Kvůli hospodářské krizi roste ve Francii nespokojenost. Podle některých politiků hrozí zemi revoluce
PAŘÍŽ/PRAHA Zaměstnanci podráždění snižováním platů a mohutným propouštěním zabarikádovali čtveřici svých nadřízených a 24 hodin je zadržovali. Údajně jim zabavili mobilní telefony a uskutečnili několik výhružných telefonátů jejich rodinám.
Událost, která se před nedávnem odehrála v továrně Caterpillar v Grenoblu, není ve Francii nijak ojedinělým úkazem. Za poslední měsíce se jedná už více než desátý případ s podobným scénářem. Další se odehrál například v továrně Sony na jihozápadě Francie, kdy rozzuření zaměstnanci zablokovali dveře továrny větvemi a kmeny stromů a drželi tam svoje šéfy celou noc.
Zaměstnanci používají tuto taktiku jako způsob vyjednávání. Svým rukojmím kromě omezování svobody dále neubližují a „vzorně“ se o ně starají (v případě Caterpillaru dostala prý rukojmí dokonce k večeři pizzu). Jedná se výhradně o francouzský fenomén, který v angličtině dostal označení „bossnapping“ (viz rámeček).
Tato taktika se zatím osvědčila. I když za zadržování nadřízeného hrozí zaměstnanci až pět let vězení, jen málo zaměstnavatelů iniciátory takových akcí žaluje. Většinou dojde k vzájemné dohodě například zvýšením odstupného v případě hromadného propouštění.
První žaloba Výjimkou se stal případ z továrny Caterpillar, kdy čtveřice zabarikádovaných šéfů na iniciátory akce podala žalobu. „Je to vyhlášení války,“ citovaly zpravodajské agentury Pierra Janota, právníka rady zaměstnanců společnosti Caterpillar. Společnost Caterpillar, která ve dvou továrnách na jihovýchodě Francie zaměstnává okolo 2700 lidí, hodlá v nejbližší době propustit 600 až 700 zaměstnanců. Ti se zabarikádováním svých šéfů snažili sjednat výhodnější podmínky odstupného. Podle Janota žaloba pouze zkomplikuje další vyjednávání v tomto směru.
Francouzští politici se dosud k podobným případům nevyjadřovali. S rostoucím počtem případů „bossnappingu“ však došlo k obratu. Francouzský premiér Francois Fillon minulý týden prohlásil, že zaměstnanci, kteří se budou snažit násilím brát o svoje práva, budou postaveni před soud.
„Bossnapping“ ale není jediným projevem nespokojenosti Francouzů s důsledky celosvětové hospodářské krize. Země v poslední době zažila již dvě velké stávky a studentské protesty. Politici se začínají obávat, že nepokoje narostou do větších rozměrů, jako tomu bylo například v roce 1968, kdy ve Francii zuřily rozsáhlé studentské bouře, nebo v roce 2005, kdy během násilných nepokojů hořela pařížská předměstí.
Sarkozy nenaslouchá „Francii hrozí revoluce,“ prohlásil minulý týden bývalý předseda vlády Dominique de Villepin a jeho předchůdce Jean-Pierre Raffarin v rozhovoru pro francouzský deník Le Monde přiznal: „Jsme horkokrevná země a je zde sociální napětí. Musíme být velmi opatrní, abychom udrželi sociální soudržnost,“ řekl. Navíc upozornil na to, že taktika zadržování šéfů poškozuje obraz Francie v očích zahraničních investorů. Šéfka francouzských socialistů Martine Aubryová dává současnou situaci za vinu francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu a jeho neschopnosti naslouchat potřebám občanů. „Všude je veliká zloba, v továrnách, na univerzitách, v nemocnicích... Prezident nikoho neposlouchá - opozici, odbory. Když máte pocit, že je s vámi zacházeno s opovržením, rozhodnete se vyjádřit jinou formou, násilím,“ řekla v rozhovoru pro francouzský nedělník Journal du Dimanche. Přesto odmítla úvahy o tom, že Francii hrozí větší vlna revolty.
Další demonstrace a stávky jsou ve Francii naplánovány na 1. května. Bude to už třetí celonárodní den protestů proti tomu, jak se francouzská vláda vyrovnává se současnou hospodářskou krizí.
***
Co je „bossnapping“ Slovo vzniklo z anglického výrazu „kidnapping“ (únos). Jeho první část byla nahrazena výrazem „boss“ (šéf). Označení se používá pro případy, kdy zaměstnanci zadržují nadřízené, aby od nich získali lepší pracovní podmínky. Historie tohoto způsobu vyjednávání sahá ve Francii až do roku 1968. Tam se používá výraz „sequestration“, neboli omezování osobní svobody.
