„Do Krkonoš se vlci s největší pravděpodobností šíří z východu - z Broumovska a Vraních hor, nebo z přilehlé části Polska. Rozmnožování tu ale zatím doloženo nebylo, vše nasvědčuje spíše migraci jednotlivých zvířat,“ uvedl. Vlk z Krkonoš vymizel v polovině 19. století, posledního zastřelili na české straně hor v roce 1842, na polské v roce 1810.
Po mnoha desetiletích se objevil v listopadu 2011, tehdy to bylo také na Rýchorách, a v srpnu 2016 na Erlebachových Boudách. V obou případech po sobě vlci zanechali důkazy v podobě stržených hospodářských zvířat. „Prvním skutečným nezvratitelným důkazem novodobého výskytu vlka v Krkonoších se stal letošní červnový snímek z rýchorské fotopasti,“ řekl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Hrozbou pro obyvatele nejsou
Podle správy parku se lidé v souvislosti s výskytem vlků v Krkonoších nemají čeho obávat. „Vlk je plaché zvíře a na člověka v našich podmínkách neútočí, naopak se mu vyhne. Starosti může přidělat místním hospodářům, jejichž stáda zejména ovcí pro něj mohou být lákavá,“ uvedl mluvčí parku Radek Drahný.
Podle odborných studií ale hospodářská zvířata tvoří méně než deset procent vlčí potravní základny, nejdůležitější složkou potravy jsou srnci, jeleni a divoká prasata. Pokud už hospodářům způsobí vlk škodu, kompenzuje hospodářům tuto ztrátu příslušný krajský úřad. Další novinkou je možnost čerpat dotace z Operačního programu životní prostředí na ochranu proti škodám způsobeným velkými šelmami, zejména na vybudování kvalitnějšího oplocení a pořízení hlídacího psa.
V Krkonoších již takto bylo podpořeno pět hospodářů a další své žádosti připravují. Na nedalekém Broumovsku se vlci usadili po více než 200 letech před třemi lety. Ochranáři mají důkazy, že tam žijí trvale a třetím rokem po sobě se jim tam narodila vlčata. Potvrdily to i letošní záběry z fotopastí Hnutí Duha, které zachytily zhruba dva měsíce stará mláďata i dospělé vlky. Kamery ukázaly minimálně čtyři vlčata.
