu vyletěla nahoru.
Generálové po bitvě Spousta generálů se po bitvě dodatečně obouvá do údajných viníků. Soudí, že autoři zákona měli spektakulární pokles nákladů předvídat a stanovit svižnější snižování výkupní ceny. Ale copak jej oni sami předvídali? Hlavně ODS během parlamentní debaty o zákoně v roce 2005 vznášela řadu jiných námitek. (Čas mimochodem ukázal, že se ve svých tehdejších výhradách mýlila.) Nikdo - dnešní kritiky nevyjímaje - však neříkal, že pětiprocentní pokles ceny je příliš pomalý. Průšvih se neměl stát. Ale před pěti lety jej nikdo nemohl předvídat. Proto se samozřejmě nabízejí dvě námitky: jestli solární energetiku máme vůbec podporovat, a pokud ano, zda by to nešlo jinak.
Solární elektrárny mají smysl. Už nyní vyrábějí dostatek elektřiny pro 40 tisíc domácností. Exhalace skleníkových plynů snižují o ekvivalent 48 tisíc osobních aut. Mohou srazit naši závislost na uhelných dolech i zemním plynu z Ruska. Přitom nejde o tak bezvýznamný zdroj, jak soudí rozšířená pověra. Pačesova komise spočetla, že solární panely mají výhledově druhý - po biomase - největší potenciál ze všech obnovitelných zdrojů elektrické energie v České republice. Pokud bude pokračovat rapidní zlevňování, mohly by časem rozumně vyrábět až 18 terawatthodin ročně. To je asi 25 procent současné české spotřeby elektřiny. Takzvané chytré sítě dovedou řešit nestabilní výrobu.
Vzniká také nové průmyslové odvětví. Pro českou ekonomiku s tradicí strojírenského průmyslu je výhodné, aby obsadila silnou pozici na novém globálním trhu. Nemůžeme Číně konkurovat ve výrobě tenisek; bylo by však nerozumné vyklidit i pozice v hi-tech energetice. Tržně konformnějším řešením by asi bylo, aby tuzemské uhelné elektrárny prostě platily za ekologické škody, které působí. Ale to je mnohem dražší. Ekonomové z Univerzity Karlovy a Vysoké školy ekonomické spočetli, že cena vyráběné energie by stoupla na více než dvojnásobek, a to ještě nezahrnuli následky z těžby v povrchových dolech.
Proto se nejen čeští zákonodárci pragmaticky rozhodli, že levnější je cílenými impulzy otevřít trh zelené energetice a nastartovat inovace, které rychle sníží výrobní náklady na konkurenceschopnou úroveň. Pak podporu prostě zruší. Stejný model jako Česká republika používá řada evropských států. A přibývají další. Počátkem dubna se přidala také Velká Británie a nová pravicová koalice už anoncovala, že program ještě rozšíří na více technologií.
Nic než praktický problém Okolní země řeší stejné potíže jako my. Ale nevidí v nich fatální hřích zelené energetiky, nýbrž praktický problém, který také prakticky řeší. Každá inovace má dětské nemoci. Jistě, můžeme dítě prostě zadusit - a bude po nemoci. Smysluplnější však je chorobu odstranit. Ostatně hlavní řešení solární krize - změnu zákona, která umožní rychlé snižování výkupních cen, aby držely krok s inovacemi - sněmovna schválila už před půl rokem. Další krok je omezit podporu pouze na elektrárny umístěné na střechách a podobných místech. Za úvahu také stojí nápad, aby speciální daň odebrala energetickým společnostem část nadměrného profitu.
Ministři a úředníci však uvažují o obstrukcích, jež by zablokovaly všechno. Ano, dětskou nemoc tak spolehlivě vyléčí a budou s tím mít méně práce.
***
Každá inovace má dětské nemoci. Jistě, můžeme dítě prostě zadusit - a bude po nemoci. Smysluplnější však je chorobu odstranit.
O autorovi| VOJTĚCH KOTECKÝ, Hnutí Duha Autor je programový ředitel Hnutí Duha, české ekologické organizace
