Těmto Arménům nařídily osmanské úřady, aby se shromáždili na náměstí. Nedlouho poté byli všichni usmrceni.
Wikipedia
„Milion Arménů zabitých nebo v exilu,“ Titulek v listu New York Times, 15. prosince 1915.
Wikipedia
Svět si v roce 2015 připomínal 100leté výročí začátku genocidy spáchané na arménském národu. Na snímku těla obětí jednoho z masakrů.
Wikipedia
Arménka truchlí nad těly svých dětí. Všech pět potomků se stalo obětí vraždění.
Wikipedia
Mapa arménské genocidy v roce 1915. Barevné kruhy označují místa masakrů, jejich průměr relativní počet obětí. Znázorněny jsou masakry v kontrolních centrech (červená), deportačních stanicích (růžová) a vyhlazovacích střediscích (černá). Zkřížené meče označují místa arménské rezistence. Tečky v Černém moři znázorňují místa, kde byli Arméni (převážně ženy a děti) nahnáni do moře, aby v jeho vlnách utonuli.
Wikipedia
„Deportace a excesy vůči mírumilovným Arménům narůstají a hrůzná svědectví očitých svědků dokládají, že pod rouškou boje se rebélií se odehrává rasové vyhlazování.“ List amerického ambasadora v Osmanské říši washingtonské vládě (16. července 2015).
Wikipedia
Vyrabovaná a zničená arménská čtvrť ve městě Adana (1909).
Wikipedia
Někteří osmanští politici proti zabíjení Arménů protestovali a snažili se mu bránit. „Turecký státník odsuzuje zvěrstva - Šerif Paša říká, že Mladoturci dlouho plánovali vyhladit Armény“ (titulek z listu New York Times, 10. 10. 1915).
Wikipedia
Pochod arménských civilistů. Pod hlavněmi pušek osmanských vojáků míří do vězení (duben 1915).
Wikipedia
Těla zmasakrovaných Arménů u východotureckého města Erzurum (1895).