? ? ?
Nejdůležitější ze všeho je mít dobrého lídra (vůdčího psa), který za všech okolností přiměje spřežení k dalšímu pochodu. Jana Lovette Henychová (39) a Jindra Zelenka (45), jediní čeští zástupci na startu závodu, je mají, a přesto se jim nepodaří – stejně jako takřka polovině musherů – dorazit do cíle.
„Začaly mi hárat feny a psi – místo aby se soustředili na tah směrem k cíli – chtěli dělat něco úplně jinýho, i kdybych o ně přerazil hůlku, tak to s nima nehne. Taky cizí spřežení, která nás předjížděla, se přitažlivosti našich fenek nemohla ubránit, tak jsme museli závod opustit,“ stěžuje si na čtvrtém kontrolním stanovišti Jindra Zelenka, který po zhruba 270 kilometrech musel odstoupit ze slušného středu startovního pole.
Jana, která jede v kategorii čistokrevných, se se svými sibiřskými huskyi pohybuje od začátku závodu na samém konci startovního pole. Jede pomalu, ale jistě. Její postup zastavuje až celková únava psů. Boj vzdává po 410 kilometrech, na šestém „checkpointu“ – psi se okamžitě po dojezdu na kontrolní stanoviště stočí do klubíčka. Jana pod každého stačí ještě hodit trochu slámy, a když je přikrývá dekami, už všichni spí. Rychle ohřívá vodu, rozmrazuje maso a dává každému k čumáku jeho misku. Ale únava brání zvířatům pozřít byť jen kousek z nabízené stravy. Spánek je posilující a vždy psům pomohl překonat krizi, tentokrát jim však ani po šesti hodinách nedodá tolik sil, aby se pustili do jídla, postavili na nohy a vydali dál. Je čas vzdát.
V době, kdy Jana odstupuje ze závodu, jsou už několik hodin v cíli první musheři. Mistryní světa se stává sotva třicetiletá usměvavá Norka Sigrid Ekran, následovaná Robertem Sorlim.
? ? ?
Když slavný norský musher Robert Sorli vyhrál v roce 2005 na Aljašce nejdelší a nejslavnější závod psích spřežení, proslulou Iditarot, věnoval norské studentce dva ze svých mladých psů. Sigrid v té době studovala v Kanadě a při závodě pomáhala norskému týmu jako dobrovolnice. Mushingu propadla, k Robertovým psům sehnala další, opustila civilizaci a v chatě bez tekoucí vody a elektřiny rok trénovala svou smečku. Sama poté absolvovala Iditarot dvakrát a teď se stala první mistryní světa na dlouhé trati, když o tři minuty porazila svého učitele.
Ostatní závodníci se v cíli objevují až s mnohahodinovým zpožděním. Robert a Sigrit se během závodu několikrát v čele vystřídali. Vítězná Sigrid ujela 610 kilometrů za tři dny, jednu hodinu a dvacet čtyři minut. Na saních z toho stála více než 40 hodin. Zbytek času se starala o psy a vybavení a jen pár hodin zbylo na spánek.
„Musher se někdy dobře stará o psy, ale zapomene na sebe. Strávit desítky hodin vestoje na saních, vmrazu, větru, do kopců psům pomáhat, řešit krizové situace, to vše stojí lidský organismus obrovské množství energie, a když ji musher patřičně nedoplňuje, přichází krize,“ říká manžel Jany Henychové a musher z Ohaia Rodney Lovette, který své partnerce na trati pomáhá z pozice tzv. handlera. Ten má za úkol připravit na kontrolním stanovišti pytel s jídlem pro psy, dát nabíjet baterky do čelovky a poté, co musher nakrmí psy, nakrmit pro změnu svého mushera.
? ? ?
Většina musherů (všichni, kteří pomýšlejí na vítězství) má ve spřežení takzvané alaskány. Aljašský husky je pes vyšlechtěný k tahu, vytrvalosti a odolnosti, chovatelé dávno rezignovali na jeho ostatní vlastnosti, jednotný vzhled, barvu, velikost. Alaskán má v sobě kapku krve ohaře, trochu grónského psa a trochu sibiřského huskyho. Po jednom má barvu, po druhém srst, po třetím modré oko. Co mají společného, je vůle táhnout za všech okolností. Jakmile je musher oblékne do postroje a přidá do spřežení, natáhnou za sebou provaz a nepoleví, dokud se vysílení nestočí do klubíčka. Ti nejlepší psi by radši zničili sami sebe, než by přestali táhnout, a tak je odpovědností mushera zastavit, když vidí, že psi potřebují odpočinek. Celý závod je proto rozdělen do několika 70- až 100kilometrových úseků. Na konci každého je kontrolní stanoviště, balíky slámy, tým veterinářů, voda a každý ze závodníků musí na těchto kontrolních stanovištích strávit minimálně 28 hodin odpočinkem.
? ? ?
Je zima, v noci vrže suchý sníh nepříjemně pod nohama. A přece je na zdejší poměry nezvyklé teplo, přes den se teploty pohybují mezi nulou a minus deseti, v noci klesají k minus dvaceti. Před pár lety organizátoři zastavili závod poté, co tu klesla teplota na –56 stupňů Celsia.
Ale i relativní teplo se změní v boj o přežití, když se k lehce záporným teplotám přidá tma a vichřice. Jana Lovette Henychová si svůj strach vybrala před koncem pátého úseku. GPSka jí ukazovala, že urazila devadesát kilometrů, ačkoli etapa měla měřit sedmdesát pět. Terčíky, které lemovaly trať, urvala vichřice. Nakonec na stanoviště šťastně dorazila. Ukázalo se, že šlo o chybu organizátorů, kteří špatně označili délku trati.
? ? ?
Končí slavný Femundlopet, závod psích spřežení s mnohaletou tradicí, který letos zároveň proběhl jako mistrovství světa. Jindra Zelenka se vydal ve svém karavanu zpět do Česka rovnou z poloviny závodu. Jana naložila své psy do speciálního přívěsu a posledních 200 kilometrů závodu překonává po silnici se saněmi na střeše. Norové dokazují, že jsou jako musheři nepřekonatelní, ženy pak, že v extrémních podmínkách mají nad muži navrch. V souběžném závodě s osmi psy na 400 kilometrů obsazují norské musherky první i druhé místo. ? Letos v únoru se v Norsku konalo mistrovství světa v závodě psích spřežení na dlouhé trati. Poprvé na evropském kontinentě.
