Pozornost příchozích přitahuje zejména sedm desítek takzvaných reborn panenek, které si chce každý pochovat. Od skutečného dítěte jsou totiž k nerozeznání.
Sběratelka doplnila, že zároveň ze svého koníčku nechce dělat byznys. V budoucnu by chtěla otevřít muzeum, které by mělo fungovat na principu wellness - lidé by si exponáty mohli pochovat a nabít se tak energií.
Sběratelka se neobává, že by se z jejího koníčku stala závislost. "Poučuji se z chyb ostatních sběratelů, kteří zůstali sami a kvůli jejich vášni se jim rozpadla rodina. Když vidím, že už je toho dost, panenky zavřu a dělám, že nejsou," podotkla žena, která je matkou dcery a syna.
Vedle Johanky je tak například Maivie či Lady Adriane. Usazeny jsou mnohdy do historických exponátů, ve sbírce sběratelky tak nechybí například dřevěný kočárek z první poloviny 19. století od firmy Opel.
Panenky z její sbírky jsou z celého světa a snahou sběratelky je představit různorodost ve výrobě jednotlivých umělců i detailů v malování. K mnohým panenkám má i stejné množství kolébek, kočárků či postýlek.
"Těmto panenkám říkám antidepky. Vyvolávají hezké emoce a pocity, když si je člověk pochová," uvedla Eva Cigánková. A přiznává, že často bývá reakcí zájemců i šok.
Stovky panenek z celého světa za 15 let zaplnily rodinný dům Evy Cigánkové ze Štěpánova na Olomoucku. Panenky, z nichž mnohé jsou přesnými kopiemi skutečných kojenců, pochází z celého světa.
Přehlídka vinylových či keramických panenek různých velikostí návštěvníkům při vstupu do pokoje doslova vyrazí dech. "Místo místnosti zde byla původně půda, zabrala jsem ji před třemi lety, ale už je to tady přeplněné," řekla čtyřicetiletá sběratelka.